Nástup robotů přežijí jen některé profese. Na finance a účetnictví nesázejte, varuje průzkum

Stále sílící vlnu automatizace, digitalizace a robotizace a její dopady na zaměstnanost sleduje Evropa s větší skepsí než ostatní kontinenty. Přesto i zde převládají firmy, které čekají v nejbližších dvou, třech letech nárůst zaměstnanců. K „vítězům“ by měly patřit IT obory a pracovní pozice, kde dochází k přímému kontaktu se zákazníky. Vyplývá to z průzkumu společnosti ManpowerGroup mezi dvaceti tisíci zaměstnavateli ve 42 zemích světa.

Z celosvětového průzkumu vyplynulo, že podle většiny zaměstnavatelů (86 procent) bude automatizace pro zaměstnanost v blízké budoucnosti jasným přínosem. Pouze deset procent šéfů očekává, že se počet jejich podřízených bude snižovat. 

Většina firem a úřadů očekává nárůst celkového počtu zaměstnanců, nicméně dopad na jednotlivé pozice se bude lišit. Firmy investují do digitálních dovedností, a proto bude nejvíc lidí potřeba v oblasti IT. Také místa v přímém kontaktu se zákazníky na tom budou velmi podobně. Oproti tomu nejvyšší pokles počtu zaměstnanců lze čekat u administrativních a kancelářských pozic. Negativně postiženy budou také obory financí a účetnictví.

Pesimisté a optimisté v Evropě

Největší pesimismus ohledně nástupu robotů vyjádřily severo- a východoevropské firmy, které čekají snížení počtu pracovníků (v Norsku, Slovinsku, Rumunsku, Slovensku, Finsku, Bulharsku či Rakousku). Naopak více evropských států očekává, že počet nabíraných pracovníků převáží nad propouštěnými. Patří k nim například i Česko či Německo.  

Zdaleka nejoptimističtěji vidí dopady automatizace firmy v Latinské Americe, například v Guatemale, Panamě či Peru. V USA čtvrtina firem předpokládá, že automatizace povede k najímání nových zaměstnanců, zatímco u čínských firem tomu tak je pouze u tří procent.

Nejbouřlivěji změny zasáhnou zpracovatelský průmysl, kde probíhá digitální revoluce. Růst tzv. průmyslu 4.0 pohání renesanci vyspělé výroby a výrobci přenastavují strukturu své pracovní síly. Další odvětví budou brzy následovat či již následují.

Společnost ManpowerGroup zkoumala také, jaké měkké dovednosti (například komunikace, spolupráce, kreativita, ale i empatie, vytváření vztahů, zvídavost, touha učit se) jsou mezi zaměstnavateli nejvyhledávanější.

„Spolupráci“ budou nejvíce požadovat administrativa a kancelářské pozice. Ve financích, účetnictví a IT se bude oceňovat hlavně „komunikace“. V lidských zdrojích a zpracovatelském průmyslu pak „řešení problémů“. V obchodě a péči o zákazníky bude nepřekvapivě vítězit „proklientský přístup“. 

Česko a nejbližší budoucnost

Trendy v náboru nových lidí pro následující měsíce zkoumal Manpower i v Česku. Čeští zaměstnavatelé plánují ve druhém čtvrtletí 2018 nadále nabírat nové zaměstnance, ale méně než v předchozím období. 

Čistý index trhu práce (v %)
Zdroj: Manpower
  •                         Nárůst (%)       Pokles (%)     Beze změny (%)     Čistý index práce (%)
  • 1. Q 2019              4                           2                      92                             2
  • 4. Q 2018              7                           1                     90                              6
  • 3. Q 2018              8                            2                      87                            6
  • 2. Q 2018             7                             5                      87                            2
  • 1. Q 2018             6                             3                       90                           3
  • 4. Q 2017             4                             3                       93                           1 
  • 3. Q 2017             5                             3                      90                            2
  • 2. Q 2017             8                             2                       86                           6
  • 1. Q  2017            6                             5                       85                           2
  • *Rozdíl mezi procentem firem, které chtějí nabírat zaměstnance, a procentem firem, které chtějí propouštět. 
  • Zdroj: Manpower, ČTK

Přijímat nové zaměstnance plánuje podle průzkumu sedm procent zaměstnavatelů, naopak pět procent očekává snižování počtu zaměstnanců. Na 87 procent oslovených uvedlo, že během druhého čtvrtletí změnu nechystá. Čistý index trhu práce tak činí plus dvě procenta, v předchozím čtvrtletí to bylo plus tři procenta.

V průzkumu pozorujeme strukturální změny poptávky po nových zaměstnancích v české ekonomice. Klesly náborové aktivity ve výrobě a logistice. Naproti tomu vidíme zrychlování náborů v sektoru služeb. Každopádně celkové plány zůstávají pro příští čtvrtletí pozitivní.
Jaroslava Rezlerová
generální ředitelka ManpowerGroup pro ČR a Slovensko

Zaměstnavatelé v pěti z deseti odvětví předpovídají pro nadcházející čtvrtletí snižování počtu pracovních sil. Nejslabší náborové prostředí očekávají v odvětví doprava, skladování a komunikace s indexem minus deset procent a zpracovatelském průmyslu (minus pět procent), následované odvětvím těžba nerostných surovin a státní správa, zdravotnictví, vzdělávání a kultura s indexem minus čtyři procenta.

Zvyšování počtu pracovních sil hlásí čtyři odvětví, především ubytování a stravování s indexem 15 procent, finance, pojištění, nemovitosti a další služby podnikům s 11 procenty, následované odvětvím zemědělství, myslivost, lesnictví a rybolov s osmi procenty a stavebnictvím se třemi procenty. 

Zaměstnavatelé v Čechách a v Praze očekávají v příštím čtvrtletí umírněné náborové plány s indexem plus tři, respektive plus dvě procenta. Morava hlásí stagnující trh práce s indexem plus jedno procento. V porovnání s předchozím čtvrtletím zaměstnavatelé v Čechách a Praze hlásí pokles Indexu o tři procentní body. Na Moravě index posílil o čtyři body.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K Nové zelené úsporám se vláda vrátí, uvedl Babiš

K dotačnímu programu Nová zelená úsporám, který podporoval úsporné renovace domů, se vláda vrátí, bude na něj hledat peníze. V pořadu Za pět minut dvanáct v televizi Nova to v sobotu řekl premiér Andrej Babiš (ANO), podle nějž program snížil lidem náklady. Předseda Motoristů Petr Macinka, který vede ministerstvo životního prostředí, dříve avizoval úpravu programu kvůli chybějícím penězům.
před 51 mminutami

Šťastný by si přál olympiádu v Česku. Připustil ale ekonomickou náročnost

V Itálii v pátek večer začala olympiáda. Až do 22. února budou o medaile soutěžit skoro tři tisíce sportovců z devadesátky zemí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) by byl rád, kdyby se olympiáda v budoucnosti pořádala také v Česku. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Připustil ale, že by to bylo ekonomicky náročné.
před 1 hhodinou

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.
před 7 hhodinami

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
včera v 12:13

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
včeraAktualizovánovčera v 12:05

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 10:25

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
včera v 07:55

Kandidát na vedení Fedu bude balancovat mezi Trumpem a důvěrou trhů

Prezident USA Donald Trump si od svého kandidáta do čela americké centrální banky Fed Kevina Warshe slibuje, že sníží úrokové sazby. Jedná se o dlouhodobý cíl Trumpovy administrativy, která čelí kritice kvůli vysokým životním nákladům. Pokud Kongres potvrdí Warshovu kandidaturu do čela Fedu, tak bude bankéř balancovat mezi Trumpovými požadavky a důvěrou klíčových hráčů na finančních trzích. Diskuzi o snížení sazeb poznamenalo i vyšetřování současného předsedy centrální banky Jeroma Powella.
včera v 07:01
Načítání...