Ochromí Česko v září stávka veřejného sektoru? Rozhodne dnešní večer

Praha - Zástupci odborů budou dnes jednat s premiérem Petrem Nečasem a ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem o navržené změně platových tarifů zaměstnanců ve veřejné sféře. Podle ministerské předlohy by existovala jediná tabulka, zrušil by se růst základní mzdy podle odpracované praxe. Navíc zdravotnické odbory dnes na schůzi s ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem nevyjednaly ústupky ve změnách tarifů, které podle nich budou znamenat drastické snížení platů pro nejzkušenější lékaře a také pro nejstarší zaměstnance ostatních zdravotnických profesí. Odbory napříč veřejnou sférou proto stále uvažují o účasti ve stávce plánované na 21. září.

Odboráři trvají na zachování současného systému. Pokud by nová tabulka platila, hrozily by podle předsedkyně odborů státní správy Aleny Vondrové masivní odchody pracovníků. Týká se to i lékařů, kterých by se snížení platů dotklo údajně nejvíce. Odbory sice nesouhlasí ani s deklarovaným snížením objemu peněz na mzdy o deset procent, věc je ale možné podle nich řešit i v současném systému.

Alena Vondrová, předsedkyně odborů státní správy

„Pro nás je naprosto nejpřijatelné, aby došlo ke změně systému odměňování, tj. aby se změnil zákoník práce. Jsme přesvědčeni o tom, že stávající problémy lze řešit v rámci dnes existujícího systému odměňování.“

Ministerstvo argumentuje tím, že návrh vychází právě z programu vlády snížit objem peněz na mzdy státních zaměstnanců o desetinu. Rozšířila by se navíc hranice pro osobní ohodnocení. Průměrný pokles platových tarifů by činil podle důvodové zprávy zhruba 6150 korun. Nečasovi se prý návrh ministerstva příliš nezamlouvá. „Budeme o dané záležitosti jednat na vládě s koaličními partnery. A také se sociálními partnery,“ řekl Hospodářským novinám. Nová tabulka by se netýkala zaměstnanců ve školství a úředníků krajů, měst a obcí. Do budoucna by měli mít vlastní tarify.

„V tuto chvíli žádné ústupky nejsou, protože žádný definitivní návrh, který by zcela jistě určoval, jak to bude, není ještě připraven,“ uvedl ministr zdravotnictví Heger. Připomněl, že tabulkový návrh, který ruší zvýhodnění zaměstnanců za počet odpracovaných let, vyžaduje změny v zákoníku práce a o nich se jedná.

„Rozcházíme se z naší strany dnes neuspokojeni. Nechceme změny v zákoníku práce, které by rušily tarify,“ prohlásila místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Ivana Břeňková. Podle Hegera platy ani po zrušení věkových stupňů výrazněji neklesnou, už dnes tvoří třeba u lékařů tarif jen 40 procent platu. Zároveň však chápe, že odboráři cítí plánované škrty jako urážlivé pro zaměstnance. Sám by si uměl představit, že by určité odstupňování zůstalo.

Ministerstvo vnitra má v příštím roce ušetřit přes 8 miliard

Víc než půlku z osmimiliardové částky chce Johnův resort získat omezením v provozu a investicích. Zbytek pak doplní seškrtáním platů. V praxi to bude znamenat, že hasiči nebo policisté přijdou o 10 procent mzdy, nebude na nové služebny ani techniku. Podle předsedy policejních odborářů Milana Štěpánka nemá ministerstvo jasnou koncepci úspor ani představu o tom, jaké budou mít na policii dopad. A varuje, že škrty by mohly ohrozit bezpečnost lidí.

Radek John, ministr vnitra:

„Nemáme na luxus, nemáme na nadstandard. Poprvé od roku 1999, a je třeba to vědět, bude mít policie na provoz a investice méně než 5 miliard korun.“

K protestu, který svolali hasiči a policisté, se ale připojí další státní zaměstnanci. Nesouhlasí se změnou platových tabulek v zákoníku práce. Stát chce snížením základních mezd ušetřit až 21 miliard. Změny by se mohly dotknout až 400 tisíc státních zaměstnanců. Naposledy protestovali policisté, hasiči a další státní zaměstnanci proti nižším platům loni v prosinci, kdy se jich sešly zhruba dva tisíce.

  • Alena Vondrová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1924/192307.jpg
  • Zdravotnictví autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1813/181285.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 51 mminutami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...