Praha - Vládě se nelíbí ani jeden z poslaneckých návrhů, které se snaží omezit lichvu a nevýhodné podmínky spotřebitelských úvěrů. Poslanci KDU-ČSL navrhují nastavit strop na úrokové sazby, návrh ČSSD omezuje celkový objem splátek včetně nejrůznějších poplatků. Přes odmítavé stanovisko vlády se parlament oběma předlohami bude zabývat, protože jde o poslanecké návrhy. Experti připravované normy kritizují kvůli jejich úzkému zaměření na úroky, respektive tzv. RPSN.
„I když si vláda uvědomuje palčivost otázky, dospěla v souladu s legislativní radou k závěru, že opatření bude řešit připravovaná transpoziční směrnice EU,“ zdůvodnila postoj vlády ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová.
Úroková sazba by podle návrhu KDU-ČSL nesměla přesáhnout sedminásobek lombardní sazby stanovované Českou národní bankou, jinak by se poskytovatel úvěru vystavoval obvinění z lichvy podle trestního zákoníku. V současné době by strop vycházel na 17,5 procenta.
Návrh sociálních demokratů naproti tomu vychází z takzvané roční procentní sazby nákladů (RPSN). Jde o sumu všech plateb od dlužníka nad rámec samotné jistiny, tedy nejen úroky, ale i všechny poplatky. Tato sazba by pak nesměla překročit zákonem stanovený limit odvíjející se od takzvané repo sazby centrální banky (v současnosti 1,5 procenta), u půjček do 10 tisíc o 30 procentních bodů, u půjček nad 10 tisíc korun o 25 a u půjček nad 30 tisíc Kč o 20 procentních bodů.
Podle ministra financí Eduarda Janoty ale problém lichvy spočívá v půjčkách mezi fyzickými osobami. „Nevím, do jaké míry by mohla vůbec Česká národní banka ovlivnit chování těchto subjektů,“ řekl České televizi.
Poslanci lichvu zjednodušují na vysoký úrok, stropy stanovují bez podkladů
Ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal oceňuje kreativitu poslanců, kteří se nechtějí omezit na pouhé přejímání legislativy EU. Legislativce ovšem kritizuje, že při stanovení stropů „střílejí od boku“. „I nejklasičtější půjčka, 10 procent zboží předem a pak po 10 procentech v deseti měsíčních splátkách, vychází na roční procentní sazbu řádově 26,5 procenta,“ upozorňuje ekonom Petr Zámečník ze serveru měšec.cz.
Šmejkalovi se také nelíbí, že poslanci mají na problematiku příliš úzký pohled. „Vyseknout jednu záležitost, která se zaměřuje jenom na výši roční procentní sazby nákladů nebo na úrokovou sazbu, se mi zdá příliš jednoduché,“ řekl České televizi. Ani podle Marka Štejnara ze společnosti Cofidis není zúžení tématu lichvy pouze na úrok, resp. na RPSN, dostatečné.
Finanční ředitel společnosti Cofidis Marek Štejnar:
„Nekalé praktiky, kam lichva patří, jsou daleko širší a existují společnosti, které mohou na první pohled nabízet zajímavý finanční produkt, ale když si potom přečteme velice podrobně podmínky, zjistíme, že při prvním nesplnění jakékoliv podmínky je společnost oprávněná spotřebitele velice tvrdě penalizovat.“
Daniel Hůle ze společnosti Člověk v tísni dokonce v úrokové regulaci vidí nebezpečí. „Pokud by se ta regulace týkala pouze výše úrokové míry nebo sazby RPSN, tak by to mohlo vést k tomu, že by v tuto chvíli transparentní, ale drahé firmy ztratily možnost nabízet své produkty rizikovým klientům a tito klienti by se museli obracet na nějaké nelegální lichváře,“ varuje.
Marek Štejnar upozorňuje na mezery ve vymahatelnosti současného práva, podle kterého jsou nátlakové akce ve fázi uzavírání či správy úvěrové smlouvy nezákonné, zejména v případě společností živících se tzv. „loan sharkingem“, tedy takzvaným žraločím úvěrováním. Ty se nesnaží vydělávat standardní úvěrovou cestou, nýbrž se chtějí dostat k majetku klienta.
