O čem bude řecké referendum? O pomoci, nebo členství v EU

Atény - Referendum, které se chystá v polovině prosince vyhlásit řecká vláda, se nebude podle informací internetového serveru deníku Financial Times týkat dohody o finanční pomoci Řecku dohodnuté na posledním summitu Evropské unie a eurozóny. Řekové by v něm měli rozhodovat o setrvání země v eurozóně a v Evropské unii. Mluvčí řecké vlády Angelos Tolkas nicméně v zápětí informace deníku Financial Times popřel s tím, že se referendum bude týkat záchranného plánu.

„Řečtí voliči nebudou tázáni, zda souhlasí s podmínkami další finanční záchrany Řecka, kterou evropští lídři dohodli minulý týden na summitu v Bruselu, nebo je odmítají. Půjde o širší otázku zaměřenou na podporu řeckého členství v Evropské unii a v eurozóně,“ cituje Financial Times zdroj z řecké vládnoucí strany PASOK.

Oficiálně ovšem řecká vláda informace o tom, že by Řekové měli v referendu rozhodovat o setrvání v eurozóně a v Evropské unii, popřela. „Ne, nebude to tato otázka. Bude to o záchranném plánu,“ zdůraznil mluvčí řecké vlády.

Formulace otázky zřejmě rozhodne o výsledku referenda

Úspěch referenda se od formulace „otázky“ do značné míry odvíjí. Pokud by se vláda tázala na podporu finanční pomoci, mohl by převládnout odmítavý názor řeckých voličů. Podle průzkumů pomoc dohodnutou na summitu odmítá až 60 procent Řeků. Členství v eurozóně naopak více než 60 procent řeckých občanů podporuje.

Jorgos Papandreu
Zdroj: ČT24

„Pokud otázka bude znít, jestli chceme zůstat v eurozóně, nebo se vrátit k naší původní měně, většina lidí bude nejspíš pro euro. Jestli se ale zeptají na to, jestli podporujeme plán, který schválila eurozóna minulou středu v Bruselu, odpověď bude negativní,“ potvrdil politický analytik George Tzogopoulos.

I nesouhlasem s pomocí by si Řecko zřejmě podepsalo ortel odchodu z eurozóny

Podle Francie by nesouhlas se záchranným plánem neznamenal nic jiného, než že by zadlužené Řecko muselo eurozónu tak jako tak opustit. Šéf Světové obchodní organizace (WTO) Pascal Lamy zároveň upozornil, že odstoupení od eura by bylo pro Řeky bolestivější než všechna přijímaná úsporná opatření. „Jako expert o tomto vůbec nepochybuji,“ zdůraznil.

Nepředvídatelné a velmi bolestivé dopady by mělo na Řecko odmítnutí pomoci i podle předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa. Zároveň Řeky vyzval k odpovědnosti a řeckým představitelům vzkázal, že nyní musí jasně prokázat své odhodlání usilovat o národní politickou jednotu a o co nejširší podporu plánu pomoci.

José Manuel Barroso, předseda Evropské komise

„Bez souhlasu Řecka s programem Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu bude situace pro Řeky mnohem bolestnější, zvlášť pro ty nejzranitelnější.“

Záměr řecké vlády vyhlásit referendum v minulých dnech otřásl finančními trhy a pobouřil řadu evropských státníků. Řecký premiér Jorgos Papandreu totiž plán uspořádat referendum ohlásil bez toho, že by ho konzultoval s evropskými partnery. Teprve dnes večer bude o svých záměrech jednat s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Merkelová v Berlíně před cestou do Cannes, kde se má o budoucnosti zadlužené země před summitem G20 jednat, řekla, že dnes od Řecka očekává vysvětlení, jak Atény hodlají naložit s plánem evropské pomoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
včera v 12:55

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...