Odborářský duel začíná, šéfem chce být Pícl a Středula

Praha – Odboráři dnes na svém sjezdu v pražském hotelu Olšanka rozhodnou, kdo povede další čtyři roky Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS). Zatím jsou známi dva kandidáti – současný místopředseda konfederace Václav Pícl a šéf nejsilnějšího svazu KOVO Josef Středula. Na dvoudenním sjezdu by měl vystoupit taky prezident Miloš Zeman a premiér Bohuslav Sobotka.

Volba nejmocnějšího tuzemského odboráře zřejmě určí budoucí styl odborářské politiky. Zatímco čtyřiapadesátiletý Pícl vyznává spíš nenápadnou diplomacii, šestačtyřicetiletý Středula se nebrání radikálnějším krokům.

Konfederace nemá lídra od loňského podzimu, kdy z funkce odstoupil Jaroslav Zavadil. Stal se totiž poslancem za ČSSD. Centrálu od té doby řídí právě Pícl. „Chci pokračovat v započaté práci a vést jednání s partnery na základě věcných a odborných argumentů, ne jít silovou cestou,“ plánuje Pícl, který v odborech působí už 23 let.

Zatímco Zavadil nechodil pro jadrné výrazy daleko a burcoval na shromážděních, Pícl má jinou strategii. „Spíš než nátlak a bouchání pěstí do stolu volím slušný dialog,“ říká. Záleží mu prý na otevřenosti a schopnosti naslouchat. Také on nicméně připouští možnost „důraznějšího vyjednávání“ s vládou a zaměstnavateli.

Středula, který vstoupil do odborů před 24 lety, razantnější kroky ale neodmítá. „Pokud neprosadíme to, co je pro nás zásadní, jsem připraven postavit se do čela jakéhokoliv protestu. Argumenty se budeme snažit dotáhnout do konce. Může to být i pomocí demonstrace či stávky. Nemůžeme se předem vzdát žádných nástrojů,“ prohlásil rezolutně šéf Odborového svazu KOVO. Prý nechce být ani radikální ani umírněný.

Důraznější odborářské protesty či složitá noční vyjednávání se v příštích letech očekávat nedají. K vládní ČSSD mají odbory blízko. Dialog se Sobotkovým kabinetem si pochvalují. Notovat si začaly už s přechodnou Rusnokovou vládou. Naopak s pravicově laděnou Nečasovou vládou společnou řeč nenašly. V roce 2011 centrála podpořila celodenní stávku v dopravě, o rok později se předáci postavili do čela stotisícové demonstrace

„Poprvé od roku 1990 jsme čelili těm nejasociálnějším vládním restrikcím s dopady na životní úroveň většiny zaměstnanců, byla to etapa s největším počtem protestních akcí,“ uvedl Pícl. Podle něj je nutné reformy Nečasovy vlády změnit a obnovit dialog s nynějším kabinetem a zaměstnavateli. Podle Pícla se v posledních letech podařilo odborům také třeba zachovat v zákoníku práce ochranu zaměstnanců. 

Podle Středuly je zase nutné odbory zatraktivnit. „Je potřeba zdůraznit, co pro zaměstnance odbory dokázaly. Říká se, že se dobrá práce chválí sama, ale nestačí to. Zhruba o 3 000 korun měsíčně vyšší mzda ve firmách, kde je vyjednaná kolektivní smlouva – to je zřejmý rozdíl a zřetelný argument,“ míní šéf svazu KOVO. Podle něj by odbory neměly věci jen komentovat, samy by měly s tématy přicházet a měly by se stát „aktivními tvůrci politiky“. 

Rozdílný styl, společné cíle

Přestože každý z kandidátů volí při vyjednávání s vládou a zaměstnavateli jiný styl, cíle mají společné. Za prioritu považují boj s nezaměstnaností. Také by chtěli do odborů přilákat nové členy – v posledních letech jich totiž ubývá. Ještě v roce 2007 zastřešovala organizace 33 svazů, v nichž bylo registrováno 600 000 odborářů, dnes sdružuje 29 svazů s 370 000 členy.

Nahrávám video

Šéfování odborům jako odrazový můstek do politiky

K delegátům sjezdu promluvili také tři bývalí předsedové odborové centrály. Všichni dnes zastávají funkce ve vysoké politice, a to v barvách sociální demokracie. Richard Falbr je poslancem Evropského parlamentu, Milan Štěch předsedá Senátu a, jak už bylo zmíněno, Jaroslav Zavadil se stal členem dolní komory.

Pícl uznává, že předsednický post funguje jako výtah do nejvyšších politických pater. „Já už jsem ve vrcholové politice byl a z vlastní zkušenosti mohu upřímně říct, že není o co stát,“ svěřil se kandidát, který byl v letech 1998 až 2002 poslancem ČSSD. Podle jeho konkurenta Středuly se odborový předák v politice pohybuje vlastně neustále. Že by do ní sám za pár let vstoupil, ovšem neplánuje.

ČMKOS je nejsilnější odborová centrála v České republice. Při ochraně a prosazování mzdových, pracovních a životních podmínek a práv zaměstnanců se za téměř čtvrtstoletí své existence stala partnerem vlády a zaměstnavatelů. Společně zasedají v Radě hospodářské a sociální dohody (tripartitě).

Václav Pícl (54)

V současnosti je prvním místopředsedou ČMKOS. Od listopadu 2013 vykonává též funkci úřadujícího předsedy (po rezignaci Jaroslava Zavadila, který se stal poslancem za ČSSD).

Vystudoval Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích. Poté působil jako učitel a ředitel základní školy a byl aktivní ve školských odborech. Od roku 1998 do roku 2002 byl poslancem, v letech 2002 až 2006 zastával post prvního náměstka na ministerstvu školství.

Byl členem sociální demokracie. Před zvolením do vedení ČMKOS oznámil, že pokud uspěje, požádá o pozastavení členství ve straně.

Josef Středula (46)

Od roku 2005 předsedá Odborovému svazu KOVO. Tento svaz má přes 127 000 členů, což z něj činí největší odborovou organizaci v Česku a jednu z nejsilnějších ve střední Evropě.

Vystudoval Střední průmyslovou školu strojnickou v Opavě. Poté pracoval ve vítkovických železárnách a byl aktivní v odborech. Po listopadu 1989 se podílel na přeměně Revolučního odborového hnutí (ROH) ve standardní odbory.

V posledních letech se profiloval jako výrazný kritik pravicových vlád, svaz pod jeho vedením stál v čele protestů a demonstrací organizovaných ČMKOS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa výrazně zlevňuje díky nadějím na řešení konfliktu na Blízkém východě

Ceny ropy zahájily týden výrazným poklesem. Přerušení amerických úderů na Írán vyvolalo naděje na diplomatické řešení konfliktu na Blízkém východě, napsala agentura Reuters. Severomořská ropa Brent kolem 00:30 SELČ vykazovala pokles o zhruba 5,8 procenta a pohybovala se v blízkosti 91,2 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate ztrácela zhruba 5,6 procenta a nacházela se nedaleko 84,3 dolaru za barel.
před 4 hhodinami

VideoPřebytek tlačí cenu mléka dolů, někde je levnější než voda

Ceny mléka v obchodech klesly natolik, že bývá levnější než balená voda. Přebytek mléka na evropském trhu podle zemědělců i mlékáren stlačil výkupní i prodejní ceny pod náklady na výrobu, takže část producentů prodává se ztrátou. Větší podniky ztráty počítají v milionech korun měsíčně. Menší farmy, které mléko samy zpracovávají a prodávají přímo zákazníkům, naopak o odbyt nouzi nemají – a to i přesto, že mléko prodávají několikanásobně dráž. Soustředí se totiž na kvalitu. „Myslím, že to za šest korun s mlékem už moc společného nemá,“ říká majitel Statku u Návarů ve Velechvíně Drahoslav Návara. V běžných obchodech ale podle obchodníků rozhoduje především nízká cena.
před 8 hhodinami

Důchody by od příštího roku mohly vzrůst o zhruba tři sta korun

Průměrný důchod by mohl od příštího ledna vzrůst zhruba o tři sta korun měsíčně, tedy o necelé jedno a půl procenta. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Pokud to tak bude, půjde o nejmenší nárůst od roku 2017. Všem penzistům by přitom měl stát přidat stejně. Státní rozpočet by plošné navýšení penzí o 300 korun vyšlo na deset miliard.
25. 7. 2026

VideoDesetiprocentní clo pro EU není smrtící, shodli se Zdechovský a Staněk

Prezident USA Donald Trump uvalil na šedesát zemí světa nová cla ve výši deseti, respektive 12,5 procenta. EU spadá do první kategorie, zatížena je desetiprocentními tarify. Podle Bílého domu mají cla zamezit dovozu zboží, které vzniklo s využitím nucené práce. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedl, že desetiprocentní clo „není smrtící“ a že se vztahy mezi Bruselem a Washingtonem za posledních 150 dní zlepšily. „Aktuálně deset procent není smrtících, ale je to výzva a popud pro EU, aby dělala vše pro to, aby zvyšovala konkurenceschopnost svých podniků,“ řekl europoslanec Antonín Staněk (Motoristé). Připustil také, že výrok o nucených pracích může vyvolávat pochybnosti.
25. 7. 2026

VideoVolkswagen je v problémech, chystá úspory a čelí kritice

Zisk automobilového koncernu Volkswagen se v druhém čtvrtletí letošního roku propadl o třetinu, oznámil šéf firmy Oliver Blume. Společnost čelí klesajícímu odbytu, silné konkurenci v Číně i vysokým nákladům v Německu. Podle Blumeho koncern na změny už v posledních letech reagoval – jenže geopolitické krize i americká cla nutí k dalším krokům. Výrobce tak plánuje balíček úspor, který zahrnuje uzavření čtyř továren i propuštění až sta tisíc lidí. Nejvyšší vedení ho chce schválit do konce roku. Zaměstnanci však chtějí od září proti škrtům protestovat. Proti je i spolková země Dolní Sasko. Patří jí pětina akcií, což je nejvíce po zakladatelské rodině Porsche. Součástí skupiny Volkswagen Group je i česká firma Škoda Auto. Té se v tuzemsku i v zahraničí daří. Momentálně je druhou nejprodávanější značkou aut v Evropě a za první pololetí dodala přes půl milionu vozů do celého světa.
24. 7. 2026

Eurobankovky získají novou podobu. Občané mohou vybírat z deseti návrhů

Evropská centrální banka představila užší výběr návrhů nových eurových bankovek. Zadáním byla témata „Evropská kultura“ a „Řeky a ptactvo“.
24. 7. 2026

Čína přidala na sankční seznam i českou firmu Tatra Trucks

Mezi firmami, které Čína přidala na svůj exportní sankční seznam, je i česká firma Tatra Trucks vyrábějící těžké nákladní, vojenské a speciální automobily. Napsala to agentura AFP. Subjektům na seznamu Čína s okamžitou platností přestane dodávat zboží dvojího užití, tedy použitelné k civilním i vojenským účelům, uvedla agentura Reuters. Evropská komise krok Pekingu analyzuje, informovala její mluvčí Paula Pinhová.
24. 7. 2026Aktualizováno24. 7. 2026

Čína vyrobila první obří loď se solárními panely. Uveze tisíce aut

Čína byla ještě nedávno mezi výrobci lodí v podstatě outsiderem. To se ale rychle mění. Důkazem je nejnovější plavidlo, které si od ní koupila jihokorejská společnost.
24. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.