Počínaje 1. lednem se v Česku zvyšují starobní důchody. Penzistky a penzisté si v průměru přilepší o 309 korun. Nárůst se týká i invalidních a pozůstalostních penzí, štědřejší je stát také u minimální mzdy, mateřské a nemocenské.
Novoroční přilepšení. Tři sta korun do peněženek důchodců
UDÁLOSTI: Senioři si s Novým rokem polepšili na penzích (zdroj: ČT24)
Na konci září pobíralo starobní důchod 2,39 milionu lidí a jeho průměrná výše činila 11 441 korun. Nyní se v průměru zvyšuje o 309 korun. Pevná část penze, která je pro všechny stejná, vzroste o 110 korun na 2550 korun, a procentní výměra, v níž se odráží počet odpracovaných let a výše odvodů, se upravuje o 2,2 procenta.
Stejně porostou i invalidní a pozůstalostní důchody; Česká správa sociálního zabezpečení totiž vyplácela také víc než čtyři sta tisíc invalidních a čtyřiašedesát tisíc pozůstalostních penzí. Celkem tak stát zajišťoval příjmy pro 2,88 milionu důchodců.
Zabránit hrozící chudobě
K 1. lednu se důchody zvyšují pravidelně, a to o třetinu růstu reálných mezd a o růst životních nákladů. Vláda ale v roce 2016 prosadila, že může nařídit vyšší přidání, pokud by si senioři a seniorky podle zákonných ukazatelů měli polepšit jen o pár desetikorun. Celkem kabinet může přidat až o 2,7 procenta – a této možnosti rovnou využil.
Možnost přidávat víc, než nařizuje zákon, měly vlády už v minulosti, zrušil ji ale parlament a odůvodňoval to tím, aby osazenstvo Strakovy akademie nepřidávalo na důchodech například před volbami – a tím si nepřímo kupovalo voličskou přízeň.
Zrychlení valorizace ovšem před nedávnem doporučila i důchodová komise; penze by se měly zvedat o polovinu růstu mezd místo nynější třetiny a o růst životních nákladů důchodců místo růstu nákladů všech domácností.
Podle komise je totiž nyní na hranici chudoby zhruba sedm procent českých penzistů. Pokud by se způsob valorizace nezměnil a nepřidávalo se výrazněji, kolem roku 2030 by chudoba hrozila už pětině českých seniorů a seniorek. Záměr polovičního kvocientu by proto měla v brzké době projednat koalice. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že pokud se vládní strany na novém modelu shodnou, mohl by se dostat do projednávané důchodové novely a schválit ještě do voleb.
Vyšší nemocenská i mateřská
Důchody nejsou jediná změna, kterou Nový rok přinesl. Minimální mzda roste o 1100 korun na 11 000 korun, tedy o víc než jedenáct procent. Na stejnou částku se srovnává postiženým pracovníkům. Ti dosud vydělávali méně. Loni pobírali 9300 korun, zdraví zaměstnanci měli 9900 korun. Firmám by se měly zvýšit příspěvky na zaměstnávání handicapovaných, a to o 700 korun.
Víc než loni budou letos dostávat i matky na mateřské, nemocní či lidé na „paragrafu“. Nemocenská, ošetřovné a mateřská se zvyšují. Upravily se totiž takzvané redukční hranice denního příjmu pro stanovení dávek.
První, z níž se započítává u nemocenského a ošetřovného 90 procent a u mateřské 100 procent, se posouvá z 901 na 942 korun. Z částky mezi první a druhou hranicí se bere 60 procent. Druhá hranice činí 1412 korun místo loňských 1351 korun. Z částky mezi druhou a třetí hranicí se započítá 30 procent, třetí hranice činí místo 2701 korun nově 2842 korun. Nad tuto sumu se už nic nezohledňuje.
Dávky na bydlení se naopak snižují. Takzvané normativní náklady na bydlení pro letošní rok, z nichž se pomoc potřebným od státu vypočítává, proti loňsku klesly. Podle velikosti bydliště a počtu osob v domácnosti jsou nižší o 11 až 643 korun. Podle ministerstva práce se do nových normativů promítly pokles cen plynu i menší spotřeba pitné vody v ČR. Úřady práce poskytují dvě dávky na bydlení - příspěvek a doplatek.