Na zisky Budějovického Budvaru stát nemůže

Praha - Budějovický Budvar je jediný národní podnik v České republice. Přestože loni skončil s hrubým ziskem téměř 220 milionů korun, stát z něj peníze nedostává. Může za to právě skutečnost, že Budvar je národním podnikem. Nemá žádného akcionáře, a tak nikomu neodvádí dividendy. Veškeré vydělané peníze tedy zůstávají v podniku a mohou být znovu investovány.

V pokladně Budvaru bylo ke konci loňského roku okolo 600 milionů korun nerozděleného zisku. Ministerstvo zemědělství, pod které národní podnik spadá, ale nemá na jeho zisk žádný nárok. Úvahy o tom, že by si vláda sáhla do pokladny Budvaru pro finanční prostředky, naráží na legislativní vakuum.

Budvar tak nic nebrzdí v investicích do nových technologií či do marketingu. Právě masivní investice do nových technologií, například v poslední době do nové stáčecí linky za 140 milionů, mají za následek snižování počtu zaměstnanců. „Každý rok provádíme personální audit, a tím, jak se zdokonalují technologie, není potřeba takový objem pracovní síly,“ vysvětlil ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček. Koncem roku 2008 měl podnik 670 zaměstnanců, loni 615, letos by se měl počet pracovníků dostat na úroveň kolem 580.

Nahrávám video
Ekonomika +
Zdroj: ČT24

Ani investice nezabránily propadu zisku

I když se Budvar snaží investovat do nových technologií, před propadem zisku v loňském roce ho to nezachránilo. 220 milionů, které Budvar vydělal, sice nejsou špatná částka, bylo to ale o 80 milionů méně než v roce 2009. Na výrobu i spotřebu piva totiž celosvětově působila řada negativních faktorů. Jihočeský pivovar musel také sáhnout k úsporám.

Zatímco do roku 2008 celková výroba piva v Česku stoupala, v letech 2009 a 2010 došlo k 15procentnímu poklesu. Spotřebu ovlivnila ekonomická krize, respektive změna chování zákazníků, z nichž většina řadí pivo mezi zbytné komodity. Spotřeba piva na hlavu v Česku tak loni poklesla asi na 140 litrů (ze 160 v roce 2008); ve srovnání se světovou průměrnou spotřebou 27 litrů na osobu jsme ale stále kabrňáci s jasným světovým prvenstvím.

Kromě ekonomické krize působily na pivovarnické firmy v Česku i další nepříznivé faktory. V minulém roce se zvedla spotřební daň, což zvýšilo cenu piva, také chladnější počasí spotřebě moc nepřálo. Turistů bylo méně a u firem, které hodně exportují, se do celkových hospodářských výsledků promítla i silná koruna. A aby těch špatných zpráv nebylo málo, rostou ceny energie, dopravy, sladu. „V médiích se hodně diskutuje o nedostatku potravin, což také přispívá ke zvyšování cen surovin,“ stěžuje si Boček.

Pokud ale jde o prodej, propad domácí poptávky se Budvaru podařilo kompenzovat exportem. Do šedesátky zemí vyvezl 605 tisíc hektolitrů piva, tedy bezmála celou polovinu produkce. 

První měsíce letošního roku naznačují, že by rok 2011 mohl být rokem obratu. Podle Českého svazu pivovarů a sladoven přestala totiž produkce tuzemských pivovarů klesat. Nadějí jsou turisté a také velmi teplé počasí, které spotřebě piva přeje.

Také v  Budějovickém Budvaru po loňském dvouprocentním propadu výroby v letošním prvním čtvrtletí zaznamenali růst, i když zatím jen o procento. V  Budvaru bude i v letošním roce hrát důležitou roli vývoz.

Privatizace by mohla připravit Budvar o ochranné známky

Pro export, který loni pivovar zachránil před ještě výraznějším propadem zisku, je klíčová značka Budweiser Budvar. Právě o ni, respektive zkratku Bud, už desítky let bojuje s americkým pivovarem Anheuser-Busch. Úspěchy se v tomto boji střídají s neúspěchy. Naposledy letos v březnu Evropský soudní dvůr v Lucemburku zrušil předchozí rozsudek ve prospěch Budějovického Budvaru. Původní verdikt znemožňoval americkému výrobci registrovat značku Bud v Evropské unii. Spory se tak budou řešit zase od začátku.

Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru, tvrdí, že podnik má důkazy o tom, že americké pivo je „okopírované“ a pouze to budějovické je originál. A že od doby, kdy tyto dokumenty získali, změnil se ve sporech s Anheuser-Busch poměr sil ve prospěch Českých Budějovic.

Jihočeský pivovar má značku zaregistrovanou v řadě zemí, chce-li ale vstoupit na nový trh, musí právě kvůli tahanicím s americkým Anheuser-Busch vést zdlouhavá a drahá řízení o registraci.

Spory o značku, respektive značka sama, hraje roli i při úvahách o případné privatizaci dosud národního podniku Budějovický Budvar. Podle ředitele Bočka by se převodem značky na jiný subjekt, který by vzniknul privatizací, značně ztížila ochrana duševního vlastnictví.

Jiří Boček o úskalí privatizace

„Pokud by došlo k privatizaci nebo k transformaci podle stávající legislativy; tak nám by to významně zhoršilo pozici při ochraně duševního vlastnictví podniku mimo Českou republiku. Pokud se bavíme o mezinárodních registracích nebo zahraničních registracích, tak by byl problém při převodu ochranných známek z národního podniku na akciovou společnost při přerušení právního nástupnictví.“

Problému by se ale zřejmě dalo vyhnout tím, že by nový subjekt, nejprve zřejmě státní akciová společnost, byl právním nástupcem dnešního národního podniku.

Budvar dnes vyváží především do Německa, Velké Británie a Slovenska. Výrazně vzrostl například také vývoz do Číny, a to díky účasti pivovaru na Všeobecné světové výstavě EXPO 2010 v Šanghaji. Z celosvětového hlediska jsou podle ředitele Jiřího Bočka nejslibnější právě asijské a latinskoamerické trhy. „Dominantní roli tam jednoznačně hrají domácí nebo licenčně vyráběné značky, nicméně roste i poptávka po originálních importovaných ležácích,“ uzavřel Boček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...