Od ledna platí energetické štítky budov - to zásadní však nenapoví

Praha - Domy, které prošly rekonstrukcí, a nové budovy musejí být od ledna označeny průkazy energetické náročnosti budov - tedy energetickými štítky. Musejí si je pořídit i ti, kteří svou nemovitost budou chtít prodat. Na štítky se však snáší i kritika - konkrétní náklady na provoz domu totiž neuvádí. O podrobnějších detailech hovořil ve Studiu ČT24 Pavel Jirásek, zástupce ředitele odboru elektroenergetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu.

Energetické štítky na budovách, které si vyžádala směrnice EU, mají informovat zájemce o spotřebě energií a mají tak vést k jejich úsporám.

Průkaz má dvě části

  • Textová - všechny informace týkající se energetické náročnosti budovy.
  • Grafické vyjádření - zde jsou vyjádřeny důležité záznamy o energetické náročnosti budovy.

Průkaz dokládá splnění požadavků na energetickou náročnost budovy, která je dána zákonem. Používá se při prodeji či pronájumu budovy či její části. Kupující se rozhodne podle energetické třídy dané budovy, zda koupí či pronajme nemovitost. Průkazy vydává energetický specialista, který musí mít oprávnění od ministerstva průmyslu a obchodu.

Ilustrační foto
Zdroj: Viktor Chlad/isifa/LN

„Cena průkazu je různá, záleží na velikosti budovy. Pokud se jedná o rodinný dům, pohybuje se cena od pěti do deseti tisíc. V případě většího bytového domu jde řádově o desítky tisíc korun,“ říká Jirásek.

Pro prodej domu je štítek nutný

„Energetické štítky jsou povinnou přílohou kupní nebo nájemní smlouvy. Mnoho lidí se domnívá, že když budou dům prodávat sami, pak štítky mít nemusí. To ovšem není pravda. Naopak se prodávající v případě, kdy tuto povinnost nedodrží, vystavuje možné pokutě v rozsahu 50 až 100 tis. korun. Pokuty však budou úřady udělovat až od dubna, a ne od ledna, jak bylo původně v plánu,“ říká Hanuš Němeček, výkonný ředitel RE/MAX.

Energetické štítky mají podle zákona od příštího roku zajistit stavitelé, vlastníci budov nebo společenství vlastníků na nových budovách, při jejich přestavbách i při prodeji bytů. V případě pronájmů částí budov má nová povinnost platit od roku 2016. Již existující budovy mají získávat štítky postupně od roku 2015 do roku 2019, a to podle zákonem určené plochy.

Podle některých se označení mine účinkem

„Novela zákona se úplně míjí účinkem. Konkrétní energetické náklady konkrétního bytu či domu s přesností, řekněme, na stokoruny totiž z žádného energetického štítku stejně nevyčtete, na to budete stále potřebovat skutečné faktury za spotřebované energie,“ podotýká Evžen Korec, generální ředitel developerské společnosti Ekospol.

Nahrávám video
Komentář Pavla Jiráska
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
před 2 hhodinami

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Trump tlačí EU ke schválení obchodní dohody, vyhrožuje vyššími cly

Evropská unie musí do 4. července uvést v platnost loni sjednanou obchodní dohodu se Spojenými státy, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, prohlásil americký prezident Donald Trump. V březnu dohodu podmíněně schválil Evropský parlament. Na její konečné podobě se však ještě musí dohodnout s členskými státy EU.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

ODS se možná kvůli novým pravidlům rozpočtové odpovědnosti obrátí na ÚS, říká Skopeček

Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je možné, že se klub ODS přidá ke Starostům, kteří oznámili, že nová pravidla pro rozpočtovou odpovědnost, pokud projdou legislativním procesem, napadnou u Ústavního soudu. Považuje za vhodné případnou žalobu řešit až poté, co nová rozpočtová pravidla schválí dolní komora. Nutné je podle něj zvážit, zda je žaloba k Ústavnímu soudu opodstatněná. V návrhu je podle něj i to, že vláda by nově měla rozhodovat i o kapitolách rozpočtu sněmovny, Ústavního soudu či Nejvyššího kontrolního úřadu – „instituce, která de facto vládu kontroluje“. „To bylo vždycky vyhrazeno rozpočtovému výboru,“ dodal Skopeček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
před 21 hhodinami

Opozice ve sněmovně zamezila zahájení schvalování vládní novely k rozpočtům

Sněmovní opozice zamezila zahájení závěrečného schvalování vládní novely k rozpočtům. K návrhu, jehož hlavní částí je formální vynětí řady státních výdajů z deficitu rozpočtu, se poslanci vrátí příští středu. Poslanci odhlasovali odklad povinného používání Národního geoportálu územního plánování o jeden rok, novelu ještě posoudí Senát. Do závěrečného schvalování pak poslali zavedení předporodního rodičovského příspěvku. Sněmovna nepokračovala v debatě o postoji ke sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně. Schůzi podle dohod klubů ukončila.
6. 5. 2026Aktualizováno6. 5. 2026

Senát schválil přerozdělení skoro osmi miliard korun z VZP mezi menší pojišťovny

Menší zdravotní pojišťovny letos dostanou celkem zhruba 7,9 miliardy korun z Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která v uplynulých letech měla zvýšený zisk kvůli platbám státu za ukrajinské uprchlíky. Senát ve středu toto přerozdělení schválil kvůli stabilizaci systému zdravotního pojištění. Senátoři odmítli snížení odvodů živnostníků na sociální pojistné zpětně na loňskou úroveň. Horní komora podpořila novelu, která má zejména lidem se zrakovým postižením zvýšit komfort při volbách s výjimkou komunálních.
6. 5. 2026Aktualizováno6. 5. 2026

Ceny ropy i plynu se díky nadějím na dohodu USA s Íránem snižují

Ceny ropy i plynu se ve středu prudce snižují poté, co americký prezident Donald Trump signalizoval možnou dohodu o ukončení války s Íránem. Severomořská ropa Brent se tak vrátila pod hranici 100 dolarů za barel. Kolem 13. hodiny vykazovala pokles o více než deset procent a nacházela se v blízkosti 98,5 dolaru za barel. Klíčový termínový kontrakt na plyn s dodáním příští měsíc v obchodním uzlu Title Transfer Facility v Nizozemsku vykazoval pokles o zhruba jedenáct procent na 42 eur (asi 1020 korun) za megawatthodinu.
6. 5. 2026

Inflace vzrostla na 2,5 procenta. Podle analytiků bude zrychlovat

Meziroční inflace v Česku letos v dubnu zrychlila na 2,5 procenta z březnových 1,9 procenta. Je tak nejvyšší od loňského října. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Konečnou hodnotu dubnové inflace zveřejní statistici 13. května. V minulosti pokaždé odhad potvrdili. Analytici uvádí, že za zrychlením inflace stojí vyšší ceny pohonných hmot. Do jiných kategorií spotřebního koše se vyšší ceny paliv promítnou se zpožděním, další zrychlení inflace se tak podle nich dá očekávat.
6. 5. 2026
Načítání...