Od roku 2021 se Německo obejde bez jádra

Berlín – Německo by mohlo jadernou energetiku opustit do roku 2021. Uvádí to expertní komise sestavená po jaderné katastrofě v japonské Fukušimě v návrhu své závěrečné zprávy pro vládu. Komise současně doporučuje neobnovovat provoz v osmi atomových elektrárnách, které kabinet kancléřky Angely Merkelové nařídil po japonském neštěstí dočasně odpojit. Píše o tom dnešní vydání listu Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Své závěry takzvaná etická komise představí na konci května. K dispozici má návrh závěrečné zprávy, v němž skupina expertů pod vedením bývalého ministra životního prostředí Klause Töpfera označuje rok 2021 za datum, kdy bude možný definitivní odklon země od jádra. Umožní to existence alternativních zdrojů energie. Ty podle zprávy představují menší rizika. Vhodné jsou především plynové elektrárny. Cíle berlínské vlády na snížení emisí oxidu uhličitého o 40 procent do roku 2020 a do poloviny tohoto století o 80 procent se energetická změna nedotkne.

Německo možná řekne jádru sbohem ještě dříve

8 minut
Konec jaderné energetiky v Německu
Zdroj: ČT24

Jádro by zřejmě bylo možné opustit již dříve, k tomu je ale podle komise třeba proces pravidelně přezkoumávat a zohledňovat vývoj cen, množství elektřiny na trhu, emise oxidu uhličitého nebo dovoz. Ke kontrole tohoto procesu navrhuje vytvořit speciální instituce typu parlamentního pověřence pro energetickou změnu a národního fóra pro energetickou změnu. Otázkou je také, kde skladovat palivo. Experti z komise bývalého ministra životního prostředí se shodují na tom, že musí být vyhořelé články skladovány opět v Německu.

Své energetické plány změnila německá vláda po fukušimské katastrofě. Na tři měsíce tehdy pozastavila platnost loňského prodloužení životnosti všech 17 jaderných elektráren v zemi a na stejnou dobu nařídila uzavřít sedm nejstarších bloků. Do provozu nemá být v tomto období uveden ani již dříve odstavený reaktor v severoněmeckém Krümmelu. Právě těchto osm elektráren by podle názoru etické komise nemělo už být znovu zapojováno.

Problémy ve Fukušimě vyděsily i Evropskou unii

Předseda Evropské komise José Barroso:

„Tyto testy by měly být úplné. Měly by se soustředit na možný dopad na systémy fungování elektráren.“

V reakci na nehodu v japonské jaderné elektrárně Fukušima, kterou poničilo březnové zemětřesení a následná vlna tsunami, chce Evropská unie provést zátěžové testy unijních jaderných reaktorů. Zatímco komisař pro energetiku Günther Oettinger chce tyto testy s co nejširším záběrem – tedy s možností teroristických hrozeb, přírodních katastrof nebo chyb lidí, kteří elektrárny obsluhují, tak například francouzský regulátor se staví proti tomu, aby byly prověřovány také scénáře počítající s chybami lidského faktoru.

O kritériích testů, které by se měly uskutečnit později během letošního roku, se bude ve čtvrtek jednat v Bruselu. Setkají se odborníci z národních regulačních úřadů 14 unijních států, které mají jaderné elektrárny, s unijními experty. Je možné, že se už definitivně dohodnou na tom, jak konkrétně budou prověrky jaderných elektráren vypadat.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/AP/DigitalGlobe

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
před 8 hhodinami

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
před 15 hhodinami

Německá armáda koupí pistole od České zbrojovky

Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, získala zakázku u německé armády, bundeswehr si vybral její pistoli jako svou novou služební zbraň. Uherskobrodská firma informovala, že zakázku získala v mezinárodním tendru a uspěla před několika globálními konkurenty. Cenu ani rozsah zakázky neuvedla.
19. 12. 2025

Inspekce: Prodej alkoholu nezletilým je na vánočních trzích nejčastějším prohřeškem

Desítky kontrol na vánočních trzích naplánovala před koncem roku Česká obchodní inspekce. Zaměřuje se při nich hlavně na prodej alkoholu nezletilým, který je podle inspektorů nejčastějším problémem, ale i na poctivost stánkařů.
18. 12. 2025

Nebude to hned, ale chceme k tomu směřovat, řekl Mach o vyrovnaném rozpočtu

Vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů chce směřovat k vyrovnanému rozpočtu, zdůraznil ve čtvrtečním Interview ČT24 budoucí náměstek na ministerstvu financí Petr Mach (SPD). Cíle lze podle něj navíc dosáhnout bez zvyšování daní.
18. 12. 2025

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
18. 12. 2025Aktualizováno18. 12. 2025

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025
Načítání...