Praha – Opatření na snížení deficitu státního rozpočtu, které pro nadcházející roky navrhlo ministerstvo financí a schválili ekonomičtí ministři, mohou zhoršit ekonomickou situaci státu. Klesnou investice, vzrostou ceny a hrozí nárůst chudoby, vyplývá z analýzy, kterou vypracovala Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). Odbory navrhují stabilizaci deficitu rozpočtu zhruba na 120 miliardách korun. Pro letošek je přitom schválen schodek 105 miliard korun a v dalších letech má klesat.
„Česká republika se nyní nachází v situaci, kdy patří k nejméně zadluženým zemím. Je proto potřebné, abychom nezasahovali vrstvy obyvatel, to znamená rapidním způsobem nezhoršovali ekonomickou situaci důchodců,“ prohlásil na tiskové konferenci předseda ČKMOS Jaroslav Zavadil. Podle odborů se penze, které kvůli plánovaným opatřením vlády nebudou druhý rok valorizovány, reálně sníží minimálně o 12 procent.
Na penzistech se podle analýzy ČMKOS podepíše i zrušení doplatku na bydlení, které resort financí také navrhuje, a zvýšení spoluúčasti ve zdravotnictví. Návrh si vyžádá propuštění zhruba 24 tisíc pracovníků veřejného sektoru, z toho 17 tisíc učitelů a 3 500 policistů.
Kalousek neví, jak by chtěli odboráři udržet schodek rozpočtu 120 miliard
„Nevím, jak by chtěli odboráři financovat schodek rozpočtu 120 miliard korun,“ prohlásil odpoledne ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Dodal, že odbory byly vždy proti šetření a reformním snahám. „Ať už je předseda vlády Vladimír Špidla nebo Petr Nečas, odbory jsou vždy konzistentní, chtějí utrácet na úkor budoucnosti,“ uvedl. Připomněl, že v Maďarsku je DPH 27 procent. „I tam by to mohli odboráři při této rétorice dovést,“ doplnil. Podle údajů Evropské komise však v Maďarsku zároveň platí i dvě snížené sazby 5 a 18 procent.
Ministr financí mimo jiné na poradě ekonomických ministrů navrhl zmrazení důchodů, zavedení jednotné sazby daně z přidané hodnoty na 19 nebo 20 procentech s možnou výjimkou u knih a léků a zvýšení daně z příjmu fyzických osob z 15 na 16 procent. Zrušen by měl být i zaměstnanecký paušál. MF rovněž navrhuje snížení výdajových paušálů pro živnostníky na hodnoty platné do roku 2004.
ČMKOS je přesvědčena, že se v roce 2014 bude hladina spotřebitelských cen vlivem zamýšleného sjednocení DPH na úrovni 20 procent a zvýšení spotřebních daní vyšší minimálně o deset procent. Ministerstvo práce a sociálních věcí s tímto propočtem ovšem nesouhlasí. „To bych rád viděl, kde pan Fassmann zvýšení cen vzal. Zvýšením spodní sazby DPH z 10 na 14 procent se ceny zvýšily řádově o jedno procento,“ připomněl šéf úřadu Jaromír Drábek.
Zvýšení DPH spolu se spuštěním nového pilíře penzijního systému přitom podle odborů poškodí i veřejný sektor. Povede to podle nich ke zvýšení výdajů ve zdravotnictví, školství, dopravě i kultuře. V oblasti ekonomiky pak podle odborů mohou opatření, která se soustředí pouze na snížení rozpočtového schodku, vést ke snížení investic, které se již dnes projevuje ve stavebnictví. Ekonomický růst se tím zastaví.
Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek považuje odhad odborů ohledně zvýšení inflace z titulu zamýšlených daňových úprav za nadsazený. Sjednocení DPH na 20 procentech by podle něj zvýšilo inflaci asi o 2,2 procentního bodu za předpokladu, že by nebyly dohodnuty z jednotné sazby žádné výjimky. Spotřební daně, kde se o přesných sazbách dosud nejednalo, by podle něho stěží přidaly do inflace celý procentní bod. „Osobně mám dojem, že jde ze strany odborů o umělé vyvolávání strašáků,“ dodal.
Stabilizujte rozpočet na nynější úrovni, vyzvaly vládu odbory
Vláda by podle analýzy měla stabilizovat rozpočtový schodek na úrovni zhruba 120 miliard korun. Podobnou cestou podle nich postupují i ekonomiky vyspělých států, například USA. Odbory dále navrhují, aby se vláda mimo jiné více zaměřila na výběr daní. Například na DPH podle nich státu uniká zhruba deset až 15 miliard korun ročně. Navrhují proto zavedení účinné registrace tržeb.
Ministr sociálních věcí Jaromír Drábek v reakci na tiskovou konferenci ČMKOS podotkl, že odboráři vyzývají k jedinému: pokračujme dnešním tempem v zadlužování státu a občanů. „To je nejzásadnější prohlášení, o kterém je třeba diskutovat. Jestli lidé chtějí, abychom pokračovali v zadlužování, nebo pokračovali v trendu snižování tempa zadlužování dluhu tak, abychom v roce 2016 dosáhli vyrovnaného rozpočtu,“ myslí si Drábek.
Ke zvážení podle odborů je i zavedení majetkových daní, například dědické u nejbližších příbuzných. Ta je obvyklá v okolních zemích. „Dále by bylo účelné, aby byla pro plátce DPH zrušena možnost nakupovat osobní vozy bez DPH,“ píše se v analýze. Jednak to podle nich nemá smysl, jednak je to zneužíváno pro nákup aut pro soukromé potřeby. Celkový únik DPH jen na tomto prodeji podle nich je kolem pěti až šesti miliard korun ročně.
Opatřením s mimořádným dopadem by podle ČMKOS bylo také zvýšení daně z příjmů právnických osob o jeden procentní bod s podstatnou redukcí výjimek, které snižují základ daně z příjmů. To by mohlo státnímu rozpočtu přinést dalších 15 miliard korun.
