Praha – V exkluzivním vyjádření pro Českou televizi odmítl premiér Petr Nečas plán ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) na snížení paušálů. Výdajové paušály pro živnostníky a drobné podnikatele se proto snižovat nebudou. Snížení výdajových paušálů by totiž znamenalo zvýšení daní pro podnikatele, kteří nechtějí vést podrobné účetnictví. A to je podle premiéra v rozporu s programem vlády. Kalouskův plán, který počítá se snížením podnikatelských paušálů až o 50 procent, je podle Nečase pouze osobním názorem ministra Kalouska.
„Jsou to pouze úvahy. Vláda se touto myšlenkou nezabývala. V programovém prohlášení vlády je jasně napsáno, že celková odvodová zátěž osob samostatně výdělečně činných se nezvýší,“ tvrdí Nečas. Snížení paušálů by ale znamenalo zvýšení daní pro půl milionu živnostníků, které patří k nejvěrnějším voličům Nečasovy ODS. „Mně připadá až urážlivé, že někdo říká, že chci zvýšit daňovou zátěž živnostníků. Opak je pravdou. Ať se každý podívá na prezentaci ministerstva financí budoucího návrhu daně z příjmu – my chceme snížit odvodovou zátěž živnostníků a těch, kteří vzali odpovědnost do svých rukou,“ tvrdí ale Kalousek.
ODS nemůže přijít o tolik voličů
Občanští demokraté si ale nemůžou snížení paušálů dost dobře dovolit. Před volbami totiž živnostníkům slibovali, že je naopak zvýší, a tento slib se stal jedním z hlavních předvolebních trumfů strany. Proto ekonomičtí experti největší vládní strany Kalouskovi vzkazují, aby na podobné návrhy rovnou zapomněl. „My nejsme zas tak malá koaliční strana, aby naše názory přehlížel. My nemáme vůbec v programu snižování paušálů a já jsem proti snižování výdajových paušálů,“ dodává k tomu předseda rozpočtového výboru Pavel Suchánek (ODS).
Miroslav Kalousek:
„Co se týče paušálů, tak jejich smysl je, aby maximálně kopírovaly náklady, které daný živnostník má a odepisuje si je ze základu daně. Říkám maximálně kopírovaly. Situace České republiky je naprosto ojedinělá, tam nekopírují, tam daleko přesahují. Taky neexistuje žádná země v OECD, která by měla takové paušály jako Česká republika.“
Naopak opoziční ČSSD, jejíž předseda Bohuslav Sobotka dnešní štědré paušály ještě jako ministr financí zaváděl, by Kalouskův návrh podpořila. „Jestliže bude státní rozpočet vyrovnaný nebo v přebytku, pak si můžeme dovolit vyšší výdajové paušály. Jestliže je státní rozpočet v tak hlubokém schodku, jako je dnes, tak je možné, že se ty výdajové paušály budou muset přehodnotit,“ uvedl Sobotka. Kalousek prosazováním snížení paušálů také popírá svou dřívější práci. Byl to totiž právě on, kdo tehdy bojoval za to, aby výdajové paušály pro zemědělce činily 80 procent.
Takzvané výdajové paušály využívají osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) k výpočtu své daňové povinnosti a jejich výše se liší podle oboru vykonávané profese. V současné době si nejvíce mohou obecně odečíst řemeslníci a zemědělci, jde o osmdesát procent. Následují ostatní živnostníci (60 procent) a další povolání typu daňových poradců, auditorů či tlumočníků (40 procent). Na příjmy z pronájmu pak lze uplatnit výdajový paušál třicet procent.
Kalousek by ale rád snížil paušály až o polovinu. Zemědělci by si podle něj měli ze základu daně odečíst jen 50 procent, řemeslníci 40 procent a ostatní živnostníci 20 procent. Druhá varianta pak počítá s 50 procenty pro zemědělce a řemeslníky a s 25 procenty pro všechny ostatní.
MF tvrdí, že živnostníci platí příliš nízké daně
Ministerstvo financí soudí, že živnostníci a další OSVČ platí příliš nízké daně, neboť rozdíl mezi tím, co od nich stát vybral a co jim vrátil, se za první půlrok dostal do minusu více než jedné miliardy korun. Podle Kalouska je proto nezbytné paušály snížit. „Můžeme mít tři pásma nebo dvě pásma, to je věcí dohody. Podstatné je, aby výdajové paušály odrážely skutečné náklady podnikatelů a nebyly nástrojem ke snižování daňové povinnosti,“ míní Kalousek. Paušály podle něj nesmějí umožňovat odepisovat si více, než jsou skutečné náklady.
Proti změně se nejvíce bouří zaměstnavatelé a živnostníci. Původním smyslem výdajových paušálů bylo umožnit podnikatelům vyhnout se nutnosti archivovat hromady účtenek potřebných k prokázání nákladů. Podle posledních údajů v Česku vykonává buď hlavní, nebo vedlejší samostatně výdělečnou činnost 976 tisíc lidí. Přibližně polovina z nich používá výdajové paušály.
