Odstupující šéf Barclays se zřekl odměn. Stačí mu dva miliony liber

Londýn - Odstupující šéf banky Barclays Bob Diamond se zřekl bonusů a dalších odměn v hodnotě celkem 20 milionů liber (643 milionů korun) a dostane jen roční plat a důchodový příspěvek. Třetí největší banka v Británii čelí skandálu kolem manipulace s mezibankovní sazbou, od které se odvíjejí půjčky a hypotéky pro statisíce lidí. Kromě šéfa banky odstupuje celé vrcholové vedení.

„Je nepřípustné, aby lidé, kteří odcházejí za takových okolností, dostávali odměny. Britům bychom to neměli jak vysvětlit,“ komentoval situaci britský premiér David Cameron. Britům je ale Diamondův měsíční plat, v přepočtu 44 milionů korun, trnem v oku už dlouho. Jeho odchod bez fanfár jim nestačí. Myslí si, že regulátoři by měli vyšetřovat jednotlivce, ne jen pokutovat celé banky. 

Diamond rezignoval minulý týden poté, co Barclays dostala pokutu 453 milionů dolarů (9,4 miliardy korun) od úřadů v USA a Británii kvůli záměrnému poskytování špatných informací o mezibankovních sazbách v letech 2005 až 2009. „Doufám, že mé rozhodnutí odstoupit a dnešní smlouva o mých odměnách pomůže uzavřít tuto kapitolu a umožní Barclays jít vpřed a prosperovat,“ prohlásil Diamond.

Diamond odejde s ročním platem dvou milionů liber

„Bob Diamond se dobrovolně rozhodl vzdát se všech odložených odměn a bonusů, na něž by měl jinak nárok,“ řekl předseda správní rady Marcus Agius před výborem britského parlamentu, který aféru kolem manipulací s mezibankovními sazbami LIBOR vyšetřuje. Agius dodal, že Diamond dostane roční plat a penzijní příspěvek v sumě celkem dva miliony liber.

Agius byl první, kdo z nejvyššího vedení Barclays po zprávách o skandálu na počátku minulého týdne oznámil rezignaci. Chtěl tím ochránit výkonného šéfa Diamonda, ten byl ale nucen odstoupit o den později. Agius je nyní dočasným výkonným předsedou, který má za úkol nalézt Diamondova nástupce, a poté odstoupí.

Diamond musel rezignovat, protože po propuknutí skandálu ztratil podporu orgánů finančního dohledu. „Usoudili jsme, že nemáme jinou možnost, než vyzvat ho k rezignaci,“ dodal Agius. Úřady v USA, Evropě a Japonsku vyšetřují kvůli manipulacím se sazbami LIBOR více než desítku velkých bank a Barclays byla první, která se k pochybením přiznala.

Pozornost veřejnosti se však namísto aktivity několika jednotlivců zaměřuje na rok 2008, kdy vrcholila finanční krize a kdy Barclays podobně jako další velké banky udávala nižší úrokové sazby, než za jaké si byla schopna půjčovat. Banky to dělaly podle pozorovatelů zcela rutinně proto, aby v tehdejší panice a naprosté nedůvěře na mezibankovním trhu zabránily dalšímu zhoršení své finanční situace, protože vysoké hlášené sazby naznačují, že banka má potíže.

Diamond: Banku k nižším úrokům nutila vláda

Diamond minulý týden před parlamentním výborem svědčil, že jeho banku, která za eskalace krize po pádu americké Lehman Brothers zpočátku pravdivě hlásila vysoké sazby, k udávání nižších úroků tlačili lidé z vlády a centrální banky. Viceguvernér Bank of England Paul Tucker, který tehdy Diamondovi měl v tom smyslu telefonovat, to ale v pondělí v parlamentu kategoricky popřel.

Nahrávám video

Kromě Barclays jsou totiž v kauze zapletené i další britské banky - Royal Bank of Scotland, HSBC a Lloyds. A vyšetřování se dotkne i britského parlamentu. Existuje totiž podezření, že politici mohli na bankéře vyvíjet nátlak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 2 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 2 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 3 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 8 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
včera v 20:18

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
včera v 14:26

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizovánovčera v 12:14

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...