Praha - Desetitisíce kamer každý den sledují pohyb lidí. Některé možná zbytečně. Největšími slídily pro letošní rok jsou ministerstvo zdravotnictví, a to kvůli zdravotním registrům, a Český statistický úřad (ČSÚ), který se jím stal kvůli loňskému sčítání lidu. Vítězem jedné z anticen Big Brother Awards je ale také třeba pražský dopravní podnik. Podle občanského sdružení Iuridicum Remedium, které anketu pořádá, chce zasahovat do soukromí lidí dokonalejším kamerovým systémem s funkcí rozpoznávání obličeje. Na druhou stranu záběry kamer nejednou pomohly policii dopadnout zločince.
Anketa Big Brother Awards se snaží upozornit na význam soukromí, ale i na nutnost jeho ochrany. „S prudkým rozvojem technologií můžeme jen těžko nenechavcům zabránit, aby o nás sbírali data a nahlíželi do našeho soukromí. Můžeme na ně ale veřejně upozornit. Ochrana soukromí by měla být důležitým tématem pro média i veřejnost,“ upozornila mluvčí Iuridicum Remedium Kateřina Hlatká. Důležitá je podle ní především diskuse o tom, kdy ještě moderní technologie slouží a kdy už se lidé stávají jejími otroky.
Dlouhodobě je největším slídilem ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo zdravotnictví se stalo největším narušitelem soukromí v kategorii dlouhodobý slídil, protože podle organizátorů porušuje práva občanů zpracováváním jejich údajů ve zdravotních registrech. „Je smutné, že po více než dvou letech se situace nejen nezlepšila, ale problém se naopak prohloubil s přijetím nového zákona o zdravotních službách,“ podotkla Hlatká. Resort zdravotnictví byl mezi vybranými slídily i před dvěma roky.
Kategorii úřední slídil vyhrál Český statistický úřad za sčítání lidu. „Vedle mnoha organizačních pochybení byla tato akce provázena i nejasnostmi a problémy, které vedou k obavám, jakým způsobem bylo nebo bude naloženo s osobními údaji,“ dodala Hlatká.
DPP v monitoringu cestujících přitvrzuje
Jednu z anticen v anketě získal i pražský dopravní podnik. Ten denně přepraví víc než milion a čtvrt lidí. Své pasažéry přitom sleduje důmyslným systémem kamer a chce ho udělat ještě důmyslnějším. „Člověk má právo cestovat anonymně, není tedy důvod, proč mapovat, odkud, kam a kdy cestuje, je to základní lidské právo na soukromí,“ míní Hlatká.
Dopravní podnik svůj kamerový systém brání. Záznamy mnohdy pomáhají. „Za poslední rok to byly stovky případů, kdy jsme záznamy předávali policii,“ připomněla mluvčí dopravního podniku Ilona Vysoudilová. Kamery v metru si chválí i policie. „Pomáhají při objasňování trestné činnosti, a to jak méně závažnější, některé formy majetkové kriminality, i dost závažné, jako vraždy nebo ublížení na zdraví,“ uvedla mluvčí policejního prezidia Pavla Kopecká. Cestující ale z kamer už tak nadšení nejsou. Podle průzkumu dopravního podniku chce dokonalejší kamerový systém 17 procent lidí. Více policistů v metru pak 39 procent.
Kamery hlídají i na ulicích, u bankomatů, vjezdů na parkoviště, v hotelech nebo restauracích. Jen po Praze jich je přes 600. Jenže neexistuje žádná evidence, jak moc pomáhají. Navíc ne vždy opravdu dokáží někoho usvědčit. Kamery používají už i někteří zaměstnavatelé, aby si tak kontrolovali, co se ve firmě děje.
„Kamery začínají být používány ve školách, v bazénech. Tam, kde jde o ochranu majetku, je to stejné právo, jako ochrana soukromí. Ale ta pravidla by měla být nastavena a ona jsou nastavena pouze parciálně,“ říká Hana Štěpánková, mluvčí Úřadu na ochranu osobních údajů.
Úřady chtějí udělat neomezenému sledování lidí přítrž
Neomezenou moc sledovat chce zarazit i úřad pro ochranu osobních údajů. Volá po zákoně, který by stanovil alespoň nějaké mantinely. Zabránit chce špehování lidí v nedůstojných situacích. „Veškeré moderní technologie dávají možnost hlubšího průniku do soukromí, invaze do soukromí jedinců můžou být dobrým služebníkem, ale mohou se stát zlým pánem,“ upozornila mluvčí Úřadu na ochranu osobních údajů Hana Štěpánková.
Podle úřadu by měli lidé mít například právo vědět, kdy jsou monitorováni. A kamery by měly sloužit jen na ochranu majetku a osob.
