Od ledna platí energetické štítky budov - to zásadní však nenapoví

Praha - Domy, které prošly rekonstrukcí, a nové budovy musejí být od ledna označeny průkazy energetické náročnosti budov - tedy energetickými štítky. Musejí si je pořídit i ti, kteří svou nemovitost budou chtít prodat. Na štítky se však snáší i kritika - konkrétní náklady na provoz domu totiž neuvádí. O podrobnějších detailech hovořil ve Studiu ČT24 Pavel Jirásek, zástupce ředitele odboru elektroenergetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu.

Energetické štítky na budovách, které si vyžádala směrnice EU, mají informovat zájemce o spotřebě energií a mají tak vést k jejich úsporám.

Průkaz má dvě části

  • Textová - všechny informace týkající se energetické náročnosti budovy.
  • Grafické vyjádření - zde jsou vyjádřeny důležité záznamy o energetické náročnosti budovy.

Průkaz dokládá splnění požadavků na energetickou náročnost budovy, která je dána zákonem. Používá se při prodeji či pronájumu budovy či její části. Kupující se rozhodne podle energetické třídy dané budovy, zda koupí či pronajme nemovitost. Průkazy vydává energetický specialista, který musí mít oprávnění od ministerstva průmyslu a obchodu.

Ilustrační foto
Zdroj: Viktor Chlad/isifa/LN

„Cena průkazu je různá, záleží na velikosti budovy. Pokud se jedná o rodinný dům, pohybuje se cena od pěti do deseti tisíc. V případě většího bytového domu jde řádově o desítky tisíc korun,“ říká Jirásek.

Pro prodej domu je štítek nutný

„Energetické štítky jsou povinnou přílohou kupní nebo nájemní smlouvy. Mnoho lidí se domnívá, že když budou dům prodávat sami, pak štítky mít nemusí. To ovšem není pravda. Naopak se prodávající v případě, kdy tuto povinnost nedodrží, vystavuje možné pokutě v rozsahu 50 až 100 tis. korun. Pokuty však budou úřady udělovat až od dubna, a ne od ledna, jak bylo původně v plánu,“ říká Hanuš Němeček, výkonný ředitel RE/MAX.

Energetické štítky mají podle zákona od příštího roku zajistit stavitelé, vlastníci budov nebo společenství vlastníků na nových budovách, při jejich přestavbách i při prodeji bytů. V případě pronájmů částí budov má nová povinnost platit od roku 2016. Již existující budovy mají získávat štítky postupně od roku 2015 do roku 2019, a to podle zákonem určené plochy.

Podle některých se označení mine účinkem

„Novela zákona se úplně míjí účinkem. Konkrétní energetické náklady konkrétního bytu či domu s přesností, řekněme, na stokoruny totiž z žádného energetického štítku stejně nevyčtete, na to budete stále potřebovat skutečné faktury za spotřebované energie,“ podotýká Evžen Korec, generální ředitel developerské společnosti Ekospol.

9 minut
Komentář Pavla Jiráska
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025

Vojtěch chce zefektivnit systém zdravotnictví. I nesystémovým krokem

Na ministerstvo zdravotnictví se po čtyřech letech vrací Adam Vojtěch (za ANO). Staronový ministr se hodlá vypořádat s rostoucími výdaji na zdravotní péči zefektivněním systému, nikoli masivním navyšováním zdrojů. Významnou roli dle Vojtěcha sehrají zdravotní pojišťovny, zaměřit se chce také na podporu prevence, primární péče a digitalizaci. Naopak zvýšení odvodů na zdravotní pojištění by mohlo uškodit české ekonomice, řekl v 90′ ČT24 moderované Romanem Fojtou.
16. 12. 2025
Načítání...