Na státu vydělávají miliardy, kdo za nimi stojí, nikdo netuší

Praha – Šestnáct firem získalo v posledních třech letech veřejné zakázky za víc než 18 miliard korun. Všechny spojuje jedna věc – neprůhledná vlastnická struktura. Takzvané akcie na majitele společnostem umožňují nezveřejňovat jména svých vlastníků. Existují po celém světě. Česká republika je však mezi vyspělými státy zřejmě jediná, kde firmy s akciemi na majitele fungují bez regulace. Díky tomu můžou na veřejných zakázkách teoreticky profitovat i politici a státní úředníci, kteří o jejich přidělování sami rozhodují. Píší o tom Hospodářské noviny.

Podle unikátní statistiky zpracované protikorupční platformou zIndex dostaly jen v loňském roce firmy s anonymními majiteli dohromady 330 veřejných zakázek v hodnotě zhruba 8,1 miliardy korun. V roce 2009 to bylo 372 tendrů za devět miliard a rok předtím 313 zakázek v objemu 7,4 miliardy korun.

Nejvíc peněz k firmám s listinnými akciemi na majitele přitom šlo od Lesů ČR, Ředitelství silnic a dálnic a ČD Cargo následované Ústeckým krajem. Hodnota jimi zadaných tendrů pro firmy s anonymním vlastníkem se pohybovala od 3,9 miliardy korun po 1,4 miliardy. Pozadu ale nezůstala ani ministerstva obrany a financí, hlavní město Praha, státní podnik Povodí Labe, města Vrchlabí a Trutnov a České dráhy.

13 minut
Studio ČT24 o veřejných zakázkách
Zdroj: ČT24

Mezi zmíněnou šestnáctkou firem, které v posledních letech vydělaly dohromady 18,2 miliardy korun na veřejných zakázkách, jsou například stavební EDS Holding, firma BAK, firma bez zaměstnanců Kardioport, Herkul, Financial Found nebo CE Wood. Většinu těchto zakázek přitom realizovaly v regionech. „Nejen v Praze, nejen na ministerstvech se točí velké peníze. ProMoPro nebo Opencard byly vidět – týkaly se totiž špičkových politiků. Jak ale nakládají s penězi obce nebo kraje, je známo podstatně méně,“ říká k tomu Jiří Skuhrovec ze zIndexu.

Kostarika, Nauru a Česká republika …

Listinné akcie na majitele umožňují skutečným vlastníkům firem zůstat v anonymitě. V České republice přitom nejsou žádnou výjimkou. Podle analýzy České kapitálové informační agentury (ČEKIA) z konce loňského roku má tyto akcie více než polovina tuzemských akciových společností.

Jiří Skuhrovec, člen výzkumného týmu zIndex:

„Je docela dobře možné, že polovina firem na našem seznamu jsou zcela férové firmy, které vítězí legitimně, protože mají nejlepší nabídky. Na druhou stranu u nich a priori vzniká podezření právě proto, že mají netransparentní majetkovou strukturu a nikdo nemůže vědět, jestli náhodou v nich nesedí ten který politik, a nejenom s podílem jedno nebo dvě procenta, on tam koneckonců může sedět i s podílem padesát procent.“

Podobně jako v Česku fungují nezaknihované akcie na majitele bez regulace v zemích, jako je Kostarika, Nauru, Vanutu nebo Marshallovy ostrovy. „Mezi rozvinutými zeměmi je však náš systém neprůhledný vskutku unikátně,“ podotýká Skuhrovec. Dokonce i Panama nedávno na nátlaku OECD akcie na majitele omezila.

V Česku má situaci kolem zakázek pro firmy s neprůhlednou vlastnickou strukturou pomoci řešit nový zákon o veřejných zakázkách, který dnes schválila vláda. Účastníci tendrů by podle něj měli povinně zveřejňovat jména svých vlastníků. Podle odborníků je ale taková úprava nedostatečná. „Problém je v tom, že i přesto, že dodavatel tyto informace sdělí, stále nebude možnost kontrolovat, jestli jsou akcionáři, kteří budou uvedeni v nabídce, skutečně aktuálními majiteli,“ upozorňuje Martin Kameník z nevládní organizace Oživení.

Kdo rozdává zakázky firmám s akciemi na majitele:

  • Lesy ČR (3,9 miliardy)
  • Ředitelství silnic a dálnic (2,7 miliardy)
  • ČD Cargo (1,7 miliardy)
  • Ústecký kraj (1,4 miliardy)
  • Ministerstvo obrany (881 milionů)
  • Ministerstvo financí (689 milionů)
  • Hlavní město Praha (609 milionů)
  • Povodí Labe, státní podnik (530 milionů)
  • Město Vrchlabí (530 milionů)
  • Město Trutnov (508 milionů)
  • České dráhy (485 milionů)
  • Vodovody a kanalizace Trutnov (464 milionů)
  • IKEM (459 milionů)
  • Správa a údržba silnic Ústeckého kraje (375 milionů)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zpětinásobit výkon větrných elektráren? Podle vznikající vlády je cíl nereálný

Vládní strategie počítá s cílem, aby v Česku do konce dekády vzrostl výkon větrných elektráren na jeden a půl gigawattu. Za pět let by se tak měl oproti současnosti zpětinásobit. Vznikající kabinet to ale nepovažuje za reálné. Podle zástupců oboru je ovšem řada projektů v přípravě a cíli se pořád ještě lze alespoň přiblížit.
před 3 hhodinami

Hospodářská krize v Libanonu vyhnala nahoru ceny elektřiny

Libanon, kdysi přezdívaný Švýcarsko Blízkého východu, uvázl v hluboké hospodářské krizi. Politická paralýza, bezpečnostní nestabilita a válka domácího teroristického hnutí Hizballáh s Izraelem z let 2023 a 2024 připravily tamní měnu o 97 procent hodnoty oproti roku 2019. Tyto problémy rovněž uvrhly osm z deseti obyvatel do vážných existenciálních problémů a zvýšily ceny elektřiny.
před 6 hhodinami

V rozpočtu může chybět až čtrnáct miliard na dávky, řekl Jurečka. Podle ANO je to víc

V návrhu rozpočtu na příští rok může chybět až čtrnáct miliard na sociální výdaje, připustil pro ČT ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka (KDU–ČSL). Ujistil však, že na důchody nebo dávky stát peníze prostě najít musí. Odmítl také kritiku hnutí ANO, že v resortu může scházet skoro 32 miliard korun. Pravděpodobná budoucí vládní koalice tvrdí, že v rozpočtu chybí celkem desítky miliard korun.
před 8 hhodinami

ŘSD nepodepisuje nové smlouvy

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dál nepodepisuje kontrakty na nové projekty. K realizaci jsou sice připravené, jenže chybí peníze. V nejistotě se tak ocitají i klíčové stavby.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probírali povolenky ETS 2

V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o emisních povolenkách ETS 2 nebo o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Zrušení poplatků za obnovitelné zdroje vyjde na 18 miliard, říká Schillerová. Jurečka varuje před plošností

Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová v pořadu Otázky Václava Moravce kritizovala, že v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury chybí desítky miliard korun. „Dopravní stavby jsou pro nás absolutní priorita,“ uvedla. Ministr v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) uznal, že tato složka je problematická. Podle ekonoma Jiřího Rusnoka by dávalo smysl kvůli dopravním stavbám i zvýšit deficit. Stejně jako Jurečka naopak kritizoval, aby schodek rostl kvůli plošnému dotování cen energií nebo snížení odvodů OSVČ.
před 20 hhodinami

V návrhu rozpočtu dopravního fondu nejsou peníze na silnice druhé a třetí třídy

V návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na příští rok nejsou vyčleněny peníze na opravy a rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy, které jsou v samostatné působnosti krajů, uvedla vláda v demisi. Pokud stát ponechá odpovědnost za tyto komunikace regionům, ale přestane je financovat, povede to k rychlé degradaci dopravní infrastruktury, obává se předseda Asociace krajů ČR a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Schodek státního rozpočtu by mohl být vyšší, řekla Schillerová

Skutečný schodek státního rozpočtu by nakonec mohl být v příštím roce vyšší než zatím předpokládaných 286 miliard korun, připustila v rozhovoru pro ČT místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Její hnutí tvrdí, že ve výdajích návrhu rozpočtu, který připravila vláda v demisi Petra Fialy (ODS), může reálně chybět minimálně 85 miliard korun. Končící kabinet to ale odmítá.
15. 11. 2025
Načítání...