Obamův záchranný plán v Kongresu poprvé narazil

Washington - Plány nového amerického prezidenta Baracka Obamy na oživení amerického hospodářství narážejí na první problémy. Přední republikáni v americkém Kongresu totiž hrozí, že pokud Obama nepřihlédne k jejich pozměňovacím návrhům, jeho balíček ve výši 825 miliard dolarů nepodpoří. Obamův sok v boji o prezidentské křeslo, republikánský senátor John McCain žádá, aby Obama namísto zvyšování výdajů snížil daně. Lídr republikánů ve Sněmovně reprezentantů si rovněž přeje v návrhu výrazané změny. Republikáni sice nemají sami o sobě dost hlasů, aby plán na záchranu ekonomiky odmítli, mohou ho však zdržovat.

Podle ekonoma Harvardovy univerzity Edwarda Glasera by se záchranný balíček měl orientovat především na daňové úlevy pro Američany s průměrnými a nižšími příjmy, na investice do infrastruktury a na finanční pomoc jednotlivým americkým státům. Daňové úlevy by sice motivovaly lidi k nacházení práce, není však jisté, zda by Američané více peněz ze své kapsy vložili zpět do ekonomiky. Stojí totiž tváří v tvář nejisté ekonomické budoucnosti a tuší, že současné obrovské federální výdaje stát v budoucnu vykompenzuje zvýšením daní.

Investice do infrastruktury sice Amerika potřebuje a v době zvýšené nezaměstnanosti nabídnou mnoha lidem kýžené pracovní místo, Glaeser však v rozhovoru pro deník Boston Globe upozorňuje, že investice musejí být plynulé a uvážlivé. Obává se, aby federální vláda nevyhodila stovky miliard dolarů za „mosty, které nikam nevedou“.

Pomoc některým státům by přišla vhod například v Massachusetts, kde musí být rozpočet ze zákona vyrovnaný. V době krize by tak bez federální pomoci musely některé státy krátit rozpočty například na vzdělání.

Obama bude muset dále rozhodnout několik dilemat. Odbory požadují v rámci krizových opatření vyšší platy a lepší zdravotní péči pro organizované zaměstnance. Proti tomu se však staví mocná obchodní lobby, přičemž o finanční injekci se hlásí po skomírajících automobilkách také američtí developeři. Velká část demokratů také požaduje, aby konkurzní soudci získali pravomoc refinancovat hypotéky neplatících občanů. Banky a hypoteční fimy se však svého výsadního práva nechtějí vzdát.

Objevily se také informace, že Spojené státy budou muset vynaložit další peníze na podporu svého finančního systému, protože kvůli hluboké recesi ekonomiky se bankám zvyšují ztráty. Potvrdil to dnes hlavní ekonomický poradce prezidenta Baracka Obamy Lawrence Summers. Američané zatím na tyto účely vyčlenili 700 miliard dolarů (asi 15,4 bilionu Kč), potřebu dalších prostředků pro finanční sektor již dříve potvrdila také předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 2 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 22 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánovčera v 14:41

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...