Nová pravidla pro úvěry: Umožní rychlejší splácení, omezí penále

Nahrávám video

Spotřebitelé budou moci splatit dluhy z úvěrů vesměs kdykoliv, omezí se také sankce za pozdní splátky. Předpokládá to návrh zákona o úvěru pro spotřebitele, který ve čtvrtek schválil Senát hlasy 25 ze 44 přítomných členů. Předloha zmírňuje také pravidla u hypoték a zvyšuje odpovědnost věřitele za poskytnutí úvěru. Nyní zamíří k podpisu prezidentovi Miloši Zemanovi.

Úvěr by měl podle návrhu zákona věřitel poskytnout jen tomu, kdo jej bude schopen ze svých příjmů řádně splácet. Pokud tuto schopnost poskytovatel neprověří, bude smlouva o úvěru neplatná a spotřebitel nebude muset platit žádný úrok a dostane už zaplacené úroky zpět. Jistinu pak splatí podle svých možností.

Spory u smluv ze spotřebitelských úvěrů navíc budou podle doprovodné normy, kterou senátoři rovněž schválili, rozhodovat výhradně soudy. Nebude tedy možné jejich řešení u rozhodců, čili arbitrážemi.

Úvěrové firmy bude místo ČOI kontrolovat Česká národní banka, jež taky bude vydávat licence. Zabývat se bude i nelegálním poskytováním úvěrů, zde hrozí pokuta až 20 milionů korun.

Při dřívějším splacení dluhu bude mít poskytovatel právo pouze na takzvané účelně vynaložené náklady, které mu v souvislosti s předčasnou úhradou objektivně vzniknou. V těžkých životních situacích, například při dlouhodobé nemoci, bude předčasné splacení úvěru na bydlení zcela zdarma.

V případě prodlení splátek bude moci poskytovatel celkově naúčtovat podle předlohy penále a smluvní pokuty jen do 50 procent z výše úvěru, nejvýše však 200 tisíc korun. Zákon bude ohledně smluvních pokut platit i zpětně.

Měsíc před každoročním výročím uzavření smlouvy budou moci lidé zdarma splatit až čtvrtinu hypotéky. Za to si nyní banky účtují často vysoké poplatky. Banky také budou muset už v reklamě říct, kolik bude hypotéka skutečně stát a tuto informaci budou muset písemně potvrdit ještě před podpisem smlouvy.

Lidé navíc budou moci splatit jednorázově hypotéku při prodeji nemovitosti. Operaci by mohli provést nejdříve po dvou letech trvání úvěrové smlouvy. Náhrada nákladů by činila procento z předčasně splacené částky, nejvýše však 50 tisíc korun.

Čí názory se potvrdí?

Při schvalování zákona ve sněmovně se při hlasování zdržel celý klub ODS. Ekonomický expert strany Jan Skopeček souhlasil, že zákon přináší řadu potřebných regulací, ale zároveň i řadu vážných rizik, která se objeví až v průběhu času. Myslí si, že zákon velmi omezí nabídku, což při nezměněné poptávce může zdražit služby nebo v horším případě donutí zájemce přejít na černý trh. Navíc podle něho zvýší morální hazard, kdy nová podoba zákona může sociálně slabší občany naopak povzbuzovat k dalšímu půjčování. Budou si totiž moci myslet, že jim nic nehrozí a že riziko při nesplácení ponese nově jen poskytovatel půjčky.

Podle místopředsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Jaroslava Klašky to naopak byl morální hazard doposud, kdy poskytovatelé půjček využívali tísně těch, kteří si potřebovali půjčit. Nyní budou muset splnit řadu podmínek, včetně toho, že si prověří situaci žadatele o půčku. Při střetu, zda poskytli půjčku oprávněně, či ne (a pak by byla smlouva neplatná) by rozhodovala podle Klašky v prvním kole Česká národní banka, v konečné fázi pak soud. Myslí si, že zákon potlačí ty subjekty, které hned hnaly dlužníka do exekuce, ve prospěch těch, kteří s dlužníkem dál pracovaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 4 hhodinami

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
před 15 hhodinami

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
včera v 08:00

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
4. 6. 2026Aktualizováno4. 6. 2026

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
4. 6. 2026
Načítání...