Nejbohatší ligou je Premier League, klubem Real Madrid

Londýn - Výnosy na evropském fotbalovém trhu v loňském roce vzrostly o miliardu eur. Nejvíc se podle poradenské firmy Deloitte daří takzvané "velké pětce" fotbalových lig. Vůbec nejbohatší ligou je anglická Premier League, i když se na místo nejbohatšího klubu vrátil Real Madrid. Česká liga v mezinárodním srovnání stále zůstává pozadu.

Z takzvané velké pětky evropských národních soutěží pořád nejvíc vydělává anglická Premier League. Během loňské sezóny to bylo 2,3 miliardy eur, nejvíce na světě. Anglická liga je zároveň jedinou ligou světa, v níž největší část příjmů tvoří prodej vstupenek.

Německá Bundesliga a španělská La Liga loni zvýšily výdělky shodně o 15 procent, a přeskočily tak italskou Serii A. Přes miliardu eur utržila i francouzská nejvyšší soutěž.

Anglické, španělské a německé kluby se dokáží nejlépe postarat o diváky a ti jim to bohatě vracejí. Jejich podpora je mezinárodní a představuje mocnou kupní sílu. Nejbohatší klub světa, s 351 miliony eur madridský Real, plní pokladnu z největší části penězi z reklamy. Jeho úhlavní rival FC Barcelona vydělává hlavně na vysílacích právech.

Loni začaly platit nové smlouvy o výnosech z vysílacích práv v rámci Ligy mistrů. Kluby v soutěži si tím polepšily a celkem si rozdělily přes půl miliardy eur. Za rekordní výdělky se chystají fotbalové velkokluby nakoupit talenty, které zazáří na nadcházejícím mistrovství Evropy.

České fotbalové prostředí se s tím západním nedá srovnávat. Na trávníku mohou české kluby občas se špičkou sehrát vyrovnané zápasy, finančním i fanouškovským zázemím zaostávají. Rozpočet největšího českého klubu pražské Sparty dosahuje jen tří procent rozpočtu bohatého Realu.

„Je to prostě nastavené, že my jen vychováváme a prodáváme hráče,“ přiznává smutný fakt mluvčí Bohemians 1905 Lukáš Přibyl. Hráčský agent Pavel Zíka tvrdí, že se „můžeme srovnávat s Rakouskem nebo Skandinávií, kde nehrají lepší fotbal, ale chodí víc lidí.“

Diváky mohou kluby krom atraktivní hry nalákat i moderními stadiony a lepší péčí o diváky. O to se snaží například mistrovská Slavia ve své nové aréně. „Už se to projevilo. Na Strahově jsme prodali mnohem méně permanentek,“ tvrdí slávistický mluvčí Ondřej Zlámal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 27 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...