Praha – Už deset let je Česko členem Evropské unie a ruku v ruce s tím přibylo také lidí, kteří si na živobytí vydělávají v zahraničí. Ne všichni ale chtějí v cizině prožít celý život, a tak se po čase do Česka vrací. Jenže i návrat do vlasti může být tvrdým oříškem. Jaké dokumenty by si měl v takovém případě Čech z ciziny přivést, aby se nepřipravil o nárok na důchod nebo na nemocenskou? A jaké instituce musí na svůj návrat upozornit?
Nejprve do zdravotní pojišťovny
Drtivá většina lidí, kteří dlouhodobě pracují v zahraničí, si během svého pobytu tam neplatila v Česku zdravotní pojištění. Jakmile tedy ukončíte práci v zahraničí a rozhodnete se vrátit do České republiky, měli byste kontaktovat především některou tuzemskou zdravotní pojišťovnu a nechat se znovu pojistit.
Pojišťovna po vás bude chtít dokumenty, které prokazují, že jste byli v cizině řádně pojištěni. Ještě před návratem je proto dobré získat od vaší zahraniční pojišťovny potvrzení, které dokládá vaši účast v tamním systému. Může jít například o standardizovaný evropský formulář E104, případně je možné doložit pojištění v cizině také výplatními páskami.
Nemáte práci? Českou podporu nečekejte
Pokud v Česku nemáte práci, kontaktujte také úřad práce. Pomůže vám hledat nové zaměstnání. S českou podporou v nezaměstnanosti ale nepočítejte – po návratu ze zahraničí na ni s největší pravděpodobností nebudete mít nárok. „Základním pravidlem je, že migrující pracovníci spadají pod sociální systém toho státu, na jehož území pracují. Výjimka se vztahuje výlučně na tzv. přeshraniční pracovníky. To jsou osoby, které si zachovávají zázemí v jednom státě a na omezenou dobu se přesunou za zaměstnáním do jiného státu,“ vysvětlila mluvčí Generálního ředitelství úřadu práce Kateřina Beránková.
Pokud si však alespoň na krátkou dobu najdete práci v Česku a poté budete propuštěni, bude vám už podporu v nezaměstnanosti vyplácet český úřad práce. Při posuzování nároku přitom bude zohledňovat i dobu, po kterou jste odváděli pojištění v zahraničí. Tady ale někdy mohou narazit ti, kteří v zahraničí podnikali, a to v situaci, že odváděli pojistné pro případ nezaměstnanosti v zemi, kde je toto pojištění pro podnikatele dobrovolné. Takovým případem může být třeba Rakousko.
„Klienti jsou pak překvapeni, že jim v této zemi potvrdí období samostatné výdělečné činnosti jako nepojištěnou dobu, a tudíž jim tato doba není zohledněna při posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti. Klienti pak argumentují, že pojistné odváděli, že formulář je potvrzený chybně. Pojistné si sice platili, ale toto povinné pojistné se vtahuje pouze na oblast důchodů, ne na oblast podpory v nezaměstnanosti,“ upozornila Beránková.
Pokud vám však nárok na podporu v nezaměstnanosti v cizině vznikl, můžete si o ni požádat tam a poté si ji nechat převézt do ČR. Podle České správy sociálního zabezpečení ale v takovém případě zahraniční úřady obvykle vyžadují, abyste si alespoň čtyři týdny hledali práci tam. Až pokud ji nenajdete, povolí návrat do Česka. S tzv. přenositelným formulářem U2 se pak musíte českému úřadu práce nahlásit do sedmi dnů poté, co jste přestali být k dispozici zahraničním úředníkům.
Důchod jen z EU
Každý odpracovaný rok je klíčový také pro vznik nároku na důchod. Jenže při práci v cizině to neplatí stoprocentně. „Občané, kteří část života pracovali a žili ve státě, se kterým ČR nemá uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení (např. Brazílie, JAR), musí pro nárok na český důchod splnit podmínky dané českými právními předpisy, tj. dosažení důchodového věku a získání potřebné doby pojištění v ČR,“ informovala Renáta Provazníková z České správy sociálního zabezpečení.
Máte další otázky týkající se práce v cizině? Zajímají vás jiná témata z oblasti ekonomiky, ochrany spotřebitele nebo práva? Své otázky a náměty nám posílejte do Poradny.
Zda má stát, ve kterém pracujete, s ČR uzavřenou příslušnou smlouvu, si můžete snadno ověřit na webu České správy sociálního zabezpečení. Podobný režim jako pro smluvní státy platí také pro státy Evropské unie, Norsko, Lichtenštejnsko, Švýcarsko a Island. „Pokud osoba pracovala v těchto státech a byla v nich účastna systému důchodového pojištění, může jí v každém z těchto států vzniknout nárok na důchod. Musejí být ovšem splněny podmínky stanovené národními právními předpisy,“ uvedla Provazníková. Snadno se tak může stát, že důchod z ciziny budete už dostávat, na obdobnou dávku z Česka si ale ještě budete muset několik let počkat.
Co když ale Čech v cizině neodpracuje dostatek let, aby mu tam vznikl nárok na důchod a i v Česku mu potřebné roky chybí? Pak se budou pojistné doby ze všech členských zemí EU a smluvních zemí sčítat. O důchod v takovém případě můžete zažádat v zemi, kde máte trvalé bydliště.
„Je vhodné, aby pracovník měl o své pracovní činnosti v zahraničí doklady a mohl tuto skutečnost v případě potřeby prokázat,“ radí Provazníková. Dobré je proto uchovat pracovní smlouvu a výplatní pásky, případně potvrzení o zaplaceném důchodovém pojištění vystaveném příslušnou institucí v zemi, kde jste pracovali.
Pro Čechy, kteří odcházejí za prací do ciziny, nebo se z ní vrací, připravila Česká správa sociálního zabezpečení přehlednou příručku. V té najdete praktické rady, jak správně postupovat při odchodu do zahraničí i návratu do vlasti, abyste neopomněli žádnou povinnost vůči českým státním orgánům. Příručku naleznete zde.
