Němcům dochází trpělivost se strojvůdci. Kritika zní i z odborů

Berlín - Strojvůdci osobních vlaků největšího německého železničního dopravce Deutsche Bahn vstoupili ve 02:00 SEČ do stávky. Připojili se tak ke svým kolegům zajišťujícím nákladní dopravu. Protestní akce potrvá až do pondělního rána, jedná se o nejdelší stávku v historii firmy. Německá média informují o tom, že pochopení pro stávku ztrácí nejen veřejnost a politici, ale i někteří odboráři. Vedení svazu podle nich zašlo příliš daleko.

Nahrávám video

„V dálkové dopravě jede asi 30 procent vlaků, hlavně na páteřních tratích z východu na západ a ze severu na jih,“ popsal důsledky protestu mluvčí DB Achim Stauss. „V regionální dopravě jsou rozdíly, na východě země jezdí asi 15 procent vlaků, na západě asi 40 procent,“ dodal.

Stávka nicméně zcela ochromila velká německá města, kde je veřejná doprava prakticky závislá na městské železnici. Cestující většinou zvolili jiný způsob dopravy a to se projevilo na silnicích. „Dopady začínají být opravdu masivní – už před osmou hodinou ráno napočítal německý autoklub ADAC zácpy v délce skoro 400 kilometrů. Soustřeďují se zejména do okolí velkých německých měst,“ popsal zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš.

Omezení na německé železnici se dotkne i spojů s Českou republikou. „Stávka by se měla týkat dvanácti párů mezinárodních vlaků denně, především jde o vlaky z Prahy do Drážďan, dále do Berlína a Hamburku,“ uvedl mluvčí Českých drah Radek Joklík s tím, že zmíněné spoje budou zajíždět pouze do Drážďan, kam mohou jet čeští strojvedoucí.

Odborům jde o moc, prohlásil vicekanléř Gabriel

Už ve středu odpoledne zahájili stávku strojvůdci nákladních vlaků Deutsche Bahn. Je to šestá stávka na německé železnici od konce srpna a nejdelší v historii společnosti. Německý Odborový svaz strojvůdců (GDL) zpočátku usiloval o zkrácení pracovní doby strojvůdců z 39 na 37 hodin týdně a žádal zvýšení platů od 1. ledna o 5 %. Po ústupcích obou stran v platové oblasti se ale jednání zasekla na sporu o postavení GDL v rámci koncernu.

Cestující pro stávku nemají pochopení. Zatímco v říjnu ještě požadavky strojvůdců na zvýšení mezd a zkrácení pracovní doby podporovalo 48 procent Němců, nyní už to je pouze 21 procent, ukázal průzkum společnosti Forsa. Podle 78 procent dotázaných je současná stávka neodůvodněná.

Podle televize n-tv roste nesouhlas se stávkou i uvnitř odborového svazu GDL. Někteří strojvůdci jsou přesvědčeni, že vedení svazu zachází příliš daleko ve snaze získat významnější pozici v rámci DB. „Všechno, co jsme chtěli, bylo jen trochu peněz navíc a o něco kratší pracovní doba,“ řekl televizi pod podmínkou anonymity jeden z členů.

Kriticky se ke stávce staví i němečtí politici. Kancléřka Angela Merkelová ve středu vyzvala GDL k uměřenosti při protestních akcích. Dokonce i sociálnědemokratický vicekancléř a ministr hospodářství a energetiky Sigmar Gabriel v rozhovoru pro deník Bild řekl, že odbory zneužívají právo na stávku a že jim nejde o pracovní podmínky, ale o moc.

Svaz žádá, aby ho koncern uznal jako jediného zástupce strojvůdců, průvodčích i zaměstnanců jídelních vozů. Za strojvůdce GDL vyjednává dlouhodobě, zbývající profesní skupiny v rámci Deutsche Bahn dosud zastupoval odborový svaz EVG. Ten má mezi nimi více členů než GDL a celkově zastupuje větší počet zaměstnanců železničního dopravce.

Management DB ještě ve středu ráno vyzval odborový svaz GDL, aby od stávky ustoupil. Nabídl mu zahájení smírčího řízení vedeného nestranným rozhodcem. Šéf odborů ale návrh odmítl. „Deutsche Bahn stále brání zahájení konstruktivních jednání s odborovým svazem strojvůdců o pracovních podmínkách vlakového personálu, přestože už jsme uspořádali dvě varovné tříhodinové stávky a následně devítihodinovou stávku,“ uvedl v prohlášení. Vedení dopravce následně oznámilo, že podá na odborový svaz žalobu pro nepřiměřený protest.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 19 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...