Optimistické trhy čeká propad

New York - Světové burzy čeká vlna výprodejů. Analytici se shodují, že investoři v posledních měsících byli až příliš optimističtí. Nervozita ovšem postupně roste a otázkou zůstává, kdy dojde k obratu. Dnes ale za oceánem slaví Den prezidentů, nejbližší možný propad na Wall Street se tak odkládá až na úterý.

Americké hospodářství roste, centrální banky do ekonomik pumpují peníze a eurozóna je zase o krok blíž řešení dluhové krize, což se investorům líbí. Nejširší americký index S&P 500 je nejvýš od loňského dubna. Známější Dow Jones dokonce útočí na rekordy z května 2008. Akcie ale zřejmě vyrostly až příliš rychle. 

„Od začátku října vzrostly akciové trhy o 25 procent v případě Spojených států, o 40 procent v případě Ruska. Podle mého názoru mají trhy pořád slušný potenciál v dlouhodobém hledisku, ale v krátkodobém pohledu byl růst rychlý a razantní, takže ta technická korekce se dá očekávat. Korekci naznačují i průzkumy mezi investory. Podle posledního průzkumu mezi americkými individuálními investory podíl takzvaných bullish – tedy těch optimistických investorů - se snížil z 52 procent na 42 procenta,“ uvedl Petr Zajíc, portfolio manažer z Pioneer Investments. 

„Akciové trhy v Americe zažívají silný růst, který je způsoben především díky centrálním bankám a masivnímu pumpování peněz do ekonomiky. Je otázka, jak by ekonomika fungovala v případě, kdy by centrální banky přestaly tisknout finanční prostředky. Osobně si dovedu představit korekci na trhu v okamžiku, kdy skončí druhé kolo výrazného pumpování peněz do ekonomiky. V druhé polovině roku pak můžeme přistoupit k dalšímu nákupu akcií, ale v současné chvíli je korekce na spadnutí,“ varoval Dušan Jalový, makléř UniCredit Bank.

Nahrávám video
Vlna výprodejů na trzích
Zdroj: ČT24

Propad hrozí zejména rozvíjejícím se trhům

„Co se týká případného poklesu, tak bych spíš preferoval ten silnější pokles v Americe než v Evropě,“ myslí si Jalový. Evropské trhy totiž výrazně padaly v minulém roce a od historických rekordů jsou mnohem dál než americká Wall Street. Na vyšších úrovních je pak nejspíš udrží i 600 miliard eur, které se na konci února do ekonomiky chystá nalít Evropská centrální banka. I tak by měli být investoři v nejbližších dnech opatrní.

„Minulý rok byl specifický pro Evropu, v Evropě jsme viděli masivní poklesy trhu. Amerika na tom nebyla tak špatně. Tím pádem letos od začátku roku vidíme naopak silný růst v Evropě. Například Německý index je víc než 16 procent v plusu,“ dodal Jalový. „Pokles pravděpodobně nejvíce zasáhne rozvíjející se trhy, kde je poměrně vysoká volatilita, velké kolísání cen, a které velice citlivě reagují na příznivé nebo nepříznivé zprávy,“ myslí si Zajíc. 

Na propad akcií by se mělo připravit zejména Rusko. Tamní burzy jen od října vyrostly o 40 procent. Menší výprodeje se nevyhnou ani Česku. Pro druhou polovinu roku ale analytici předpovídají trhům další růst.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
před 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...