Praha – Zájem Čechů o vstup do druhého pilíře důchodové reformy prudce klesá. Zapojit se do něj hodlá podle dosavadních zjištění jen asi 6 procent populace, což představuje zhruba 300 tisíc lidí. To nahrává opozici, pro niž tak bude snazší druhý pilíř zrušit. Nečekaně však z toho může těžit také tato vláda - přesto, že za reformu ve sněmovně tvrdě bojovala a hrozil jí kvůli tomu pád.
Nezájem o reformu bude totiž krátkodobě znamenat jediné: více peněz pro státní rozpočet. Peníze, které by lidé převedli do soukromých fondů, totiž zůstanou v současném průběžném systému, a tedy na vládním účtu. Podle analytika České spořitelny Petra Bittnera by mohla nedůvěra Čechů vůči soukromému spoření na důchod představovat v roce 2013 úsporu ve výši pěti miliard korun. K podobnému závěru dospěl i hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. „My jsme při účasti zhruba tři čtvrtě milionu lidí původně předpokládali, že z prvního pilíře vypadnou příjmy zhruba 6 miliard korun během prvního roku od startu reformy. Teď při tom negativním renomé, které druhý pilíř získává, může být propad ještě menší. Já si myslím, že by nemusel přesáhnout 4 miliardy korun v roce 2013,“ popsal.
Okamžitého pozitivního efektu, který bude nižší zájem o druhý pilíř znamenat pro veřejné finance, si je vědoma i vládní koalice. „Krátkodobě nižší zájem nahrává vládě z hlediska zátěže rozpočtu,“ připustila místopředsedkyně rozpočtového výboru Helena Langšádlová (TOP 09). Zároveň ale upozornila, že nižší zájem lidí ohrožuje dlouhodobé pozitivní efekty, kvůli kterým byla reforma navržena. Podle plánů vlády i ekonomů měla důchodovému systému pomoci překonat propad příjmů způsobený stárnutím populace, který se začne prudce zhoršovat kolem roku 2030. To však současnou Nečasovu vládu nemusí zajímat - její funkční období končí v roce 2014.
Opozice si mne ruce
Nižší zájem o reformu pak nahrává především opozici, která plánuje, že po svém případném vítězství ve volbách druhý pilíř zruší. „Samozřejmě to zrušení druhého pilíře ulehčí, protože platí čím větší objem peněz, tím větší problém,“ zdůraznil stínový ministr financí Jan Mládek (ČSSD).
Za dárek pro opozici považují malý zájem o reformu i někteří ekonomové. „Systém, do kterého by vstoupilo málo lidí, nebude finančně dobře fungovat, a tak bude více náchylný k politickým snahám o jeho zrušení,“ potvrdil bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Podle hlavního ekonoma společnosti Next Finance Vladimíra Pikory by se pak druhý pilíř mohl sám zhroutit, pokud se kvůli nezájmu lidí stane nezajímavým i pro penzijní společnosti, které v něm pak přestanou nabízet své spoření. „Je to podobné, jako když postavíte dálnici a na ní nejezdí ani jedno auto,“ poznamenal Pikora. Toto riziko potvrzují také samy penzijní fondy. Například skupina Allianz spočítala, že musí během tří let nalákat 200 tisíc klientů, aby se jí podnikání ve druhém pilíři vůbec vyplatilo.
Česko je v průšvihu v dlouhodobém horizontu
Ekonomové nicméně zároveň upozorňují na to, že krátkodobé efekty nejsou z hlediska penzijní reformy to, o co se hraje. S prvotními náklady reformy se počítalo, například ministerstvo financí je v minulosti pro první tři roky od spuštění druhého pilíře vyčíslilo na 45 miliard korun. Jenže hlavním přínosem důchodové reformy mělo být to, že si Češi začnou ve větší míře spořit na penzi sami, což mělo posílit stabilitu celého důchodového systému a zabránit propadu životní úrovně penzistů v budoucnu.
Do druhého pilíře budou moci lidé vstupovat od ledna 2013. Rozhodnout se o tom, zda se do něj zapojí, budou moci do svých 35. narozenin. Během prvního půlroku od startu reformy se nicméně budou moci do reformy zapojit i lidé starší 35 let. Všichni ale musí mít na paměti jedno: vstup do druhého pilíře důchodového systému bude sice dobrovolný, avšak cesta zpět už nebude.
