Praha – Včerejší rozhodnutí německé vládní koalice odstavit do roku 2022 všechny jaderné elektrárny v zemi, zřejmě v důsledku dopadne na všechny země ve střední Evropě a pocítí ho i domácnosti ve vyšších účtech za elektřinu. Vyplývá to z dosavadních vyjádření expertů na energetiku. Boom obnovitelných zdrojů v Německu by ale neměl ohrozit českou přenosovou soustavu.
Německé jádro zřejmě prodraží účty i Čechům
Odstavení německých jaderných elektráren, které dnes zajišťují asi 23 procent výroby elektřiny v Německu, podle odborníků z dlouhodobého hlediska ovlivní skladbu energetických zdrojů v mnoha zemích. „Je třeba říct, že Německo je v evropském kontextu energetická i ekonomická velmoc, a pokud Německo odstaví v krátkém časovém horizontu čtvrtinu svého výkonu, který je instalován v jaderných elektrárnách, musí to zapůsobit i na okolní státy a jejich energetické soustavy,“ zdůrazňuje Ivan Cimbolinec z elektrotechnické fakulty ČVUT.
Zdražování elektřiny se bojí hlavně podnikatelé. Předseda Unie malých a středních podniků David Šeich upozorňuje na to, že i bez změn v Německu musejí podnikatelé počítat s nárůstem cen v příštím roce v řádu několika procent kvůli rozvoji solární energetiky. „Případné zdražení elektřiny a s ním spojené navyšování nákladů pro podnikatele pochopitelně povede k nárůstu koncových cen produktů, což pocítí všichni obyvatelé,“ dodal.
Komentář Ivana Cimbolince (zdroj: ČT24)
Vyšších účtů za dodávku proudu se nejspíš dočkají i domácnosti. Podle analytika Marka Hatlapatky ze společnosti Cyrrus přetrvají na trzích vyšší ceny elektřiny, které by mohly růst i nad 60 eur za megawatthodinu. „Tuto situaci většina českých domácností pocítí již příští rok, kdy lze očekávat zdražení elektřiny pro domácnosti v řádu procent,“ míní. Podle předběžných odhadů Energetického regulačního úřadu by elektřina pro domácnosti v příštím roce mohla zdražit o 3,6 procenta až šest procent.
Rozhodující teď bude podle Hatlapatky vývoj rovnováhy mezi výkonem a strukturou výrobních zdrojů ve střední Evropě. Výroba v jaderných elektrárnách je výrazně levnější než v uhelných a především plynových zdrojích. Je také stabilnější, než je tomu u většiny obnovitelných zdrojů. „Pokud chce Evropa skutečně jadernou energetiku zavrhnout, musí vrhnout veškeré úsilí na investice do účinnosti a spolehlivosti obnovitelných zdrojů, což je ovšem stále běh na dlouhou trať. Do té doby na tuto politiku doplatíme vyššími cenami elektřiny,“ dodal Hatlapatka.
Jen když slunce svítí a vítr fouká …
Další otázky vyplývají z rozhodnutí německé vlády nahradit výpadek ve výrobě elektřiny z jádra intenzivnějším zapojením obnovitelných zdrojů. Ty jsou ale vzhledem k nestálosti výroby mnohem náročnější na přenosovou soustavu. Podle předsedy Energetického regulačního úřadu by mohly znamenat riziko i pro českou síť.
Podle Rainera Hinrichs-Rahlwese z představenstva Německé federace obnovitelných zdrojů je ale nebezpečí plynoucí z obnovitelných zdrojů v Německu pro přenosovou soustavu zveličováno. „Většina moderních zařízení pro využití obnovitelných zdrojů energie je vybavena systémy, které například nastaví provoz zařízení jen do určité kapacity nebo jej vypojí ze sítě,“ uvedl Hinrichs-Rahlwes. Je ale podle něj nutné provoz obnovitelných zdrojů zčásti podporovat klasickými zdroji, které mohou nestabilní dodávky do sítě kompenzovat. Nejlíp se k tomu hodí plynové elektrárny.
Německou stopku jaderným elektrárnám v tuzemsku přivítali hlavně ekologové. „Je to skvělá zpráva nejen pro Německo, ale i pro Českou republiku. Pokud se rozhodli svojí závislost na neobnovitelných zdrojích odstranit naši mnohem větší sousedi, proč bychom to neměli dokázat i my? No ano, jeden důvod samozřejmě existuje: v Německu nevládne ČEZ,“ reagoval vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.
Jaderný reaktor