Německá vláda dává Řecku k nohám 22 miliard eur

Berlín - Finanční pomoc zadluženému Řecku odstartovala německá vláda, která dnes schválila příslušný návrh zákona. Kabinet Angely Merkelové na mimořádném zasedání souhlasil s německým podílem na mezinárodních úvěrech Aténám ve výši 22,4 miliardy eur (572 miliard korun). Návrh zákona nyní poputuje do obou komor německého parlamentu a nakonec by jej měl podepsat německý prezident. Očekává se, že se tak stane tento týden.

Berlín plánuje jen pro letošní rok pomoci Řecku částkou 8,4 miliardy eur (téměř 215 miliard korun), kterou poskytne německá státní rozvojová banka KfW. Peníze tak nepůjdou ze spolkového rozpočtu. Německá vláda své rozhodnutí obhajuje tvrzením, že není v zájmu záchrany stability eura jiná možnost než platit za řecké chyby. Poučení z řecké krize vidí Merkelová ve zpřísnění regulace finančních trhů a vytvoření nezávislé evropské ratingové agentury.

Angela Merkelová, německá kancléřka

„Reakce v podobě tohoto návrhu zákona neznamená jen, že pomůžeme Řecku, ale že stabilizujeme euro jako celek.“

„Je to ambiciózní program, který obsahuje nesnadná záchranná opatření, na druhé straně ale usiluje o rozvoj efektivity řecké ekonomiky. Před třemi měsíci by bylo nemyslitelné, že by Řecko přijalo tak tvrdé podmínky.“

Politici naráží na odpor voličů k řecké pomoci

I přes souhlas vlády se nadále očekává horká debata. Opozice například žádá tvrdý boj proti spekulantům. Navíc se do politiky promítá opatrnost, jelikož se blíží zemské volby v nejlidnatější spolkové zemi Severní Porýní-Westfálsko a drtivá většina voličů je podle průzkumů proti posílání peněz na řeckou pevninu i ostrovy. Někteří němečtí odpůrci pomoci Řecku ale už oznámili, že případný zákon napadnou u německého ústavního soudu.

V obou komorách parlamentu má přitom německá vládní koalice dostatek hlasů potřebných ke schválení této normy. Merkelová ale usiluje o podporu napříč politickým spektrem. Předseda nejsilnější opoziční strany sociální demokracie (SPD) Sigmar Gabriel dnes nechal otázku podpory tomuto zákonu otevřenou. Bude podle něj záležet na tom, zda se kabinet zaváže prosadit komplexní regulaci finančních trhů ještě letos.

Současná vláda hodlá přijatou normu v zákonodárném sboru prosadit ve zrychleném řízení. Pokud se opozice nepostaví proti, měl by ji Spolkový sněm, dolní parlamentní komora, schvalovat v pátek. Po následném souhlasu horní komory, Spolkové rady, by ji mohl prezident Horst Köhler dostat na stůl v sobotu. Ani z jeho strany se neočekávají žádné výhrady.

Dnešním rozhodnutím se německá vláda přihlásila k záchrannému plánu, na němž se v neděli dohodli ministři financí eurozóny. Plán počítá s půjčkami Řecku v celkové výši 110 miliard eur (zhruba 2,8 bilionu korun) v příštích třech letech. Původně se spekulovalo, že německá vláda odsouhlasí pomoc jen na jeden rok. Státy eurozóny se na sanaci řeckých financí mají podílet dohromady 80 miliardami eur, zbytek půjde z pokladnice Mezinárodního měnového fondu.

Olli Rehn, evropský komisař pro hospodářství a měnu

„Tento program je velmi systematický, konkrétní a důsledný, pokud jde o plnění podmínek. Každého čtvrt roku proběhne revize toho, co je třeba udělat a čeho se dosáhlo, a teprve na základě této revize se uvolní další splátky pomoci.“

Řecko však výměnou za pomoc musí ve stejném období radikálně omezit svůj rozpočtový schodek pod tři procenta ze současných třinácti. Jen v příštích třech letech pak musí tamní vláda ušetřit 30 miliard eur. Seškrtá platy i penze státních zaměstnanců. Zvýší daň z přidané hodnoty i spotřební daň na alkohol, tabák a pohonné hmoty. Přitom řecké odbory státních zaměstnanců se dnes nechaly slyšet, že zahájí na protest proti vládním úsporným plánům stávku plánovanou na středu již v úterý a akce bude trvat dva dny.

„Budeme pokračovat ve svém boji a zesílíme jej,“ prohlásil řecký odborový svaz veřejného sektoru ADEDY v dnešním sdělení. ADEDY zastupuje zhruba půl milionu státních zaměstnanců, kteří budou nejvíce zasaženi snížením platů a důchodů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoObsluha dluhu dramaticky poroste a vláda o reformách nemluví, varují exministři

„Vláda a premiér spoléhají, že (státní) dluh je ve srovnání s jinými zeměmi poměrně nízký, ale tempo nárůstu je zdrcující,“ řekl v Nedělní debatě bývalý ministr financí Ivan Pilip. Tento vývoj podle něj do budoucna vytěsní prostor pro další útraty, který už je nyní kvůli vysokému podílu mandatorních výdajů minimální. Taktéž bývalý šéf stejného resortu Ivan Pilný se domnívá, že problematická je v současnosti struktura daní. „Je tam spousta otázek, které by se měly řešit hlubší reformou,“ vyjádřil se s tím, že ke změnám chybí vůle. Totéž naznačil další exministr financí Miroslav Kalousek, podle něhož je potřeba zasáhnout i do mandatorních výdajů. „Nemůžete mít všechno a málo platit. Stali jsme se nárokovou společností,“ komentoval. Diskusi moderoval Martin Řezníček.
před 7 hhodinami

VideoPříliv zahraničních investic zpomaluje. Podle experta Česko usnulo na vavřínech

Příliv zahraničních investic do Česka v posledních letech zpomaluje. Důvodem je podle některých expertů například nedostatek připravených lokalit nebo zdlouhavé povolování. „Dá se říct, že Česko je v současné chvíli obětí svého úspěchu tím, že bylo dlouho lídrem v lákání přímých zahraničních investic – tak se zaplnila velká část připravených městských průmyslových zón a klesla míra nezaměstnanosti. (...) To vytváří určité prostředí pro to, aby se velcí investoři podívali jinam,“ uvedl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Milanem Brunclíkem ředitel odboru investic a zahraničních aktivit z CzechInvest René Samek. Podle čestného předsedy Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamila Blažka Česko „usnulo na vavřínech“ a na tento vývoj dostatečně nereagovalo – nepokračovalo se dle něj například v rozvoji ploch určených k podnikání.
před 14 hhodinami

Léčba Čechů v zahraničí loni stála přes 1,7 miliardy. Roste zájem o polské zubaře

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.
před 15 hhodinami

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
včera v 06:00

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
8. 5. 2026

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
8. 5. 2026

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
8. 5. 2026

Trump tlačí EU ke schválení obchodní dohody, vyhrožuje vyššími cly

Evropská unie musí do 4. července uvést v platnost loni sjednanou obchodní dohodu se Spojenými státy, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, prohlásil americký prezident Donald Trump. V březnu dohodu podmíněně schválil Evropský parlament. Na její konečné podobě se však ještě musí dohodnout s členskými státy EU.
7. 5. 2026Aktualizováno7. 5. 2026
Načítání...