Nejvíc jsou v obchodních centrech slyšet a vidět party přátel. Ze všech zákazníků však utrácejí nejméně

Nahrávám video
Události: Trendy v nákupním chování
Zdroj: ČT24

Muži chodí do obchodních center stejně často jako ženy, alespoň jednou ročně velké nákupní prostory navštíví 87 procent populace. Vyplývá to z dat studie o chování a typologii zákazníků, kterou zpracovala společnost CPI Property Group. Upozorňuje i na to, že ti nejhlasitější návštěvníci – skupinky přátel – zdaleka neutratí mnoho.

Každý provozovatel obchodního centra potřebuje vědět, jaké typy zákazníků jeho objekt navštěvují, co chtějí, kolik času v centru stráví a kolik utratí. Nakupující nyní kategorizuje průzkum společnosti CPI Property Group, který zákazníky rozděluje na čtyři hlavní skupiny podle typu jejich chování. Kdo je tedy k zastižení mezi regály?

První skupina: Zážitky s partou

Průzkum obchodu
Zdroj: ČT24

Do skupiny Zážitky s partou řadí studie přibližně 1,2 milionu lidí (tedy 16 procent Čechů), převažují v ní ženy v poměru 52 ku 48 procentům mužů. Tuto skupinu je v nákupním centru nejvíc vidět a slyšet, obchodníky to ovšem příliš netěší, protože zde zároveň utratí ze všech nejméně.

Většina ze zástupců této kategorie se v chrámech konzumu zdrží více než hodinu a velkou část z utracené tisícikoruny padne na jídlo nebo pití. Za zbytek vybírá oblečení nebo boty. Většinou s přáteli, vesele, uvolněně a beze spěchu. 

Druhá skupina: Rodinný relax

Obchod průzkum
Zdroj: ČT24

Procházet se volným krokem mezi obchody a dívat se na věci, které by možná jednou chtěli mít – tak se chovají příslušníci druhé skupiny nazvané Rodinný relax. Těchto zhruba 19 procent Čechů (1,4 milionu lidí) uvádí, že bloumání po obchodním centru považují za formu odpočinku.

Přestože tato skupina lidí považuje návštěvu hlavně za společnou rodinnou aktivitu, pro ženy to bývá zároveň alibi k nákupům. Ostatně ženy v této kategorii převažují ještě výrazněji než v první skupině (57 ku 43 procentům). Průměrná útrata činí 1412 korun.

„Často se stává, že žena, která jde do obchodu primárně za nákupem, návštěvu odůvodňuje nejen sama sobě, ale třeba svým známým, že vlastně šla s dětmi za zábavou. Že byli v kině, pak v ovocném baru. A mimochodem, když už tam byla, tak si něco koupila,“ všiml si odborník na reklamu a marketing Eda Kauba. 

Třetí skupina: Praktický zákazník

Průzkum obchodu
Zdroj: ČT24

Ve skupině Praktický zákazník je více mužů než žen (poměr 52 ku 48 procentům). Zároveň jde o nejpočetnější díl nákupní skládanky, protože dohromady se sem řadí zhruba 2,7 milionu lidí v Česku. Průměrně utratí 1254 korun, převážně za potraviny a drogerii. A společné mají i to, že bezmála dvě třetiny z nich do šedesáti minut nákupní centrum jenom opustí.

I na ty, kteří by obchodním centrem či obchodním domem nejraději jen prolétli, mají však obchodníci triky, jak je v areálu co nejvíce zdržet. „Lákadlo musí být vidět. Musí být zdůrazněné, ale mělo by být co nejdál, aby lidé obchodním centrem prošli celým,“ radí obchodníkům Kauba.

Čtvrtá skupina: Nákup pro náročné

Průzkum obchodů
Zdroj: ČT24

Skupina nazvaná Nákup pro náročné utrácí – jak už název naznačuje – nejvíce. V průměru 1737 korun. Podle studie jde většinou o středoškoláky, kteří mají měsíční příjem domácnosti mezi třiceti a padesáti tisíci korunami.

Do této kategorie spadají dva miliony lidí (28 procent Čechů), kteří se za nákupy mnohdy vypraví s představou jednoho konkrétního zboží, například dražšího oblečení nebo lepších bot. Větší část tvoří muži (51 ku 49 procentům). Také tato skupina bývá s nákupem rychle hotova a zmizí z obchodu do jedné hodiny. 

Rozkvět obchodních center ještě nekončí

 V Česku v současnosti funguje osmadevadesát obchodních center, která nakupujícím nabízejí dohromady víc než 2,3 milionu metrů čtverečních ploch. A letos k nim přibude dalších 29 tisíc metrů čtverečních. V Brně se rozšíří jedno z nejstarších obchodních center v Česku, v Praze 7 pak vznikne nové.

Největší rozšiřování ale přijde až po roce 2020. Plánuje se výstavba nebo rozšíření velkých nákupních domů o víc než 230 tisíc metrů čtverečních. Nejvýznamnější projekty vzniknou v Praze, v Brně, v Plzni a ve Zlíně. Většina nákupních center v Česku vznikala v letech 2004 až 2009 a je tedy starší deseti let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 27 mminutami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
před 15 hhodinami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026
Načítání...