Německo snížilo podporu pro solární energii

Berlín - Horní komora německého parlamentu dnes podle očekávání schválila kompromisní snížení subvencí pro solární elektřinu v Německu. To v první fázi začne platit zpětně od 1. července a od října výkupní ceny klesnou o další tři procenta. Dolní parlamentní komora jejich snížení odsouhlasila už ve čtvrtek. Dotované výkupní ceny elektřiny ze střešních instalací fotovoltaických panelů tak budou nyní nižší o 13 procent, z panelů na volném prostranství o 12 procent a ze solárních článků rozmístěných v bývalých vojenských nebo průmyslových areálech o osm procent.

Druhým snížením od 1. října se výkupní ceny dostanou na úroveň, kterou původně už na počátku května schválili poslanci Spolkového sněmu, proti se ale postavili zástupci východoněmeckých spolkových zemí a Bavorska v horní komoře, Spolkové radě. Společný výbor obou komor pak v pondělí dojednal kompromisní řešení. Snižování subvencí prosazuje německá vládní koalice, která tak chce zakročit proti neúměrnému šíření solárních instalací v situaci, kdy náklady na ně prudce klesly, zatímco výkupní ceny elektřiny z nich zůstaly vysoké.

Fotovoltaická zařízení mají v Německu zaručenu minimální výkupní cenu elektřiny na 20 let a každý rok se mohla cena dosud jen mírně snižovat. Pokles garantovaných cen tak byl v posledních letech mnohem mírnější než propad cen solárních zařízení, který dosáhl až 50 procent. To vyvolalo v zemi boom solárního průmyslu, díky němuž se Německo stalo světovou jedničkou ve výrobě elektřiny ze slunečních zdrojů, avšak za neúměrně vysokou cenu.

2 minuty
Reportáž Víta Krčmáře
Zdroj: ČT24

Povinné výkupní ceny za solární elektřinu jsou mnohonásobně vyšší než ceny elektřiny z klasických zdrojů nebo i z větrné energie, což zřetelně zvyšuje ceny proudu v Německu. Nyní každý měsíc platí spotřebitel kvůli nákladné podpoře fotovoltaiky za elektřinu o tři procenta navíc, což by je podle odhadů v příštích 20 letech stálo 100 milionů eur (zhruba 2,5 miliardy korun). Spotřebitelské organizace proto požadovaly ještě výraznější omezení cenových podpor.

Signály zásahu německé vlády proti solárním instalacím již přitáhly investory lákané vidinou snadno vydělaných peněz mimo jiné i do České republiky, která uplatňuje podobný systém výkupních cen jako Německo. V květnu prezident Václav Klaus podepsal novelu zákona, která Energetickému regulačnímu úřadu umožňuje od příštího roku snižovat cenu elektřiny ze slunečních zdrojů meziročně o víc než dosud maximálních pět procent. Zákon má pomoci zabránit spekulativním investicím do fotovoltaiky a žádostem o připojení do rozvodné sítě.

Eurobankovky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 7 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...