Berlín - Zamrznutí světové konjunktury poznamenalo také největší evropskou ekonomiku. Německé hospodářství zatím oslabilo na nejnižší úroveň za posledních pět let a vyhlídky do budoucna rozhodně nejsou růžové. Analytici se obávají, že německá ekonomika míří do recese. Problémy Německa přitom mohou ovlivnit i českou ekonomiku, pro kterou je západní soused klíčovou exportní zemí.
Problémy se ukazují téměř na všech klíčových ukazatelích německé ekonomiky. Firmám ubývají už sedm měsíců po sobě zakázky a nálada mezi podnikateli se rychle zhoršuje. Hospodářství kleslo ve druhém čtvrtletí o půl procenta a v dalším na tom nejspíš nebude lépe. Německo zřejmě čeká pád do recese.
„Tyto zneklidňující zprávy mají silný psychologický efekt na lidi. I když se Němcům vlastně nevede hůř než jindy, začínají se bát o svou budoucnost a doopravdy šetří: nakupují v diskontech a jezdí na levnější dovolené. Ekonomiku to pak ještě víc oslabí,“ vysvětluje novinář z Financial Times Deutschland Kilian Kirchgessner.
Německo je světovou jedničkou mezi exportéry. Ročně prodá zboží až za bilion eur. Jenže dovezené suroviny zdražují a poptávka ve světě slábne. Přebytek německé obchodní bilance proto klesá, a to ještě víc, než se čekalo. „Statistiky ukazují, že nám opravdu hrozí recese. Přesto si myslím, že finanční krize nepoškodila Německo tak, jako jiné evropské státy - za celý rok 2008 bychom měli vykázat růst 1,8 procenta. Ale samozřejmě pokles celosvětové poptávky je u nás znát,“ míní německý velvyslanec v Praze Helmut Elfenkämper.
Německé zpomolaní ohrozí i ČR
Zpomalení německého hospodářství je přitom hrozbou i pro Českou republiku. Česko-německou obchodní komoru se chystý opustit dvancát vesměs středně velkých německých podniků. Dřívější zkušenosti přitom ukazují, že propad Německa může připravit českou ekonomiku až o 2 procenta růstu.
Češi jsou životně závislí na vývozu do Německa. Vzájemný obchod až dosud, alespoň v absolutních číslech, nepřetržitě rostl. Podíl Německa na českém exportu se ale postupně snižuje. Za posledních osm let klesl ze čtyřiceti na třicet procent. Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška ho nahrazují trhy především ostatních nových Členů EU jako jsou Slovensko, Maďarsko nebo Polsko.
