Paříž – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) odsouvá námluvy s Ruskem, naopak chce výrazně posílit spolupráci s Ukrajinou. Podle expertů by dotažení takového scénáře pomohlo Ukrajině k výrazně lehčímu přijímání investic ze Západu. Jednání o případném členství je ale běh na dlouhou trať. Ostatně samotné Rusko začalo oficiálně jednat už před pěti lety. „Ale je pravdou, že dosud se samotné Rusko bez členství obešlo a mnoho ekonomických vazeb funguje i bez toho,“ připomíná Radim Dohnal ze společnosti Saxo Bank. Vzkaz OECD je tak zřejmě další z diplomatických výhrůžek kvůli rusko-ukrajinskému sporu.
Na probíhající geopolitickou krizi prý ústředí organizace reagovalo hlavně na naléhání svých členů. Rusko se ucházelo o členství už od roku 2009 – společně s Estonskem, Slovinskem, Chile a Izraelem. Bylo přitom poslední, které mezi sebe OECD dosud nepřibrala.
Přijímání do OECD bývá komplexní a zdlouhavé. Organizace hodnotí schopnost kandidáta dosahovat jejích standardů v řadě oblastí. Přijetí se pak považuje za uznání země za rovnocenného partnera ostatních členů klubu nejvyspělejších států. Pokud by OECD dala přednost Ukrajině na úkor Ruska, půjde o důležité ekonomické pojítko právě mezi Ukrajinou a Západem. „Mnoho investičních limitů je často tak, že pokud investujete do papíru vydaného v zemích z OECD, tak se na vás vztahuje mnohem méně povinností a limitů, než když tam není,“ dodává Dohnal.
Ohledně příklonu k ukrajinskému vedení zatím pařížské ústředí organizace nesdělilo podrobnosti. Pouze zmínilo, že spoluprací chce Ukrajině pomoci s „úkoly veřejné politiky, kterým čelí“. V případě Ruska jde pravděpodobně o součást nátlaku Západu před nedělním referendem na Krymu. Místní občané v něm budou hlasovat o dalším státoprávním uspořádání regionu.
OECD je mezivládní organizace sdružující hospodářsky silné státy světa s pluralitním demokratickým zřízením a tržní ekonomikou. K hlavním cílům OECD patří dosahování maximálního tempa hospodářského růstu v členských zemích, růstu zaměstnanosti a vzestupu životní úrovně při zachování finanční stability a rozšiřování obchodu. Česká republika je členem OECD od roku 1995.
Činnost OECD zahrnuje všechny aspekty hospodářské a sociální politiky. Asi nejznámější jsou statistické srovnávací studie, které obsahují hospodářské přehledy, prognózy a zprávy o mezinárodním vývoji. Organizace spolupracuje s desítkami nečlenských zemí a řadou neziskových organizací.
Nejvyšším orgánem OECD je rada složená ze zástupců členských zemí. Práce organizace je soustředěna v asi 200 odborných výborech. Činnost je financována z příspěvků členských zemí, jejichž výše je určena vyspělostí ekonomiky dané země. V čele OECD stojí generální tajemník, kterým je od června 2006 Mexičan Ángel Gurría.
