Nejvíc jsou v obchodních centrech slyšet a vidět party přátel. Ze všech zákazníků však utrácejí nejméně

6 minut
Události: Trendy v nákupním chování
Zdroj: ČT24

Muži chodí do obchodních center stejně často jako ženy, alespoň jednou ročně velké nákupní prostory navštíví 87 procent populace. Vyplývá to z dat studie o chování a typologii zákazníků, kterou zpracovala společnost CPI Property Group. Upozorňuje i na to, že ti nejhlasitější návštěvníci – skupinky přátel – zdaleka neutratí mnoho.

Každý provozovatel obchodního centra potřebuje vědět, jaké typy zákazníků jeho objekt navštěvují, co chtějí, kolik času v centru stráví a kolik utratí. Nakupující nyní kategorizuje průzkum společnosti CPI Property Group, který zákazníky rozděluje na čtyři hlavní skupiny podle typu jejich chování. Kdo je tedy k zastižení mezi regály?

První skupina: Zážitky s partou

Průzkum obchodu
Zdroj: ČT24

Do skupiny Zážitky s partou řadí studie přibližně 1,2 milionu lidí (tedy 16 procent Čechů), převažují v ní ženy v poměru 52 ku 48 procentům mužů. Tuto skupinu je v nákupním centru nejvíc vidět a slyšet, obchodníky to ovšem příliš netěší, protože zde zároveň utratí ze všech nejméně.

Většina ze zástupců této kategorie se v chrámech konzumu zdrží více než hodinu a velkou část z utracené tisícikoruny padne na jídlo nebo pití. Za zbytek vybírá oblečení nebo boty. Většinou s přáteli, vesele, uvolněně a beze spěchu. 

Druhá skupina: Rodinný relax

Obchod průzkum
Zdroj: ČT24

Procházet se volným krokem mezi obchody a dívat se na věci, které by možná jednou chtěli mít – tak se chovají příslušníci druhé skupiny nazvané Rodinný relax. Těchto zhruba 19 procent Čechů (1,4 milionu lidí) uvádí, že bloumání po obchodním centru považují za formu odpočinku.

Přestože tato skupina lidí považuje návštěvu hlavně za společnou rodinnou aktivitu, pro ženy to bývá zároveň alibi k nákupům. Ostatně ženy v této kategorii převažují ještě výrazněji než v první skupině (57 ku 43 procentům). Průměrná útrata činí 1412 korun.

„Často se stává, že žena, která jde do obchodu primárně za nákupem, návštěvu odůvodňuje nejen sama sobě, ale třeba svým známým, že vlastně šla s dětmi za zábavou. Že byli v kině, pak v ovocném baru. A mimochodem, když už tam byla, tak si něco koupila,“ všiml si odborník na reklamu a marketing Eda Kauba. 

Třetí skupina: Praktický zákazník

Průzkum obchodu
Zdroj: ČT24

Ve skupině Praktický zákazník je více mužů než žen (poměr 52 ku 48 procentům). Zároveň jde o nejpočetnější díl nákupní skládanky, protože dohromady se sem řadí zhruba 2,7 milionu lidí v Česku. Průměrně utratí 1254 korun, převážně za potraviny a drogerii. A společné mají i to, že bezmála dvě třetiny z nich do šedesáti minut nákupní centrum jenom opustí.

I na ty, kteří by obchodním centrem či obchodním domem nejraději jen prolétli, mají však obchodníci triky, jak je v areálu co nejvíce zdržet. „Lákadlo musí být vidět. Musí být zdůrazněné, ale mělo by být co nejdál, aby lidé obchodním centrem prošli celým,“ radí obchodníkům Kauba.

Čtvrtá skupina: Nákup pro náročné

Průzkum obchodů
Zdroj: ČT24

Skupina nazvaná Nákup pro náročné utrácí – jak už název naznačuje – nejvíce. V průměru 1737 korun. Podle studie jde většinou o středoškoláky, kteří mají měsíční příjem domácnosti mezi třiceti a padesáti tisíci korunami.

Do této kategorie spadají dva miliony lidí (28 procent Čechů), kteří se za nákupy mnohdy vypraví s představou jednoho konkrétního zboží, například dražšího oblečení nebo lepších bot. Větší část tvoří muži (51 ku 49 procentům). Také tato skupina bývá s nákupem rychle hotova a zmizí z obchodu do jedné hodiny. 

Rozkvět obchodních center ještě nekončí

 V Česku v současnosti funguje osmadevadesát obchodních center, která nakupujícím nabízejí dohromady víc než 2,3 milionu metrů čtverečních ploch. A letos k nim přibude dalších 29 tisíc metrů čtverečních. V Brně se rozšíří jedno z nejstarších obchodních center v Česku, v Praze 7 pak vznikne nové.

Největší rozšiřování ale přijde až po roce 2020. Plánuje se výstavba nebo rozšíření velkých nákupních domů o víc než 230 tisíc metrů čtverečních. Nejvýznamnější projekty vzniknou v Praze, v Brně, v Plzni a ve Zlíně. Většina nákupních center v Česku vznikala v letech 2004 až 2009 a je tedy starší deseti let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...