Praha – Turnaje v pokeru spadají do režimu loterijního zákona, rozhodl definitivně Nejvyšší správní soud. V praxi to znamená, že pořadatelé turnajů potřebují licenci. Kasační stížnost proti loňskému verdiktu pardubického krajského soudu podala Asociace českého pokeru, která s podobným výkladem nesouhlasí a hru považuje za dovednostní. Soud však tuto stížnost zamítl.
Správní soud sice ještě nezveřejnil plné odůvodnění, avšak zdá se, že se ztotožnil s argumentací krajského soudu. Ten dospěl k závěru, že zákon o loteriích ve znění platném od roku 2012 staví poker (s výjimkou například rodinných a přátelských sezení) pod dohled státu, podobně jako jiné sázkové a hazardní hry.
Podle krajského soudu je v pokeru klíčová náhoda a štěstí hráčů. „Žádný z hráčů nedokáže ovlivnit to, jaké karty budou tomu kterému z nich rozdány,“ stojí v rozsudku. Pokerová asociace v žalobě naopak zdůrazňovala význam psychologie, znalostí a zkušeností jednotlivých hráčů. „U hráče zkušenějšího lze sice předpokládat vyšší pravděpodobnost výhry, nelze ovšem tvrdit, že vždy vyhraje hráč nejzkušenější,“ oponoval krajský soud.
Zkoumat míru, v níž se na vítězství podílí náhoda a dovednosti hráče, soud odmítá. Z hlediska loterijního zákona je podstatné pouze to, pokud má náhoda ve hře nezanedbatelný význam. Pokud ano, dopadá na turnaje regulace. „Pokud by se loterijní zákon vztahoval na karetní hry založené čistě na náhodě, nikoli na určité kombinaci náhody a dovednosti, reguloval by pouze karetní hry typu 'válka', popř. 'hromádky', což je nepochybně výklad ad absurdum,“ stojí v usnesení senátu s předsedkyní Barbarou Pořízkovou.
