Praha – Schválení změn v zákoníku práce a vládních úsporných opatření podle Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) způsobí, že Česko bude zemí s nejhorším postavením zaměstnanců v rámci EU. Dnes to sdělil na tiskové konferenci vedoucí právního oddělení odborů Vít Samek. Novou podobu zákoníku kritizují kvůli úsporným opatřením vlády, nepřiměřeně prý oklešťuje práva zaměstnanců. Proti novele zákoníku se dnes ohradily také zdravotnické odbory. Těm se nelíbí záměr ministerstva práce a sociálních věcí snížit o desetinu platové tarify a provést změnu v tarifních tabulkách, což by se dotklo také části pracovníků ve zdravotnictví a v sociálních službách. Rychlost, se kterou chce stát změny prosadit, považují za přehnanou.
Odborům vadí například řetězení smluv na dobu určitou, zavedení pružnějších kont pracovní doby a zdvojnásobení doby, po kterou je možné pracovat na dohodu o provedení práce. „Podle analýzy Evropské komise se ukazuje, že flexibilita pracovního trhu je u nás z pohledu Evropy nadprůměrná, ale z pohledu jistoty jsme podprůměrní. Pokud by došlo k chystaným změnám, budeme zemí s nejhorším postavením zaměstnanců,“ uvedl Samek. „Potvrzují tlak této vlády na to, aby zaměstnanci pokud možno pracovali v jakékoliv jiné podobě pracovního vztahu než ve standardním pracovním vztahu na dobu neurčitou,“ dodává.
Odbory také vládu kritizují za dosavadní průběh legislativního procesu. Návrhy podle předsedy ČMKOS Jaroslava Zavadila vláda s odbory neprojednává, ale pouze dává na vědomí, a to je považováno za projednání. „ČMKOS chce upozornit na to, že vláda rozpočtové odpovědnosti se nechová odpovědně, jak hlásá,“ uvedl Zavadil.
Stát nutí odbory jednat pod časovým tlakem
„Ve čtvrtek jsme dostali materiály, do zítřka se k nim máme vyjádřit, v pátek je má projednat vláda a potom mají jít do Poslanecké sněmovny. Toto nepovažujeme za jednání, toto považujeme za informaci. Celý tento přístup ministerstva považujeme za naprosto skandální, který nemá obdoby,“ upozornila místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.
Odbory nesouhlasí s většinou navržených úprav v zákoníku práce. „Je tam pár změn, se kterými bychom i souhlasili, a to je například zpřísnění agenturní práce a například možnost dohody sociálních partnerů o některých dalších úpravách,“ podotkla Žitníková.
Vláda se změnami příliš pospíchá
Strany vládní koalice se shodly na urychlené změně zákoníku práce. S jeho novelizací počítá i programové prohlášení vlády. Podle ministra práce a sociálních věcí se úpravy dělají zejména proto, aby bylo pro zaměstnavatele jednodušší vytvářet nová pracovní místa: „Je potřeba velmi rychle změnit některá ustanovení ZP, zejména ta, která se týkají dohody o provedení práce, pracovních poměrů na dobu určitou, odstupného nebo kont pracovní doby,“ říká ministr Jaromír Drábek (TOP 09).
Nečas chce vše prodiskutovat
Body, které odbory trápí nejvíce
- Zkrácení výpovědní lhůty ze dvou měsíců na jeden
- Prodloužení doby, po kterou může firma opakovaně uzavřít se zaměstnancem smlouvu na dobu určitou (řetězení smluv)
- Zaměstnanec, který dá výpověď, sám má nárok místo 65 procent jen na 45 procent výdělku
- Zaměstnanec, který dostane tři platy jako odstupné, nemá nárok na podporu po dobu tří měsíců
- Odebrání odstupného tomu, kdo dá sám výpověď
Zákoník práce bude sněmovna probírat v září, platit by měl od Nového roku. Premiér Nečas ale po včerejší schůzce s šéfem odborových svazů Zavadilem řekl, že by se změny mohly zpozdit. „Než obcházet standardní jednací procesy, dovedu si představit, že by novela mohla platit klidně o několik týdnů později, 1. leden není žádný fetiš,“ uvedl Nečas. „Dám přednost spíš pečlivějšímu projednávání než nějaké umělé rychlosti, jakkoliv bych přivítal, aby to platilo co nejdřív,“ dodal.
Zaměstnavatelé na rozdíl od odborů navržené změny vítají. „Záměr zjednodušit a zpružnit konta pracovní doby vítáme, budou přínosem zejména pro střední firmy,“ uvedla již dříve generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Eva Svobodová. Malé firmy je podle jejích slov využívají zřídka kvůli složité administrativě.
Zdravotníci se bojí zákoníku i snížení platů
Se zanesením některých změn do zákoníku práce nesouhlasí ani zdravotní odbory. Výhrady mají i ke změnám tarifů, které minulý týden navrhlo ministerstvo práce a sociálních věcí a jejichž prostřednictvím vláda hledá úspory. Podle plánu ministerstva se bude snižování platů týkat i zdravotníků. Podle místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociálních služeb Ivany Břenkové se totiž platy mohou snižovat až o 40 procent. „V té tvrdší variantě je snížení platových tarifů od 10 do 40 procent. A když si vezmu zdravotní sestru, tak je to například od 1 500 korun do 9 600 korun. U lékařů je to do 15 tisíc korun,“ tvrdí Břenková. Žitníková k tomu dodává, že se loni podařilo „konečně trochu navýšit těmto pracovníkům platy“ a toto by byl „obrovský krok zpátky“.
Výkonná rada odborového svazu navíc konstatovala, že snížení platových tarifů povede k dalším odchodům kvalitních pracovníků a ke zhoršení kvality poskytované péče ve zdravotnictví a sociálních službách.
Místopředsedkyně zdravotnických odborů Ivana Břenková
„Nám jde samozřejmě o celý ten systém, aby se neměnil systém odměňování zákoníkem práce. Aby neprobíhal tento šílený, rychlý postup, který vůbec nebyl projednán s odbory - projednávání se teprve chystá, materiál má být projednán už počátkem září ve vládě. Takže naše stanovisko je tento materiál vzít, projednat na úrovni vládních představitelů a potom hledat další řešení, ale v žádném případě v tomto systému a v žádném případě tedy změnou zákoníku práce.“
Zdravotnické odbory tvrdí, že jsou otevřené jednání s ministerstvem práce a sociálních věcí, které prosazuje změnu tarifů, i s resortem zdravotnictví. V záloze však mají stávku. „Výkonná rada Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče se rozhodla, že pokud jednání s oběma ministry nepovedou k žádným výsledkům, tak se uchýlíme k tomu, že odborový svaz vyhlásí stávkovou pohotovost,“ upozornila Žitníková.
Podle Hegera ale tarifní tabulky nejsou největším problémem
Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09)
„Hlavní problém, který vidíme ve zdravotnictví, jsou opravdu nízké platy lékařů a zdravotníků obecně, takže jakýkoliv výkyv v ekonomice zdravotníků ze snahy ty platy plynule zvyšovat pochopitelně vyvolává velmi oprávněné reakce, které my respektujeme a máme z nich trochu obavu.“
Podle ministra zdravotnictví Hegera nebudou však hlavní příčinou problémů v příštím roce tarifní tabulky, ale očekávaný propad zdravotnických rozpočtů asi o deset miliard korun. To totiž ovlivní platovou úroveň více. U lékařů se totiž tarifní plat na celkové částce podílí 60 procenty. Zbytek podle ministra činí přesčasy a nadtarifní složka mzdy. U sester nadtarifní složka činí přes 15 procent. Platová úroveň tak není daná pouze výší tarifních platů, ale i schopností platit odměny a osobní hodnocení. Pokud na to budou nemocnice mít, změna, kterou ministerstvo plánuje, zásadní vliv mít nebude.
