Obce se staví proti úložištím radioaktivního odpadu na svém území

Praha - Ke konci letošního roku vyprší pětileté moratorium na pozastavení průzkumných prací pro hlubinné úložiště radioaktivního odpadu. Ministerstvo obnovení průzkumů podporuje s tím, že jde o nezbytný krok ke shromáždění klíčových dat pro další rozhodování. Šest obcí, které si stát vytipoval, jsou nejen proti stavbě samotné, ale rovněž proti průzkumu. Pouze jediná obec s výstavbou souhlasila. Státní úředníci doufají, že pomohou finanční kompenzace. Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu přiznávají, že komunikace s obcemi nyní příliš dobře nefunguje a je třeba pracovat v tomto ohledu na zlepšení.

Stát má záměr obnovit průzkumné práce, ale k uskutečnění cíle je ještě dlouhá cesta. Musí totiž požádat o povolení ministerstvo životního protředí. „Zdaleka není jisté, zda stát povolení získá, protože odpor obcí je stále velký,“ míní Libuše Bautzová, analytička České televize.

„Máme jednu z lokalit, která je označovaná Blatno, kde nám vyjádřily obce podmíněný souhlas s prováděním budoucích průzkumných prací,“ uvedl Vítězslav Duda ze Správy úložišť radioaktivních odpadů. Vzhledem ke skutečnosti, že argumenty nepomohly, stát chce teď vsadit na finanční kompenzace. „Je třeba se zamyslet nad tím, jaký je motivační prvek pro občany a municipality – a tím jsou bezesporu peníze,“ konstatoval Tomáš Hüner, náměstek ministra průmyslu a obchodu.

Obce požadují větší rozhodovací pravomoci

Kdyby obce s průzkumem souhlasily, mohly by od státu dostávat miliony korun ročně. Řádově by se částka pohybovala mezi 8 a 12 miliony pro jednu lokalitu. Podle Bautzové je ale problém jinde než v penězích.„Obce chtějí mít větší pravomoci rozhodnout, kolik čeho se tam bude dělat. Pokud nějaké obce povolí průzkum na svém území, nesmí to znamenat automaticky i stavbu finálního úložiště,“ poznamenala Bautzová. Finance by tedy obcím přišly vhod, ale není to jejich prioritní podmínka.

Nové technologie by měly lépe využít jaderné palivo

Změny by mohly být schváleny již v prvním pololetí 2010. „Česko rozhodně potřebuje ukládat jaderný odpad. Otázka je, jestli ho potřebuje ukládat ve vlastních hlubinných úložištích na vlastním území,“ váhal Martin Holý z geologického odboru. Nadějí zůstává, že vědci vyvíjejí technologie, které by dokázaly lépe využít jaderné palivo. „Technologie, které budou zřejmě využívány za dvacet nebo čtyřicet let, budou lepší z hlediska využití potenciálu uranu, ale vždycky tam zbude část vysoce radioaktivních odpadů, kterou bude třeba uložit pod zem,“ míní Duda. Hlubinné úložiště se má v Česku začít budovat v roce 2050.

  • Tabulka s možnými obcemi průzkumu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1262/126197.jpg
  • Blatno vyjádřilo s průzkumem souhlas autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1262/126159.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, řekl Havlíček. Stavba by měla začít v roce 2029

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:19

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
15. 2. 2026

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026
Načítání...