Na zisky Budějovického Budvaru stát nemůže

Praha - Budějovický Budvar je jediný národní podnik v České republice. Přestože loni skončil s hrubým ziskem téměř 220 milionů korun, stát z něj peníze nedostává. Může za to právě skutečnost, že Budvar je národním podnikem. Nemá žádného akcionáře, a tak nikomu neodvádí dividendy. Veškeré vydělané peníze tedy zůstávají v podniku a mohou být znovu investovány.

V pokladně Budvaru bylo ke konci loňského roku okolo 600 milionů korun nerozděleného zisku. Ministerstvo zemědělství, pod které národní podnik spadá, ale nemá na jeho zisk žádný nárok. Úvahy o tom, že by si vláda sáhla do pokladny Budvaru pro finanční prostředky, naráží na legislativní vakuum.

Budvar tak nic nebrzdí v investicích do nových technologií či do marketingu. Právě masivní investice do nových technologií, například v poslední době do nové stáčecí linky za 140 milionů, mají za následek snižování počtu zaměstnanců. „Každý rok provádíme personální audit, a tím, jak se zdokonalují technologie, není potřeba takový objem pracovní síly,“ vysvětlil ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček. Koncem roku 2008 měl podnik 670 zaměstnanců, loni 615, letos by se měl počet pracovníků dostat na úroveň kolem 580.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Ani investice nezabránily propadu zisku

I když se Budvar snaží investovat do nových technologií, před propadem zisku v loňském roce ho to nezachránilo. 220 milionů, které Budvar vydělal, sice nejsou špatná částka, bylo to ale o 80 milionů méně než v roce 2009. Na výrobu i spotřebu piva totiž celosvětově působila řada negativních faktorů. Jihočeský pivovar musel také sáhnout k úsporám.

Zatímco do roku 2008 celková výroba piva v Česku stoupala, v letech 2009 a 2010 došlo k 15procentnímu poklesu. Spotřebu ovlivnila ekonomická krize, respektive změna chování zákazníků, z nichž většina řadí pivo mezi zbytné komodity. Spotřeba piva na hlavu v Česku tak loni poklesla asi na 140 litrů (ze 160 v roce 2008); ve srovnání se světovou průměrnou spotřebou 27 litrů na osobu jsme ale stále kabrňáci s jasným světovým prvenstvím.

Kromě ekonomické krize působily na pivovarnické firmy v Česku i další nepříznivé faktory. V minulém roce se zvedla spotřební daň, což zvýšilo cenu piva, také chladnější počasí spotřebě moc nepřálo. Turistů bylo méně a u firem, které hodně exportují, se do celkových hospodářských výsledků promítla i silná koruna. A aby těch špatných zpráv nebylo málo, rostou ceny energie, dopravy, sladu. „V médiích se hodně diskutuje o nedostatku potravin, což také přispívá ke zvyšování cen surovin,“ stěžuje si Boček.

Pokud ale jde o prodej, propad domácí poptávky se Budvaru podařilo kompenzovat exportem. Do šedesátky zemí vyvezl 605 tisíc hektolitrů piva, tedy bezmála celou polovinu produkce. 

První měsíce letošního roku naznačují, že by rok 2011 mohl být rokem obratu. Podle Českého svazu pivovarů a sladoven přestala totiž produkce tuzemských pivovarů klesat. Nadějí jsou turisté a také velmi teplé počasí, které spotřebě piva přeje.

Také v  Budějovickém Budvaru po loňském dvouprocentním propadu výroby v letošním prvním čtvrtletí zaznamenali růst, i když zatím jen o procento. V  Budvaru bude i v letošním roce hrát důležitou roli vývoz.

Privatizace by mohla připravit Budvar o ochranné známky

Pro export, který loni pivovar zachránil před ještě výraznějším propadem zisku, je klíčová značka Budweiser Budvar. Právě o ni, respektive zkratku Bud, už desítky let bojuje s americkým pivovarem Anheuser-Busch. Úspěchy se v tomto boji střídají s neúspěchy. Naposledy letos v březnu Evropský soudní dvůr v Lucemburku zrušil předchozí rozsudek ve prospěch Budějovického Budvaru. Původní verdikt znemožňoval americkému výrobci registrovat značku Bud v Evropské unii. Spory se tak budou řešit zase od začátku.

Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru, tvrdí, že podnik má důkazy o tom, že americké pivo je „okopírované“ a pouze to budějovické je originál. A že od doby, kdy tyto dokumenty získali, změnil se ve sporech s Anheuser-Busch poměr sil ve prospěch Českých Budějovic.

Jihočeský pivovar má značku zaregistrovanou v řadě zemí, chce-li ale vstoupit na nový trh, musí právě kvůli tahanicím s americkým Anheuser-Busch vést zdlouhavá a drahá řízení o registraci.

Spory o značku, respektive značka sama, hraje roli i při úvahách o případné privatizaci dosud národního podniku Budějovický Budvar. Podle ředitele Bočka by se převodem značky na jiný subjekt, který by vzniknul privatizací, značně ztížila ochrana duševního vlastnictví.

Jiří Boček o úskalí privatizace

„Pokud by došlo k privatizaci nebo k transformaci podle stávající legislativy; tak nám by to významně zhoršilo pozici při ochraně duševního vlastnictví podniku mimo Českou republiku. Pokud se bavíme o mezinárodních registracích nebo zahraničních registracích, tak by byl problém při převodu ochranných známek z národního podniku na akciovou společnost při přerušení právního nástupnictví.“

Problému by se ale zřejmě dalo vyhnout tím, že by nový subjekt, nejprve zřejmě státní akciová společnost, byl právním nástupcem dnešního národního podniku.

Budvar dnes vyváží především do Německa, Velké Británie a Slovenska. Výrazně vzrostl například také vývoz do Číny, a to díky účasti pivovaru na Všeobecné světové výstavě EXPO 2010 v Šanghaji. Z celosvětového hlediska jsou podle ředitele Jiřího Bočka nejslibnější právě asijské a latinskoamerické trhy. „Dominantní roli tam jednoznačně hrají domácí nebo licenčně vyráběné značky, nicméně roste i poptávka po originálních importovaných ležácích,“ uzavřel Boček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ERÚ uvolní blokovaný příkon, slibuje si miliardové úspory

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ceny ropy mohutně klesají díky naději na brzký mír mezi Íránem a USA

Ceny ropy prudce klesají. Ztrácejí kolem šesti procent a propadly se na dvoutýdenní minima. Pomáhá jim rostoucí optimismus, že Spojené státy a Írán se blíží k dosažení mírové dohody. A to i přesto, že se stále neshodují v klíčových otázkách, jako je blokáda Hormuzského průlivu, kudy za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 20 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 21 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
24. 5. 2026

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
24. 5. 2026

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
24. 5. 2026

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
24. 5. 2026
Načítání...