Německé mýtné se bude zřejmě týkat jen dálnic a silnic první třídy

Berlín – Mýtné pro osobní auta se v Německu bude patrně vztahovat jen na dálnice a silnice první třídy. Uvedl to server deníku Süddeutsche Zeitung s odvoláním na zdroje z CSU. Bavorská CSU tak zčásti ustoupila tlaku koaličních partnerů, původně chtěla zpoplatnit i silnice nižších tříd. Zejména zástupci CDU kancléřky Angely Merkelové ale vyjadřovali obavy, že by původní plán na zpoplatnění všech silnic ohrozil rozvoj pohraničních oblastí. Ministerstvo dopravy zatím žádnou úpravu původního návrhu nepotvrdilo.

Návrh na zpoplatnění všech německých silnic představil počátkem července ministr dopravy Alexander Dobrindt z CSU. Proti jeho plánu se ale zvedl odpor. Starostové obcí v pohraničí se obávali, že by mýtné v takové podobě odradilo cizince od návštěv Německa a že by se zpřetrhaly přeshraniční obchodní i mezilidské vztahy. Zemské organizace CDU v Bádensku-Württembersku, v Porýní-Falci a v Severním Porýní-Vestfálsku se obávaly, že po zavedení mýta poklesne zájem Francouzů, Belgičanů a Nizozemců o nákupy v Německu. Premiér Saska Stanislaw Tillich dokonce uvedl, že pokud by bylo mýtné v takové podobě zavedeno, policie by vůbec neměla kontrolovat cizince cestující do 30 kilometrů od hranice, zda silniční známku mají. 

CSU nyní koaličním partnerům ustoupila a podle dohody mezi stranami by se mýtné nemělo vztahovat na silnice nižších tříd. „Je třeba ukončit toto letní divadlo i naše rozpory a soustředit se na tvrdou parlamentní práci,“ řekl Süddeutsche Zeitung k dohodě generální tajemník CSU Andreas Scheuer. 

Německé ministerstvo dopravy zatím změnu původního návrhu nepotvrdilo. Podle německých komentátorů ale zřejmě bude muset přistoupit na plán, o němž Süddeutsche Zeitung informoval. V opačném případě by patrně ministr Dobrindt nezískal dostatečnou podporu poslanců pro schválení vlastního návrhu v parlamentu.

Německá dálnice
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStock

Německé silnice první třídy (Bundesstrasse) slouží jako doplněk dálniční sítě a zajišťují propojení mezi jednotlivými regiony země. Jsou značeny žlutými cedulemi a mohou mít v obou směrech dohromady dva, čtyři nebo i šest jízdních pruhů. V některých případech jsou jízdní směry odděleny středovým pásem. 

Pro české řidiče představují německé silnice první třídy vedle českých dálnic D5 a D8 hlavní spojení s Německem. Patří mezi ně například úsek mezi Hrádkem nad Nisou a Drážďany, silnice vedená údolím Labe z Hřenska do Drážďan, nebo silnice z Cínovce do Drážďan. V Bavorsku silnice první třídy vedou například z hraničního přechodu Folmava do Řezna nebo z hraničního přechodu Strážný do Pasova. 

Zatím není jasné, jaký dopad bude mít současná dohoda na navrhovanou cenu dálniční známky. Dobrindt v původním návrhu předpokládal, že by se cena dálničních známek lišila podle stáří vozidla a podle objemu motoru. Průměrná cena známky měla být 90 eur ročně (zhruba 2 500 korun), v prodeji měly být i třítýdenní známky v hodnotě 10 eur (275 korun). Ministr počítal s tím, že se mýtné bude platit od roku 2016.

Podle Dobrindta také mělo německým řidičům cenu známky kompenzovat snížení daně z vlastnictví motorového vozidla. V praxi by se tak zpoplatnění německých silnic dotklo pouze zahraničních řidičů. Někteří právní odborníci se ale domnívají, že takový postup je v rozporu s právem Evropské unie, které zakazuje diskriminaci na základě státní příslušnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 6 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...