Rozhodnutí novozélandské vlády neudělovat další povolení k průzkumu ložisek podmořské ropy a plynu kritizují energetici. Krok motivovaný ochranou životního prostředí oznámila ve čtvrtek premiérka Jacinda Ardernová. Podle šéfa novozélandské asociace pro výzkum a těžbu ropy Camerona Madgwicka na to ale doplatí jak hospodářství, tak životní prostředí.
Životní prostředí podle Madgwicka takový krok neochrání, protože ho budou znečišťovat jiné země. Nový Zéland pak od nich bude nucen nakupovat ropu za vyšší ceny. Ohrožena podle něj budou i pracovní místa a spotřebitelé zaplatí vyšší ceny.
Byznys s ropou a plynem je nicméně na Novém Zélandu relativně malý. Zaměstnává zhruba 11 tisíc lidí a na ekonomickém výkonu se podílí přibližně z jednoho procenta. Podle Ardernové nikdo v důsledku aktuálního rozhodnutí nepřijde o práci.
Tamní vláda míní, že by ropný průmysl měl využít své odborné znalosti v ekologičtějších a ekonomicky udržitelnějších oblastech, jako je těžba materiálů pro solární panely.
Oznámení kabinetu přichází v době, kdy je zájem o novozélandskou ropu a plyn vyšší než v uplynulých letech, připomněl analytik Angus Rodger z poradenské společnosti Wood Mackenzie. Krok označil za „odvážný“. Změna přístupu přichází po devíti letech vlády konzervativců, kteří preferovali rozvoj tohoto odvětví.
Staré smlouvy platí, do roku 2050 ale chce země dostat emise skleníkových plynů na nulu
Vláda však bude dál respektovat již uzavřené smlouvy, což v praxi podle agentury Reuters znamená, že se v této oblasti bude těžit ještě další desítky let. Rozhodnutí se také nevztahuje na povolení k pevninskému průzkumu, po třech letech by je ale chtěla vláda posoudit.
Ardernová se zavázala, že se zasadí o snížení emisí skleníkových plynů v zemi do roku 2050 na nulu. Její vláda také plánuje každoročně vysadit 100 milionů stromů a zajistit, aby elektrickou rozvodnou síť napájela pouze obnovitelná energie.
