Německo pro příští rok kvůli koronavirové krizi počítá s rozpočtovým schodkem 96,2 miliardy eur (2,6 bilionu korun). Příslušný návrh ministra financí Olafa Scholze schválila ve středu vláda. Za dluhovou brzdu tak Německo, které bylo v posledních letech zvyklé na přebytky, zatáhne až v roce 2022. Do černých čísel se ale rozpočet nevrátí ani do roku 2024, kdy Scholz hovoří o schodku pět miliard eur (135 miliard korun).
Německo mělo vyrovnané či přebytkové rozpočty od roku 2014, kdy se toho podařilo dosáhnout poprvé od roku 1969. Vyrovnané hospodaření Německo původně plánovalo i na letošek a ve výhledu také pro nadcházející roky.
Kvůli pandemii nemoci covid-19, jejíž hospodářské následky se Berlín snaží překonat masivními podpůrnými programy, dosáhne ale letošní rozpočet schodku 217,8 miliard eur (5,9 bilionu korun). S výdaji a příjmy ve výši 508,5 miliardy eur pak bude letošní rozpočet rekordní.
V příštím roce navrhuje Scholz příjmy a výdaje na 413,4 miliardy eur (11,1 bilionu korun), což bude o 18,7 procenta méně než letos. Na daních plánuje Německo v příštím roce vybrat 292 miliard eur (7,9 bilionu korun).
Finanční plán pro roky 2022 až 2024 už předpokládá rychlé snižování schodku, nejprve na 10,5 miliardy eur, v roce 2023 na 6,7 miliardy eur a o rok později na 5,2 miliardy eur. Až do roku 2022 chce Německo rozpočet snižovat, jeho mírné navýšení o 100 milionů eur na 387,1 miliardy eur nastane v roce 2023.
Spotřebitelská důvěra v Německu roste pomaleji, než se čekalo
Nejaktuálnější průzkum institutu GFK také ukázal, že spotřebitelská důvěra se v Německu sice zvyšuje, její růst je však pomalejší, než se předpokládalo. Údaje tak podkopávají naděje, že výdaje domácností zajistí rychlé oživení německé ekonomiky.
Index spotřebitelské nálady pro říjen se podle GfK zvýšil na minus 1,6 bodu ze zářijových minus 1,7 bodu. Analytici přitom v anketě agentury Reuters v průměru očekávali nárůst na minus 1,0 bodu.
Výzkumný pracovník GfK Rolf Bürkl však uvedl, že spotřebitelská nálada v Německu se stabilizovala navzdory současnému vzestupu počtu nových případů nákazy koronavirem a rostoucí hrozbě nových restriktivních opatření.
„Vypadá to, že rozsáhlá opatření na podporu spotřebitelů a podniků jsou těmi správnými kroky, které Německu pomohou dostat se z nejhorší recese v poválečné historii,“ dodal.
Německá vláda představila řadu opatření, která mají zmírnit negativní dopady koronavirové krize na ekonomiku. Rozhodla se například na půl roku snížit daň z přidané hodnoty (DPH) a poskytnout rodinám jednorázový příspěvek 300 eur (zhruba 8000 korun) na každé dítě.
Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí v důsledku koronavirové krize klesla o rekordních 9,7 procenta. Institut Ifo nicméně tento týden zlepšil výhled hospodářského vývoje pro celý letošní rok. Nově očekává, že hrubý domácí produkt (HDP) se letos sníží pouze o 5,2 procenta, zatímco dříve počítal s propadem o 6,7 procenta.
