Praha - Až pětinu odpadu na českých skládkách můžou tvořit nebezpečné látky, které měly skončit ve speciálních spalovnách. Může za to současný odpadový zákon a v něm odstavec s názvem „režim technického zabezpečení“. Článek totiž i tyto jedovaté látky dovoluje navézt na skládku. Ročně tam tak končí přes dvacet tisíc tun nebezpečného odpadu.
Nebezpečné látky se na skládku dostanou bez problémů
Mezi nebezpečný odpad, který by měl končit ve speciálních spalovnách, patří i olejové filtry, tiskařské barvy nebo třeba rozpouštědla a kaly. V zahraničí se to dodržuje, ovšem na českých skládkách se nejen tyto látky paradoxně mění v odpad bezpečný. Často se totiž používají jako takzvané technické zabezpečení skládek, a to zcela legálně a hlavně levně.
Petr Špičák, technický ředitel firmy SITA
„Je to nekvalitní právní předpis, který umožňuje tyto hranové praktiky. Sankce bohužel nehrozí.“
Zákon totiž povoluje skládku zabezpečit a podle odborníků nejsou přesně specifikovány materiály, které tam být nesmí. „Je obcházen zákon a jeho převáděcí předpisy. Může hrozit únik nebezpečných složek do prostředí,“ vysvětluje vedoucí Centra pro hospodaření s odpady Dagmar Sirotková.
Ročně takto může být podle odhadů firem, které odpad zpracovávají, uloženo až 25 tisíc tun nebezpečného odpadu. To může vyústit i v ekologické havárie a odstranění škod pak daňové poplatníky může vyjít na miliardy. Zatímco řádné uložení nebezpečného odpadu vyjde na sedm tisíc korun za tunu, v režimu technického zabezpečení je to jen 700 až 2 000 korun.
Ministerstvo proto už hledá nápravu. „Naším cílem dlouhodobě je, aby skládkování v České republice bylo úplně zakázáno. Chceme, aby byly odpady využívány energeticky a za druhé aby nedocházelo k těmto problémům,“ říká mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík. Ministerstvo v současnosti připravuje nový zákon o odpadech. Zatím ale není jasné, kdy bude platit.