Od ledna platí energetické štítky budov - to zásadní však nenapoví

Praha - Domy, které prošly rekonstrukcí, a nové budovy musejí být od ledna označeny průkazy energetické náročnosti budov - tedy energetickými štítky. Musejí si je pořídit i ti, kteří svou nemovitost budou chtít prodat. Na štítky se však snáší i kritika - konkrétní náklady na provoz domu totiž neuvádí. O podrobnějších detailech hovořil ve Studiu ČT24 Pavel Jirásek, zástupce ředitele odboru elektroenergetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu.

Energetické štítky na budovách, které si vyžádala směrnice EU, mají informovat zájemce o spotřebě energií a mají tak vést k jejich úsporám.

Průkaz má dvě části

  • Textová - všechny informace týkající se energetické náročnosti budovy.
  • Grafické vyjádření - zde jsou vyjádřeny důležité záznamy o energetické náročnosti budovy.

Průkaz dokládá splnění požadavků na energetickou náročnost budovy, která je dána zákonem. Používá se při prodeji či pronájumu budovy či její části. Kupující se rozhodne podle energetické třídy dané budovy, zda koupí či pronajme nemovitost. Průkazy vydává energetický specialista, který musí mít oprávnění od ministerstva průmyslu a obchodu.

Ilustrační foto
Zdroj: Viktor Chlad/isifa/LN

„Cena průkazu je různá, záleží na velikosti budovy. Pokud se jedná o rodinný dům, pohybuje se cena od pěti do deseti tisíc. V případě většího bytového domu jde řádově o desítky tisíc korun,“ říká Jirásek.

Pro prodej domu je štítek nutný

„Energetické štítky jsou povinnou přílohou kupní nebo nájemní smlouvy. Mnoho lidí se domnívá, že když budou dům prodávat sami, pak štítky mít nemusí. To ovšem není pravda. Naopak se prodávající v případě, kdy tuto povinnost nedodrží, vystavuje možné pokutě v rozsahu 50 až 100 tis. korun. Pokuty však budou úřady udělovat až od dubna, a ne od ledna, jak bylo původně v plánu,“ říká Hanuš Němeček, výkonný ředitel RE/MAX.

Energetické štítky mají podle zákona od příštího roku zajistit stavitelé, vlastníci budov nebo společenství vlastníků na nových budovách, při jejich přestavbách i při prodeji bytů. V případě pronájmů částí budov má nová povinnost platit od roku 2016. Již existující budovy mají získávat štítky postupně od roku 2015 do roku 2019, a to podle zákonem určené plochy.

Podle některých se označení mine účinkem

„Novela zákona se úplně míjí účinkem. Konkrétní energetické náklady konkrétního bytu či domu s přesností, řekněme, na stokoruny totiž z žádného energetického štítku stejně nevyčtete, na to budete stále potřebovat skutečné faktury za spotřebované energie,“ podotýká Evžen Korec, generální ředitel developerské společnosti Ekospol.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa vzdělání jde méně, než je průměr OECD. Šetříme na důležitých věcech, říká sociolog

Sociolog společnosti PAQ Research Daniel Prokop vidí jako velký problém zadlužování státu. „Nejde jen o ten dluh a náklad na jeho obsluhu. Ale i že šetříme třeba na vzdělávání, kam Česko dává zhruba o padesát miliard méně, než je průměr OECD,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Pod průměrem OECD je země podle experta i v dalších sektorech – například obraně. „Kromě toho, že máme schodek, tak navíc šetříme na důležitých věcech,“ shrnul Prokop.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Kuba chce k záchraně ekonomiky změnit trh nejvíce od roku 1959

Kubánský parlament ve čtvrtek večer schválil sérii reforem zaměřených na podporu trhu, které počítají s privatizací státních podniků či zakládáním velkých soukromých firem. Komunistická vláda pod tlakem amerických sankcí zavádí kroky, které mají pomoci těžce strádající centrálně řízené ekonomice. Pokud se je navzdory skeptickým očekáváním některých ekonomů podaří uvést do praxe, půjde o největší proměnu kubánské ekonomiky od nástupu komunismu v roce 1959.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Regulace cen paliv by mohla skončit už před prázdninami

Státní regulace cen paliv by před prázdninami mohla skončit – na dotaz ČT to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Důvodem jsou zejména klesající ceny ropy. Regulace cen dopadla na provozovatele čerpacích stanic – první už oznámil, že kvůli opatření podal žalobu k Městskému soudu v Praze na ministerstvo financí. Další zvažují, že se připojí. Unie nezávislých petrolejářů odhaduje ztráty na 50 až 100 milionů.
před 6 hhodinami

Devatenáct zemí EU včetně Česka podpořilo dopis o zpřísnění migrační politiky

Migrační politika Evropské unie musí přinést konkrétní výsledky, které budou mít skutečný dopad na životy lidí v EU, uvedlo v dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi a šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové devatenáct členských států Evropské unie včetně České republiky. Na summitu EU v Bruselu Evropská rada jednala také o příštím dlouhodobém rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Česko letos dvě procenta HDP na obranu nesplní, řekl Babiš

Česká republika tento rok nesplní závazek vůči Severoatlantické alianci vydat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, oznámil v pátek na svém facebookovém profilu premiér Andrej Babiš (ANO). Vyjádřil zároveň přesvědčení, že od příštího roku Česko plnit dvouprocentní závazek bude. Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu uvedl, že Česko dvouprocentní závazek nesplnilo ani loni, stejně jako Albánie a Slovinsko.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoV něčem jsme selhali, reaguje Žáček na nesplněný závazek NATO

Česko loni nesplnilo závazek NATO – na obranu stát nevydal dvě procenta HDP. „Ano, beru to, že jsme v něčem selhali, to přiznávám,“ řekl v pořadu Interview ČT24 člen sněmovního výboru pro obranu a místopředseda poslaneckého klubu ODS Pavel Žáček s tím, že ale „věřili, že to půjde zvládnout“. Tématem rozhovoru byla i koncepce armády, kterou po dokončení pošle vláda do výboru pro obranu. „Budeme rozebírat jednotlivé nuance, teprve zjistíme, jak se to změnilo (…) a uvidíme, jestli to bude realistické,“ nastínil Žáček. Tématem rozhovoru byl i vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle Žáčka se Česko kritice Spojených států nevyhne. Trump na summitu v Ankaře bude podle něj ukazovat prstem na státy, které závazek dvou procent HDP nesplnily, a tedy i na Babiše. „To opravdu nic nezmění – ani dobré vztahy,“ komentoval Žáček. Pořad moderoval Daniel Takáč.
18. 6. 2026

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta

Bankovní rada České národní banky zvýšila ve čtvrtek základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Současně rada rozhodla o růstu diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,75 procenta a lombardní sazby na 4,75 procenta. Jednání se zúčastnilo všech sedm členů rady. Ještě před jejich rozhodnutím varoval premiér Andrej Babiš (ANO), že zvýšení sazeb by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku.
18. 6. 2026Aktualizováno18. 6. 2026

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se sníží

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se oproti původní podobě nastavené bývalou vládou sníží. Nově bude pokrývat 75 až 85 procent celkových nákladů na výstavbu. Přímá dotace pak bude činit patnáct až třicet procent podle kraje. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a Státního fondu podpory investic (SFPI).
18. 6. 2026Aktualizováno18. 6. 2026
Načítání...