Nástup robotů přežijí jen některé profese. Na finance a účetnictví nesázejte, varuje průzkum

Stále sílící vlnu automatizace, digitalizace a robotizace a její dopady na zaměstnanost sleduje Evropa s větší skepsí než ostatní kontinenty. Přesto i zde převládají firmy, které čekají v nejbližších dvou, třech letech nárůst zaměstnanců. K „vítězům“ by měly patřit IT obory a pracovní pozice, kde dochází k přímému kontaktu se zákazníky. Vyplývá to z průzkumu společnosti ManpowerGroup mezi dvaceti tisíci zaměstnavateli ve 42 zemích světa.

Z celosvětového průzkumu vyplynulo, že podle většiny zaměstnavatelů (86 procent) bude automatizace pro zaměstnanost v blízké budoucnosti jasným přínosem. Pouze deset procent šéfů očekává, že se počet jejich podřízených bude snižovat. 

Většina firem a úřadů očekává nárůst celkového počtu zaměstnanců, nicméně dopad na jednotlivé pozice se bude lišit. Firmy investují do digitálních dovedností, a proto bude nejvíc lidí potřeba v oblasti IT. Také místa v přímém kontaktu se zákazníky na tom budou velmi podobně. Oproti tomu nejvyšší pokles počtu zaměstnanců lze čekat u administrativních a kancelářských pozic. Negativně postiženy budou také obory financí a účetnictví.

Pesimisté a optimisté v Evropě

Největší pesimismus ohledně nástupu robotů vyjádřily severo- a východoevropské firmy, které čekají snížení počtu pracovníků (v Norsku, Slovinsku, Rumunsku, Slovensku, Finsku, Bulharsku či Rakousku). Naopak více evropských států očekává, že počet nabíraných pracovníků převáží nad propouštěnými. Patří k nim například i Česko či Německo.  

Zdaleka nejoptimističtěji vidí dopady automatizace firmy v Latinské Americe, například v Guatemale, Panamě či Peru. V USA čtvrtina firem předpokládá, že automatizace povede k najímání nových zaměstnanců, zatímco u čínských firem tomu tak je pouze u tří procent.

Nejbouřlivěji změny zasáhnou zpracovatelský průmysl, kde probíhá digitální revoluce. Růst tzv. průmyslu 4.0 pohání renesanci vyspělé výroby a výrobci přenastavují strukturu své pracovní síly. Další odvětví budou brzy následovat či již následují.

Společnost ManpowerGroup zkoumala také, jaké měkké dovednosti (například komunikace, spolupráce, kreativita, ale i empatie, vytváření vztahů, zvídavost, touha učit se) jsou mezi zaměstnavateli nejvyhledávanější.

„Spolupráci“ budou nejvíce požadovat administrativa a kancelářské pozice. Ve financích, účetnictví a IT se bude oceňovat hlavně „komunikace“. V lidských zdrojích a zpracovatelském průmyslu pak „řešení problémů“. V obchodě a péči o zákazníky bude nepřekvapivě vítězit „proklientský přístup“. 

Česko a nejbližší budoucnost

Trendy v náboru nových lidí pro následující měsíce zkoumal Manpower i v Česku. Čeští zaměstnavatelé plánují ve druhém čtvrtletí 2018 nadále nabírat nové zaměstnance, ale méně než v předchozím období. 

Čistý index trhu práce (v %)
Zdroj: Manpower
  •                         Nárůst (%)       Pokles (%)     Beze změny (%)     Čistý index práce (%)
  • 1. Q 2019              4                           2                      92                             2
  • 4. Q 2018              7                           1                     90                              6
  • 3. Q 2018              8                            2                      87                            6
  • 2. Q 2018             7                             5                      87                            2
  • 1. Q 2018             6                             3                       90                           3
  • 4. Q 2017             4                             3                       93                           1 
  • 3. Q 2017             5                             3                      90                            2
  • 2. Q 2017             8                             2                       86                           6
  • 1. Q  2017            6                             5                       85                           2
  • *Rozdíl mezi procentem firem, které chtějí nabírat zaměstnance, a procentem firem, které chtějí propouštět. 
  • Zdroj: Manpower, ČTK

Přijímat nové zaměstnance plánuje podle průzkumu sedm procent zaměstnavatelů, naopak pět procent očekává snižování počtu zaměstnanců. Na 87 procent oslovených uvedlo, že během druhého čtvrtletí změnu nechystá. Čistý index trhu práce tak činí plus dvě procenta, v předchozím čtvrtletí to bylo plus tři procenta.

V průzkumu pozorujeme strukturální změny poptávky po nových zaměstnancích v české ekonomice. Klesly náborové aktivity ve výrobě a logistice. Naproti tomu vidíme zrychlování náborů v sektoru služeb. Každopádně celkové plány zůstávají pro příští čtvrtletí pozitivní.
Jaroslava Rezlerová
generální ředitelka ManpowerGroup pro ČR a Slovensko

Zaměstnavatelé v pěti z deseti odvětví předpovídají pro nadcházející čtvrtletí snižování počtu pracovních sil. Nejslabší náborové prostředí očekávají v odvětví doprava, skladování a komunikace s indexem minus deset procent a zpracovatelském průmyslu (minus pět procent), následované odvětvím těžba nerostných surovin a státní správa, zdravotnictví, vzdělávání a kultura s indexem minus čtyři procenta.

Zvyšování počtu pracovních sil hlásí čtyři odvětví, především ubytování a stravování s indexem 15 procent, finance, pojištění, nemovitosti a další služby podnikům s 11 procenty, následované odvětvím zemědělství, myslivost, lesnictví a rybolov s osmi procenty a stavebnictvím se třemi procenty. 

Zaměstnavatelé v Čechách a v Praze očekávají v příštím čtvrtletí umírněné náborové plány s indexem plus tři, respektive plus dvě procenta. Morava hlásí stagnující trh práce s indexem plus jedno procento. V porovnání s předchozím čtvrtletím zaměstnavatelé v Čechách a Praze hlásí pokles Indexu o tři procentní body. Na Moravě index posílil o čtyři body.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
08:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 9 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 11 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 21 hhodinami

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
před 21 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
včera v 13:58

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
včera v 12:57

MfD: Česku hrozí, že bude muset vrátit šest miliard vyplacených na zemědělských dotacích

Česku hrozí, že bude muset vracet zhruba šest miliard korun vyplacených na zemědělských dotacích, vyplývá z výsledků auditu Evropské komise, který zkoumal, zda na jeden pozemek nebere dotace více uživatelů. Ministerstvo zemědělství však se závěry nesouhlasí a bude je rozporovat, napsala v sobotu Mladá fronta DNES (MfD). Komise audity v evropských zemích zadala kvůli podvodům se zemědělskými dotacemi v Řecku.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.