Nových firem v Česku přibývá, nejvíce jich je v Praze

Nahrávám video
Bisnode: Počet firem roste
Zdroj: ČT24

Nové firmy v Česku stále přibývají nebývalým tempem, a pokud tento trend vydrží i v druhé polovině roku, vznikne jich letos nejvíc za posledních devět let. Počet nových firem by tak mohl přesáhnout rekordní předkrizový rok 2007. V prvním pololetí bylo založeno více než 13 tisíc společností, celkový počet firem v Česku dosáhl téměř 441 tisíc. Informace vyplývají z databází a výpočtů poradenské společnosti Bisnode.

Za prvních šest měsíců letošního roku bylo v České republice zaregistrováno 13 731 nových firem, což je téměř o dvě procenta - přesně o 245 firem více než ve stejném období roku 2015. V roce 2015 přitom vzniklo nejvíc společností od roku 2007.

„Za předpokladu, že nové firmy budou přibývat stejně rychle i ve druhém pololetí, bude překonán rekordní rok 2015,“ zhodnotila statistiky analytička Bisnode Petra Štěpánová s tím, že enormní zájem o nové podnikání souvisí s příznivým vývojem tuzemské ekonomiky.

  • 2016 – 13 731 
  • 2015 – 26 953
  • 2014 – 24 870
  • 2013 – 22 845
  • 2012 – 22 454
  • 2011 – 22 333
  • 2010 – 23 634
  • Statistika zahrnuje jen „kapitálové“ společnosti, tj. společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti, nikoliv například komanditní společnosti nebo společenství vlastníků apod.

Do základního kapitálu nových firem v prvním pololetí 2016 podnikatelé investovali 9,4 miliardy korun, o 2,1 miliardy více než ve srovnatelném období loňského roku. Tři čtvrtiny z celkového objemu bylo upsáno v základním jmění akciových společností.

Z 440 910 firem je 25 703 (5,8 procent) akciových společností a 415 207 (94,2 procent) společností s ručením omezeným. „Podíl akciových společností na podnikatelské základně dlouhodobě klesá, a tento trend pokračoval i v první polovině roku 2016. Klesající zájem podnikatelů o akciové společnosti souvisí se zákazem anonymních akcií a vyšší kapitálovou náročností při založení firmy,“ řekla Štěpánová.

Nejméně nových firem vzniká v Karlovarském kraji

Nejvíce firem, které byly založeny v první polovině roku 2016, má registrované sídlo v Praze, více než 44 procent. „Pražskou adresu pro své podnikání zvolilo 68 % akciových společností a 42 % společností s ručením omezeným, jež letos vznikly,“ upřesnila analytička Bisnode.

Z regionálního pohledu za hlavním městem následuje Jihomoravský (12,7 procent) a Moravskoslezský kraj (8,9 procent). Na opačném konci žebříčku je Karlovarský kraj.

„Nejvíce firem dlouhodobě vzniká v okolí nejvýznamnějších metropolí jako je Praha, Brno a Ostrava, kde existuje největší prostor pro nové podnikatelské příležitosti, naopak nejméně nových podnikatelských subjektů je dlouhodobě registrováno v Karlovarském kraji,“ uzavřela Štěpánová. 

  • Jihočeský kraj
    463 společností
    z celkového počtu 3,49 procent
  • Jihomoravský kraj
    1680 společností
    z celkového počtu 12,65 procent
  • Karlovarský kraj
    205 společností
    z celkového počtu 1,54 procent
  • Královéhradecký kraj
    335 společností
    z celkového počtu 2,52 procent
  • Liberecký kraj
    310 společností
    z celkového počtu 2,33 procent
  • Moravskoslezský kraj
    1178 společností
    z celkového počtu 8,87 procent
  • Olomoucký kraj
    467 společností
    z celkového počtu 3,52 procent
  • Pardubický kraj
    330 společností
    z celkového počtu 2,49 procent
  • Plzeňský kraj
    454 společností
    z celkového počtu 3,42 procent
  • Praha
    5949 společností
    z celkového počtu 44,80 procent
  • Středočeský kraj
    916 společností
    z celkového počtu 6,90 procent
  • Ústecký kraj
    435 společností
    z celkového počtu 3,28 procent
  • Vysočina
    252 společností
    z celkového počtu 1,90 procent
  • Zlínský kraj
    391 společností
    z celkového počtu 2,94 procent
  • neurčeno
    366 společností
    z celkového počtu 2,76 procent
  • Statistika zahrnuje jen „kapitálové“ společnosti, tj. společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti, nikoliv například komanditní společnosti nebo společenství vlastníků apod.

Michal Řičař ze společnosti Bisnode popsal, jaký druh firem nejvíce vzniká. „Hodně to záleží na tom, jak funguje ekonomika. Hodně je to závislé na Německu, skloňovala se i Británie a Slovensko. Hodně firem vzniká i zaniká v sekci obchodu. Ale například ve stavebnictví nebo energetice to tak veselé není,“ řekl a dodal, že zda bude toto tempo vzniku firem pokračovat neví. „Trend by měl pokračovat, je ale otázkou, zda je to udržitelné. Tak jak my rosteme, tak je to dotováno tím, jak banky berou přístup ke kapitalizaci. Je těžké do předjímat,“ popsal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
před 2 hhodinami

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
včera v 09:11

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
včera v 06:40

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026
Načítání...