Německá vláda dává Řecku k nohám 22 miliard eur

Berlín - Finanční pomoc zadluženému Řecku odstartovala německá vláda, která dnes schválila příslušný návrh zákona. Kabinet Angely Merkelové na mimořádném zasedání souhlasil s německým podílem na mezinárodních úvěrech Aténám ve výši 22,4 miliardy eur (572 miliard korun). Návrh zákona nyní poputuje do obou komor německého parlamentu a nakonec by jej měl podepsat německý prezident. Očekává se, že se tak stane tento týden.

Berlín plánuje jen pro letošní rok pomoci Řecku částkou 8,4 miliardy eur (téměř 215 miliard korun), kterou poskytne německá státní rozvojová banka KfW. Peníze tak nepůjdou ze spolkového rozpočtu. Německá vláda své rozhodnutí obhajuje tvrzením, že není v zájmu záchrany stability eura jiná možnost než platit za řecké chyby. Poučení z řecké krize vidí Merkelová ve zpřísnění regulace finančních trhů a vytvoření nezávislé evropské ratingové agentury.

Angela Merkelová, německá kancléřka

„Reakce v podobě tohoto návrhu zákona neznamená jen, že pomůžeme Řecku, ale že stabilizujeme euro jako celek.“

„Je to ambiciózní program, který obsahuje nesnadná záchranná opatření, na druhé straně ale usiluje o rozvoj efektivity řecké ekonomiky. Před třemi měsíci by bylo nemyslitelné, že by Řecko přijalo tak tvrdé podmínky.“

Politici naráží na odpor voličů k řecké pomoci

I přes souhlas vlády se nadále očekává horká debata. Opozice například žádá tvrdý boj proti spekulantům. Navíc se do politiky promítá opatrnost, jelikož se blíží zemské volby v nejlidnatější spolkové zemi Severní Porýní-Westfálsko a drtivá většina voličů je podle průzkumů proti posílání peněz na řeckou pevninu i ostrovy. Někteří němečtí odpůrci pomoci Řecku ale už oznámili, že případný zákon napadnou u německého ústavního soudu.

V obou komorách parlamentu má přitom německá vládní koalice dostatek hlasů potřebných ke schválení této normy. Merkelová ale usiluje o podporu napříč politickým spektrem. Předseda nejsilnější opoziční strany sociální demokracie (SPD) Sigmar Gabriel dnes nechal otázku podpory tomuto zákonu otevřenou. Bude podle něj záležet na tom, zda se kabinet zaváže prosadit komplexní regulaci finančních trhů ještě letos.

Současná vláda hodlá přijatou normu v zákonodárném sboru prosadit ve zrychleném řízení. Pokud se opozice nepostaví proti, měl by ji Spolkový sněm, dolní parlamentní komora, schvalovat v pátek. Po následném souhlasu horní komory, Spolkové rady, by ji mohl prezident Horst Köhler dostat na stůl v sobotu. Ani z jeho strany se neočekávají žádné výhrady.

Dnešním rozhodnutím se německá vláda přihlásila k záchrannému plánu, na němž se v neděli dohodli ministři financí eurozóny. Plán počítá s půjčkami Řecku v celkové výši 110 miliard eur (zhruba 2,8 bilionu korun) v příštích třech letech. Původně se spekulovalo, že německá vláda odsouhlasí pomoc jen na jeden rok. Státy eurozóny se na sanaci řeckých financí mají podílet dohromady 80 miliardami eur, zbytek půjde z pokladnice Mezinárodního měnového fondu.

Olli Rehn, evropský komisař pro hospodářství a měnu

„Tento program je velmi systematický, konkrétní a důsledný, pokud jde o plnění podmínek. Každého čtvrt roku proběhne revize toho, co je třeba udělat a čeho se dosáhlo, a teprve na základě této revize se uvolní další splátky pomoci.“

Řecko však výměnou za pomoc musí ve stejném období radikálně omezit svůj rozpočtový schodek pod tři procenta ze současných třinácti. Jen v příštích třech letech pak musí tamní vláda ušetřit 30 miliard eur. Seškrtá platy i penze státních zaměstnanců. Zvýší daň z přidané hodnoty i spotřební daň na alkohol, tabák a pohonné hmoty. Přitom řecké odbory státních zaměstnanců se dnes nechaly slyšet, že zahájí na protest proti vládním úsporným plánům stávku plánovanou na středu již v úterý a akce bude trvat dva dny.

„Budeme pokračovat ve svém boji a zesílíme jej,“ prohlásil řecký odborový svaz veřejného sektoru ADEDY v dnešním sdělení. ADEDY zastupuje zhruba půl milionu státních zaměstnanců, kteří budou nejvíce zasaženi snížením platů a důchodů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 18 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...