Praha - Ústavní soud rozhodne o tom, zda budou mobilní operátoři a poskytovatelé internetu dál schraňovat informace o vaší komunikaci. Podle zákona z roku 2005 totiž musí aspoň půl roku uchovávat záznamy o veškerých hovorech, SMSkách nebo třeba emailech. Původně měl zákon sloužit jako zbraň v boji proti terorismu, loni ho ale napadla padesátka poslanců v čele s Markem Bendou. Tvrdí, že ho policie zneužívá ke špiclování lidí.
Osmdesát šest tisíc žádostí o přístup k datům z mobilních telefonů, připojení k internetu nebo SMSek, tolikrát se jen za loňský rok obrátila policie na mobilní operátory. Z těchto informací se pak dají vyčíst citlivé osobní údaje, třeba kde přesně se člověk pohybuje. „Ta rizika jsou tu tři, buď to zneužije stát, nebo operátoři, nebo k těm datům se může dostat někdo třetí,“ tvrdí právník Jan Vobořil.
Jenže poslanci, kteří se obrátili na Ústavní soudce tvrdí, že policie zákon nevyužívá jenom pro případy, kvůli kterým ho schvalovali, tedy pro boj s terorismem. „Vyhodnotili jsme si po dvou letech, že to nefunguje, a že to nefunguje jako boj proti terorismu, ale jako stále špiclování všech občanů,“ je přesvědčen poslanec Marek Benda.
Podobné případy už řešily ústavní soudy v Německu nebo Rumunsku. A nařídily okamžitou likvidaci všech uchovaných dat a úpravu zákona, která by zavedla přísnější dohled nad údaji.
