Praha - Částka 3,5 miliardy eur (zhruba 90 miliard korun) za Českou republiku byla podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) vypuštěna z návrhu dohody o půjčce pro Mezinárodní měnový fond (MMF), která má přispět k řešení dluhových problémů eurozóny. Česko na pondělní telekonferenci ministrů financí EU upozornilo na to, že podmínky půjčky MMF by byly pro země mimo eurozónu méně výhodné, protože by muselo poskytnout vlastní devizové rezervy. Podle Kalouska se o české půjčce pro MMF bude dál jednat.
„V prvé řadě Česká republika musí rozhodnout, zda vůbec se zapojí do tohoto programu a teprve jako druhý krok je potom výše konkrétní částky,“ uvedl Petr Nečas. Podle českých zástupců se podíly zemí eurozóny a států neplatících eurem na půjčce nepočítají podle stejného klíče, a země tak podstupují zcela odlišná rizika. „Země eurozóny posílají měnu, kterou jim natiskne Evropská centrální banka,“ uvedl Kalousek a označil to za nefér. Podle něj český postoj sdílely i další země mimo eurozónu. Jak vyplynulo z pondělní telekonference, o jejich podílu na půjčce MMF a jeho případné výši se povedou další jednání.
Tomáš Zídek, náměstek ministra financí
„Podobně postupovaly další nečlenské země eurozóny. Závazek byl vyškrtnut. Česká republika má teď volnou ruku v rozhodování, jakou formou a jestli vůbec se bude dál podílet na posilování MMF.“
Navíc o poskytnutí české půjčky MMF na pomoc eurozóně se podle ministra financí bude dál jednat v české vládě i na evropské úrovni. Česká vláda o tom zatím nerozhodla, chce si k půjčce vyžádat další informace a analýzy. Dle premiéra Petra Nečase vláda nebude odpovědnost přenášet na Českou národní banku, která devizové rezervy spravuje. Osobně se ale kloní k tomu, aby se Česko pomoci neúčastnilo. Prezident Václav Klaus půjčku odmítl.
Singer označuje půjčku MMF za bezprecedentní koncentraci rezerv ČNB
Guvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer označil půjčku MMF za bezprecedentní koncentraci rezerv ČNB v jedné instituci. Podle jeho vyjádření pro Hospodářské noviny hrozí také to, že se MMF zadluží příliš. Singer již dříve uvedl, že ČNB bude poskytnutí části devizových rezerv na půjčku MMF velmi zvažovat.
V současné době má Česká republika závazek vůči MMF ve výši 92 miliard korun. Nová půjčka by znamenala příslib dalších 89 miliard a tedy zdvojnásobení závazku na zhruba 180 miliard korun, což představuje asi 23 procent rezerv ČNB. „Kdyby se ČNB řídila pravidly pro komerční bankovnictví, mohla by její expozice v jedné instituci činit maximálně jednotky miliard korun. Samozřejmě, že MMF jako dlužník je institucí mimořádně bezpečnou. Přesto považuji za vhodné zamyslet se nad jeho budoucí schopností plnit své závazky,“ řekl HN Singer.
Podle něj navrhované rozložení půjčky vytváří mnohem vyšší rizika pro poskytovatele mimo eurozónu a „nemá s férovostí mnoho společného“. MMF prý bude navíc muset získat dalších zhruba 200 miliard eur od neevropských zemí, aby byl objem finančních prostředků dostatečný, což podle guvernéra není dnes příliš pravděpodobné.
Ministerstvo financí: Půjčka MMF jako nejbezpečnější uložení státních peněz
„Poskytnutí půjčky MMF je vlastně nejbezpečnější uložení státních peněz. Nic bezpečnějšího asi neexistuje. Ale je pravda, že ČNB upozorňuje, že by u MMF měla uloženo příliš velké procento devizových rezerv,“ prohlásil náměstek ministra financí Tomáš Zídek. Česká republika by pak totiž u instituce měla pětinu rezerv.
Singer tvrdí, že MMF by půjčkou zvýšil své úvěrové zatížení daleko nad rámec, který byl v minulých desetiletích obvyklý. „Schopnost MMF poskytovat prostředky Evropě způsobem zajišťujícím úspěch se nezdá být povzbudivá. To nejsou okolnosti svědčící pro zvýšení potenciální expozice ČNB vůči MMF až téměř na čtvrtinu devizových rezerv,“ uvedl v deníku Singer.
Za takové situace je podle něj na čase chovat se k rezervám s respektem. „Koneckonů, ač si to mnozí nepřipouští, cena rezerv je právě v dobách otřesů a propadů ekonomik a životní úrovně vyšší než v dobách blahobytu,“ dodal Singer.
Evropská unie se v pondělí nedohodla na návrhu poskytnout MMF půjčku 200 miliard eur (asi 5,1 bilionu korun). Předseda euroskupiny Jean-Claude Juncker řekl, že peníze dodá jen eurozóna, a to 150 miliard eur, jak slíbila. Ochotu připojit se k návrhu vyjádřili i zástupci ČR, Dánska, Polska a Švédska. Zda peníze nakonec poskytnou, ale zatím není jasné, stejně jako výše případných příspěvků.
