Na státu vydělávají miliardy, kdo za nimi stojí, nikdo netuší

Praha – Šestnáct firem získalo v posledních třech letech veřejné zakázky za víc než 18 miliard korun. Všechny spojuje jedna věc – neprůhledná vlastnická struktura. Takzvané akcie na majitele společnostem umožňují nezveřejňovat jména svých vlastníků. Existují po celém světě. Česká republika je však mezi vyspělými státy zřejmě jediná, kde firmy s akciemi na majitele fungují bez regulace. Díky tomu můžou na veřejných zakázkách teoreticky profitovat i politici a státní úředníci, kteří o jejich přidělování sami rozhodují. Píší o tom Hospodářské noviny.

Podle unikátní statistiky zpracované protikorupční platformou zIndex dostaly jen v loňském roce firmy s anonymními majiteli dohromady 330 veřejných zakázek v hodnotě zhruba 8,1 miliardy korun. V roce 2009 to bylo 372 tendrů za devět miliard a rok předtím 313 zakázek v objemu 7,4 miliardy korun.

Nejvíc peněz k firmám s listinnými akciemi na majitele přitom šlo od Lesů ČR, Ředitelství silnic a dálnic a ČD Cargo následované Ústeckým krajem. Hodnota jimi zadaných tendrů pro firmy s anonymním vlastníkem se pohybovala od 3,9 miliardy korun po 1,4 miliardy. Pozadu ale nezůstala ani ministerstva obrany a financí, hlavní město Praha, státní podnik Povodí Labe, města Vrchlabí a Trutnov a České dráhy.

13 minut
Studio ČT24 o veřejných zakázkách
Zdroj: ČT24

Mezi zmíněnou šestnáctkou firem, které v posledních letech vydělaly dohromady 18,2 miliardy korun na veřejných zakázkách, jsou například stavební EDS Holding, firma BAK, firma bez zaměstnanců Kardioport, Herkul, Financial Found nebo CE Wood. Většinu těchto zakázek přitom realizovaly v regionech. „Nejen v Praze, nejen na ministerstvech se točí velké peníze. ProMoPro nebo Opencard byly vidět – týkaly se totiž špičkových politiků. Jak ale nakládají s penězi obce nebo kraje, je známo podstatně méně,“ říká k tomu Jiří Skuhrovec ze zIndexu.

Kostarika, Nauru a Česká republika …

Listinné akcie na majitele umožňují skutečným vlastníkům firem zůstat v anonymitě. V České republice přitom nejsou žádnou výjimkou. Podle analýzy České kapitálové informační agentury (ČEKIA) z konce loňského roku má tyto akcie více než polovina tuzemských akciových společností.

Jiří Skuhrovec, člen výzkumného týmu zIndex:

„Je docela dobře možné, že polovina firem na našem seznamu jsou zcela férové firmy, které vítězí legitimně, protože mají nejlepší nabídky. Na druhou stranu u nich a priori vzniká podezření právě proto, že mají netransparentní majetkovou strukturu a nikdo nemůže vědět, jestli náhodou v nich nesedí ten který politik, a nejenom s podílem jedno nebo dvě procenta, on tam koneckonců může sedět i s podílem padesát procent.“

Podobně jako v Česku fungují nezaknihované akcie na majitele bez regulace v zemích, jako je Kostarika, Nauru, Vanutu nebo Marshallovy ostrovy. „Mezi rozvinutými zeměmi je však náš systém neprůhledný vskutku unikátně,“ podotýká Skuhrovec. Dokonce i Panama nedávno na nátlaku OECD akcie na majitele omezila.

V Česku má situaci kolem zakázek pro firmy s neprůhlednou vlastnickou strukturou pomoci řešit nový zákon o veřejných zakázkách, který dnes schválila vláda. Účastníci tendrů by podle něj měli povinně zveřejňovat jména svých vlastníků. Podle odborníků je ale taková úprava nedostatečná. „Problém je v tom, že i přesto, že dodavatel tyto informace sdělí, stále nebude možnost kontrolovat, jestli jsou akcionáři, kteří budou uvedeni v nabídce, skutečně aktuálními majiteli,“ upozorňuje Martin Kameník z nevládní organizace Oživení.

Kdo rozdává zakázky firmám s akciemi na majitele:

  • Lesy ČR (3,9 miliardy)
  • Ředitelství silnic a dálnic (2,7 miliardy)
  • ČD Cargo (1,7 miliardy)
  • Ústecký kraj (1,4 miliardy)
  • Ministerstvo obrany (881 milionů)
  • Ministerstvo financí (689 milionů)
  • Hlavní město Praha (609 milionů)
  • Povodí Labe, státní podnik (530 milionů)
  • Město Vrchlabí (530 milionů)
  • Město Trutnov (508 milionů)
  • České dráhy (485 milionů)
  • Vodovody a kanalizace Trutnov (464 milionů)
  • IKEM (459 milionů)
  • Správa a údržba silnic Ústeckého kraje (375 milionů)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 17 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...