Obamův záchranný plán v Kongresu poprvé narazil

Washington - Plány nového amerického prezidenta Baracka Obamy na oživení amerického hospodářství narážejí na první problémy. Přední republikáni v americkém Kongresu totiž hrozí, že pokud Obama nepřihlédne k jejich pozměňovacím návrhům, jeho balíček ve výši 825 miliard dolarů nepodpoří. Obamův sok v boji o prezidentské křeslo, republikánský senátor John McCain žádá, aby Obama namísto zvyšování výdajů snížil daně. Lídr republikánů ve Sněmovně reprezentantů si rovněž přeje v návrhu výrazané změny. Republikáni sice nemají sami o sobě dost hlasů, aby plán na záchranu ekonomiky odmítli, mohou ho však zdržovat.

Podle ekonoma Harvardovy univerzity Edwarda Glasera by se záchranný balíček měl orientovat především na daňové úlevy pro Američany s průměrnými a nižšími příjmy, na investice do infrastruktury a na finanční pomoc jednotlivým americkým státům. Daňové úlevy by sice motivovaly lidi k nacházení práce, není však jisté, zda by Američané více peněz ze své kapsy vložili zpět do ekonomiky. Stojí totiž tváří v tvář nejisté ekonomické budoucnosti a tuší, že současné obrovské federální výdaje stát v budoucnu vykompenzuje zvýšením daní.

Investice do infrastruktury sice Amerika potřebuje a v době zvýšené nezaměstnanosti nabídnou mnoha lidem kýžené pracovní místo, Glaeser však v rozhovoru pro deník Boston Globe upozorňuje, že investice musejí být plynulé a uvážlivé. Obává se, aby federální vláda nevyhodila stovky miliard dolarů za „mosty, které nikam nevedou“.

Pomoc některým státům by přišla vhod například v Massachusetts, kde musí být rozpočet ze zákona vyrovnaný. V době krize by tak bez federální pomoci musely některé státy krátit rozpočty například na vzdělání.

Obama bude muset dále rozhodnout několik dilemat. Odbory požadují v rámci krizových opatření vyšší platy a lepší zdravotní péči pro organizované zaměstnance. Proti tomu se však staví mocná obchodní lobby, přičemž o finanční injekci se hlásí po skomírajících automobilkách také američtí developeři. Velká část demokratů také požaduje, aby konkurzní soudci získali pravomoc refinancovat hypotéky neplatících občanů. Banky a hypoteční fimy se však svého výsadního práva nechtějí vzdát.

Objevily se také informace, že Spojené státy budou muset vynaložit další peníze na podporu svého finančního systému, protože kvůli hluboké recesi ekonomiky se bankám zvyšují ztráty. Potvrdil to dnes hlavní ekonomický poradce prezidenta Baracka Obamy Lawrence Summers. Američané zatím na tyto účely vyčlenili 700 miliard dolarů (asi 15,4 bilionu Kč), potřebu dalších prostředků pro finanční sektor již dříve potvrdila také předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 4 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
před 17 hhodinami

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026
Načítání...