Nezaměstnanost v Česku v červenci stoupla na 2,7 procenta z červnových 2,6 procenta, jde o letošní druhý nárůst nezaměstnanosti. Kromě ledna totiž nezaměstnanost v dalších měsících klesala a v červnu stagnovala. V červenci bylo bez práce zhruba o 9400 lidí více než v červnu, což je ale nejnižší červencová hodnota od roku 1996. Přibylo i volných pracovních míst, oznámil Úřad práce ČR.
„Za mírným nárůstem nezaměstnanosti stojí každoročně se opakující příchod části zaměstnanců ze školství do evidence úřadu práce a také mírně snížená aktivita firem v letním období v oblasti přijímání nových zaměstnanců z důvodů celopodnikových dovolených,“ uvedla generální ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková. V menší míře se do evidence uchazečů o zaměstnání začali hlásit i čerství absolventi škol, příchod hlavní vlny ale čekáme v září, dodala.
Analytici podobný vývoj očekávali, také podle nich nejde o dramatickou změnu, ale jen o sezonní výkyv díky příchodu absolventů na trh práce. „Zpomalování ekonomiky se tak na trhu práce zatím příliš neprojevuje, i když předběžná data z průmyslu ukazují, že už několik měsíců dochází ke snižování zaměstnanosti v tomto sektoru. Statistika o počtu volných pracovních míst ale zkorigovala svůj červnový pokles a na jednoho uchazeče připadá v průměru 1,7 pracovního místa, stejně jako ve dvou předchozích měsících,“ komentuje vývoj ekonomka Komeční banky Monika Junicke.
Příznivé je v Česku podle hlavního ekonoma Lukáše Kovandy to, že počet volných pracovních míst, kdy ke konci července jich bylo 346 563, se po červnovém propadu opět zvýšil. „Překonal tak dosavadní květnový rekord, byť pouze o jedenáct evidovaných volných pracovních pozic. To svědčí o tom, že trh práce v Česku stále zůstává nadmíru utažený, což představuje tlak na citelný růst mezd,“ říká Kovanda.
Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci července stejně jako v červnu v Pardubickém kraji a Jihočeském kraji, činila shodně 1,9 procenta. Naopak nejvyšší nezaměstnanost byla nadále v Moravskoslezském kraji, kde proti červnu stoupla o desetinu procentního bodu na 4,3 procenta.
Z okresů byla v červenci nejnižší nezaměstnanost v Praze-východ a na Jindřichohradecku, shodně 1,2 procenta. Následoval okres Rychnov nad Kněžnou (1,3), Pelhřimov (1,4) a Praha-západ (1,5). Naopak nejvyšší nezaměstnanost mělo nadále Karvinsko s 6,7 procenta.
Volných pracovních míst v červenci evidoval úřad práce 346 563, což je o 4053 více než v červnu a o 36 567 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze, ve Středočeském, v Plzeňském, Jihomoravském a Pardubickém kraji.
Za celý letošní rok vykáže míra nezaměstnanosti podle Kovandy hodnotu 2,8 procenta. „Česká republika v mezinárodním srovnání letos podle všeho vykáže nejnižší míru nezaměstnanosti nejen mezi zeměmi EU, ale také mezi zeměmi OECD. V letošním prvním pololetí vykázala citelně nižší míru nezaměstnanosti i než Japonsko a Island, což jsou v daném ohledu největší konkurenti uplynulých let. I takové Německo má o více než procentní bod vyšší míru nezaměstnanosti než Česko,“ dodává Kovanda.
Podle týmu analytiků Raiffeisenbank (RB) průměrná míra nezaměstnanosti v tomto roce dosáhne 3,1 % a i nadále by měla zůstat nejnižší v rámci Evropské unie.
„Nedostatek pracovníků bude i nadále vyvíjet tlak na růst mezd, které si i v letošním roce udrží svižnou dynamiku lehce nad sedm procent, o čemž nás přesvědčil výsledek za první čtvrtletí, kdy průměrná nominální mzda vzrostla o 7,4 %. Růst mezd se tedy i v nejbližším období udrží na vysokých hodnotách, přestože růst ekonomiky již zpomaluje,“ říká analytička RB Eliška Jelínková.
