Kyjev/Moskva – Nejen politické spory, ale i obchodní bitva se v posledních měsících strhla mezi Moskvou a Kyjevem. Země si navzájem zakazují dovoz širokého spektra výrobků. Zatím poslední krok v obchodní válce podniklo dnes Rusko, když oznámilo zákaz dovozu mléčných produktů z šesti ukrajinských regionů. Mléčné výrobky přitom už několik dní nesmí putovat ani opačným směrem. Další zákazy se točí kolem masa či čokolády a silnou zbraní Ruska vůči Ukrajině se staly také ceny plynu.
Ukrajinské mléčné výrobky nesmí do Ruska údajně proto, že nesplňují limity obsahu mastných kyselin ani celkového obsahu proteinů a tuku. Kyjev přitom přijal podobné opatření už 2. dubna. A ještě dříve – počátkem března - zase ruská agentura na ochranu spotřebitele Rospotrebnadzor zakázala dovoz vepřového masa od svých západních sousedů. Podle oficiálního zdůvodnění se totiž obávala, že nestabilní politická situace na Ukrajině znemožňuje tamním veterinářům provádět důsledné kontroly.
Obchodní vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem se začaly zhoršovat už loni v létě, tedy mnohem dříve, než se Kyjev po sérii protestů odvrátil od Moskvy směrem na západ a než se rozhořel spor obou zemí o poloostrov Krym. Jenže i přesto se v odborných kruzích spekuluje, že přestřelka zákazů z posledních měsíců má co do činění ani ne tak s kvalitou potravin, jako s vyhrocenou politickou situací. Z podobného jednání Moskvu obviňuje i Evropská unie. Také její členské země, které kritizují nebo v minulosti kritizovaly ruskou politiku, se už totiž staly terčem podobně striktních opatření v oblasti obchodu.
Podle Bruselu si Rusko bere potraviny jako rukojmí
Protiruská politika stojí podle Bruselu i za zákazem dovozu mléčných výrobků z Litvy, který Rusko uvalilo na tamní sýry, jogurty a smetanu loni v říjnu, tedy v době, kdy se zdálo, že by EU mohla podepsat asociační dohodu s Ukrajinou. Ve stejné době Moskva zakázala na svém území také prodej ukrajinské čokolády. Několik týdnů poté tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč ustoupil od záměru podepsat dohodu s Bruselem.
Už od ledna nesmí na ruský trh ani vepřové z Litvy a z Polska. Oficiální zdůvodnění ruských úřadů přitom zní: epidemie prasečí horečky v dotčených zemích. I tady je ale podle Bruselu zákaz spíš odvetou za podporu, kterou Evropská unie vyjadřuje Ukrajině. Spory o dovoz vepřového se evropští úředníci snažili smírnou cestou vyřešit celé týdny. Nyní však oznámili, že snahu jednat vzdávají. Ruské sankce hodlají napadnout u Světové obchodní organizace.
„Nyní je jasné, že navzdory naší nejlepší snaze vyčerpala EU všechny možné diplomatické cesty k odstranění disproporčního zákazu uvaleného Ruskem na evropské vepřové maso,“ prohlásil mluvčí EU pro obchod John Clancy. „EU nemá žádnou jinou možnost než začít připravovat právní akce proti Rusku na půdě Světové obchodní organizace,“ dodal.
Zbraň, která může Ukrajinu položit
Další nebezpečnou zbraní v obchodní bitvě mezi Ruskem, Ukrajinou, potažmo Evropskou unií, se už stal také ruský plyn. Moskva totiž na změnu politické orientace Kyjeva počátkem dubna odpověděla prudkým zvýšením jeho ceny, a to zhruba o 200 dolarů. Za tisíc krychlových metrů by tak měl Kyjev platit 485 dolarů.
Ukrajinská vláda takovou cenu odmítá jako neférovou. Za dodávky ruského plynu je ochotná platit jen 268 dolarů. Kromě toho by chtěla také zvýšit dodávky plynu z Evropy, aby snížila energetickou závislost země na Rusku. Stávající plynové potrubí určené původně k přepravě plynu z východu na západ by podle Ukrajiny mohlo přepravovat plyn i opačným směrem.
Evropská unie dnes v reakci na to varovala Rusko, že skokové zdražení plynu může přivodit Ukrajině ekonomický kolaps. „Rusko nemá zájem na tom, aby se ukrajinské hospodářství zhroutilo,“ řekl německý ministr zahraničí Frank -Walter Steinmeier. „Právě z těchto důvodů musíme udržovat dialog s Moskvou, i když mezi námi panují rozpory,“ dodal.
Ve hře ale zdaleka nejsou jen diplomatické nástroje a jednání. Šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová dnes Rusku pohrozila uvalením reálných obchodních sankcí. A nebrání se jim ani německá kancléřka Angela Merkelová.
Vízová a bankovní přestřelka
V praxi zatím ale Evropská unie žádné konkrétní ekonomické kroky vůči Rusku nepodnikla. Podobně jako Spojené státy přijala jen sérii sankcí namířených proti konkrétním představitelům ruského vedení a svrženého ukrajinského režimu. EU tak například zmrazila bankovní účty někdejším ukrajinským prominentům. Spojené státy zase uvalily na Rusy i Ukrajince, kteří údajně nesou odpovědnost za ohrožení územní celistvosti země, vízovou povinnost. Více o tématu čtěte zde.
