Novinka ve veřejných financích: Loni skončily v přebytku 29 miliard

V roce 2016 skončily veřejné finance poprvé v přebytku, a to 0,62 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Přebytek byl 29,3 miliardy korun, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Pro tento rok odhaduje Česká národní banka přebytek veřejných financí 0,4 procenta HDP a v roce 2018 dokonce 0,8 procenta HDP.

V roce 2015 zaznamenaly veřejné finance deficit 0,63 procenta HDP. Zveřejněné číslo je součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Evropské komisi každá členská země EU dvakrát za rok.

Ke zlepšení salda hospodaření došlo na všech úrovních sektoru vládních institucí.
Český statistický úřad
Příjmy obcí a krajů vloni výrazně vylepšil vyšší výběr daní hlavně díky pokračujícímu růstu ekonomiky. Na výdajové straně se promítl přechod na nové programové období EU fondů, což omezilo především investiční výdaje.
Marek Dřímal
analytik Komerční banky

Ústřední vládní instituce hospodařily loni s deficitem 20,4 miliardy korun, který meziročně klesl o 36,5 miliardy Kč. U místních vládních institucí vzrostl loni přebytek o 18,5 miliardy korun na 44,8 miliardy korun a o téměř tři miliardy na 4,9 miliardy korun byl vyšší i přebytek subsektoru fondů sociálního zabezpečení.

Příjmy státních institucí rostly hlavně díky sociálním příspěvkům a daním

Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly meziročně o 1,1 procenta. K růstu příjmů nejvíce přispěl růst příjmů ve formě sociálních příspěvků, důchodových daní a daní z výroby a dovozu.

Nahrávám video
Standardně se o přebytek snižuje dluh státu, nikoli že by se reinvestoval do dalších výdajů státu. Pravděpodobně tomu tak v nějaké podobě bude i v případě České republiky.
Martin Janíčko
ekonom z Národohospodářské fakulty VŠE v Praze

Naopak klesly příjmy ostatních běžných a kapitálových transferů. „Tento vývoj byl do značné míry spojen s klesajícími příjmy v rámci projektů spolufinancovaných z fondů Evropské unie,“ uvedli statistici.

Méně se investovalo, klesly výdaje za úroky

Celkové výdaje sektoru vládních institucí meziročně poklesly o 1,9 procenta, což jde nejvíce na vrub výdajů souvisejících s investiční aktivitou a klesly také výdaje na úroky. Nejvyšší meziroční růsty byly naopak zaznamenány ve vyplacených dotacích, ostatních běžných transferech a náhradách zaměstnancům.

Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 8 mminutami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 4 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 13 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...