Obamův nový rozpočet: Vyšší daně a podpora infrastruktury

New York/Annandale (Virginia) - Americký prezident Barack Obama dnes zaslal Kongresu návrh rozpočtu na fiskální rok 2013, který začne v říjnu. Rozpočet počítá s výdaji 3,8 bilionu dolarů a schodkem 900 miliard dolarů. Šéf Bílého domu chce rozpočtem podpořit růst ekonomiky, která podle něj po nedávné hluboké recesi nabývá na síle. Zároveň požaduje vyšší daně pro nejbohatší Američany.

Obama chce podpořit infrastrukturu, počínaje výstavbou nových dálničních tahů a konče modernizací škol. Chce také více peněz pro učitele. Daňovými úlevami hodlá podpořit firmy, které budou ve Spojených státech vytvářet nová pracovní místa. Na tvorbu míst a infrastrukturu by v rozpočtu celkem mělo jít kolem 800 miliard dolarů. Pro Obamu je návrh důležitý, usiluje totiž o znovuzvolení do úřadu. Volby budou v listopadu, boj kandidátů už ale probíhá naplno.

Bohatí by měli mít vyšší daně

Obama zopakoval svůj dlouhodobý požadavek vyšších daní pro nejbohatší Američany, kteří by podle něj měli platit nejméně třicetiprocentní daň z příjmu. Prezident také plánuje vyšší daň z dividend. „Při tvorbě rozpočtu jsme se řídili myšlenkou, že naší zemi se vždycky dařilo, když měl každý spravedlivou příležitost. Návrh odmítá pojetí ekonomiky, kde se každý stará jen o sebe, které přispělo k prohloubení propasti mezi nejbohatšími a nejchudšími Američany,“ uvedl.

Obama dodal, že v návrhu hodlá bojovat i obřími deficity amerických rozpočtů. Podle něj by se za deset let měly snížit o čtyři biliony dolarů. Schodek 900 miliard dolarů plánovaných na příští rok je ale opět vysoký. Americká média se shodují, že návrh zaměřený hlavně na výdaje pro boj s deficitem příliš nedělá, i když Obama mluví o citlivých škrtech.

Mitt Romney
Zdroj: Gerald Herbert/ČTK/AP

Míň dostane armáda i vesmírné programy

S menším rozpočtem se bude muset smířit armáda, méně peněz bude vyčleněno i na vesmírné programy. Zadlužení Spojených států dosahuje asi 15 bilionů dolarů (více než 287 bilionů korun). V posledních čtyřech letech se deficit rozpočtu vždy pohyboval nad hranicí jednoho bilionu dolarů, což je podle většiny ekonomů jen stěží udržitelné. Letošní deficit má ještě činit asi 1,33 bilionu dolarů, což by představovalo zhruba 8,5 procenta hrubého domácího produktu.

„Tři roky jsme trpěli kvůli chybám, nejen kvůli slabému vůdci, ale i kvůli špatné ideologii. Jsem přesvědčený, že pokud budeme dělat svou práci, pokud povedeme národ s přesvědčením, tak historie ukáže, že Obama jako prezident byl poslední záchvěv velkého neúspěchu liberalismu,“ komentoval Obamův návrh republikánský kandidát na prezidenta Mitt Romney.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoGoláň a Mračková Vildumetzová debatovali o novele o veřejných rozpočtech

Horní komora upravila novelu o veřejných rozpočtech, znovu ji bude muset projednat sněmovna. Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. „Pokud vláda chce investovat, tak ať to dělá v rámci sledovaného rámce. Pokud to vyjme mimo deficit státního rozpočtu, tak hrozí utrácení na provozních výdajích. Vyjmutí na únikovou doložku není následně hlídáno rozpočtovými pravidly,“ řekl šéf senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS). „Únikové doložky například v případě mimořádné bezpečnostní situace si k investicím žádají samotné bezpečnostní a zpravodajské služby. Stát pak bude připravený a pružný. Vláda navíc navrhuje postupné snižování dluhu,“ hájila novelu členka senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Debatou ve středečních Událostech, komentářích, která ještě předcházela rozhodnutí Senátu, provázel Lukáš Dolanský.
před 50 mminutami

Správce Liberty Ostrava žaluje exčleny představenstva o téměř 19 miliard korun

Insolvenční správce zkrachovalé hutní společnosti Liberty Ostrava podal žalobu proti čtyřem bývalým členům jejího představenstva. V žalobě na doplnění pasiv po nich žádá téměř 19 miliard korun. Mezi žalovanými je i bývalý majitel Sanjeev Gupta, sdělil správcův mediální zástupce Michal Štefl.
před 17 hhodinami

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
před 17 hhodinami

Evropský parlament schválil klíčovou část obchodní dohody s USA

Poslanci Evropského parlamentu (EP) schválili zrušení dovozních cel na většinu průmyslového a zemědělského zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta. Tu Evropská komise (EK) uzavřela ve snaze zabránit zavedení vysokých cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
16. 6. 2026Aktualizováno16. 6. 2026

Na zastropování věku odchodu do důchodu se nemusí spěchat, soudí Juchelka

Zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, volební slib současné vlády, bude splněn během čtyř let jejího období, nyní se na to nemusí spěchat, řekl v pořadu Interview ČT24 ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). „Uvidíme, zda se to stihne,“ uvedl pak k dotazu moderátora Daniela Takáče, zda se od ledna 2027 spustí zamýšlená valorizace důchodů o inflaci a půlku mzdy, namísto jedné třetiny. Dále věří, že u superdávky zbudou ministerstvu peníze, aby pak mohlo podpořit provozovatele sociálních služeb. Pokud nezbudou, budou si muset kraje a obce pomoci ze svých účtů samy, nebo zahájit jednání s ministerstvem financí, uvedl Juchelka.
16. 6. 2026

VideoInflace výrazně neroste, horší je to v průmyslu a stavebnictví

Navzdory válce s Íránem aktuálně inflace výrazně neroste, krotit ji pomáhají třeba levné potraviny. Ceny zemědělských výrobců v květnu meziročně klesly o víc než třináct procent. Ekonomové ale upozorňují, že tento sestup může být dočasný. Zastavit ho můžou třeba výdaje za pohonné hmoty nebo hnojiva. Horší je situace v průmyslu a stavebnictví. Tam ceny materiálů stouply meziročně zhruba o šest procent. „Všechno, co souvisí s ropou, asfaltové pásy, polystyreny a doprava – to jsou věci, které nám teď hodně vzrostly,“ přiblížil jednatel firmy Lucern dřevostavby Lukáš Černík. Nárůst je ale v nižších jednotkách procent, ceny nemovitostí to tak podle něj zásadně neovlivní.
16. 6. 2026

Konec označení „z EU“ a „mimo EU“. Na obalech medu musí být uváděna země původu

Od neděle 14. června platí přísnější pravidla pro označování medu. Na obalech už není možné uvádět, že pochází ze zemí EU nebo ze zemí mimo EU. Nová evropská směrnice stanovuje povinnost uvést konkrétní zemi původu, kde byl med získán. Cílem je omezit dovoz medu s nejasným původem, vytvořit férovější podmínky pro domácí producenty a zabránit klamání spotřebitelů. Česko je v produkci medu soběstačné z necelých sedmdesáti procent.
15. 6. 2026

Vláda schválila zákaz dvou opioidů, novelu odpadového zákona nebo zapojení do půjčky SAFE

Vláda v pondělí zařadila na seznam zakázaných návykových látek dva opioidy. Celkem sedmnáct substancí pak zapsala na seznam zkoumaných látek, které není možné v Česku legálně prodávat a vyrábět. Na tiskové konferenci to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Dále vláda schválila novelu odpadového zákona, která počítá se zavedením centrálního systému pro oznámení o přeshraničním převozu odpadu. Ministři také probírali zapojení České republiky do unijní půjčky SAFE nebo propůjčení generálské hodnosti.
15. 6. 2026Aktualizováno15. 6. 2026
Načítání...