Washington - Americký demokratický prezident Obama otáčí směr klimatické politiky Spojených států. Otevírá cestu přísnějším pravidlům pro výrobce aut, která mají mít výrazně nižší spotřebu a méně znečišťovat ovzduší. Obama vyzval národní Agenturu pro ochranu životního prostředí (EPA), aby umožnila jednotlivým státům zavádět vlastní přísná opatření. Předchozí republikánská administrativa to zcela odmítala.
Obama vyzval ministerstvo dopravy, aby do konce března stanovilo přísnější limity pro maximální spotřebu paliva u vozů vyrobených po roce 2011. Do roku 2020 by podle něho měly být americké vozy schopny ujet na galon (3,78 litru) pohonných hmot v průměru 56 kilometrů.
O povolení stanovit na svém území i přísnější limity na emise, než jaké stanovujíí federální úřady, usilovala Kalifornie a dalších 13 amerických států. EPA to ale v době Bushovy vlády odmítla s poukazem na to, že pro účinné snížení emisí je vhodnější celostátní strategie.
Obama: Vláda má spolupracovat s americkými státy, ne jít proti nim
Na shromáždění v Bílém domě Obama řekl, že vláda musí pracovat s jednotlivými státy USA, ne proti nim, na přísnějších limitech emisí pro osobní i nákladní automobily.
Nové zvážení rozhodnutí o emisích může podle agentury Reuters trvat EPA až několik měsíců. Odborníci nicméně očekávají, že EPA nakonec Kalifornii i ostatním státům vyhoví.
Automobilky, nyní v krizi, budou podrobeny další zkoušce
Ekologicky přísnější normy budou klást nové nároky na automobilky v situaci, kdy je toto odvětví i tak v krizi. Obama řekl, že stát vezme nynější potíže automobilového průmyslu „plně v úvahu“ a že nejde o ještě větší zatížení jejich břemene, ale o to, připravit se na budoucnost.
Obama už v předvolební kampani sliboval, že se zapojí do boje s globálními změnami klimatu a že se pokusí prosadit snižování emisí skleníkových plynů, které patří mezi jejich příčiny.
Klima bude za USA hájit Todd Stern
Do tohoto rámce zapadá i dnes oznámené jmenování zvláštního vyslance Spojených států pro otázky klimatu. Stal se jím Todd Stern, který byl za vlády prezidenta Billa Clintona poradcem Bílého domu a jménem USA vyjednával o Kjótském protokolu o snížení emisí skleníkových plynů. Do funkce ho jmenovala ministryně zahraničí Hillary Clintonová, manželka bývalého prezidenta.
Za bývalého prezidenta Bushe výrazně utrpěla pověst USA v oblasti boje za čistší životní prostředí. Bush Kjótský protokol odmítl s odůvodněním, že nahrává zemím jako Čína a Indie a že jeho uplatnění by mohlo poškodit americké hospodářství. Bushův předchůdce Clinton sice protokol podepsal, ale neschválil jej Kongres.
