Obchodní řetězec Lidl se ohradil proti kritice, kterou na sociálních sítích vyvolal jeho nabídkový leták s černošským modelem. Řetězec v prohlášení označil reakce na modela za rasistické, v podobné míře se s nimi v Česku ještě nesetkal. Na stranu Lidlu se postavili i někteří ministři.
„V našich letácích věnujeme veškeré úsilí propagaci našeho zboží a jakoukoli rasovou manipulaci či upřednostňování naprosto odmítáme. Vzhledem ke skutečnosti, že Česká republika je součástí Evropy, ve které žijí lidé různých národností i různé barvy pleti, považujeme modelky a modely v našich reklamních letácích za naprosto v pořádku,“ uvedl Lidl.
Řetězec ve svém aktuálním letáku s nabídkou zboží zobrazil na 22. a 23. stránce modela černé pleti. Na Facebooku společnosti se poté objevila řada příspěvků, jejichž autoři mluvili o modelech „negroidního typu“ a uváděli, že kvůli letáku přestávají v Lidlu nakupovat.
„Leták pro Českou republiku připravujeme výlučně s ohledem na zboží, k jehož propagaci je určen, a využíváme k tomu jak vlastní, tak mezinárodní podklady. Tento postup zachováme i nadále,“ sdělil Lidl . „S ojedinělými projevy rasismu jsme se na Facebooku setkali již v minulosti, nikdy však v takové míře jako dnes,“ uvedl řetězec.
Kromě odsuzujících reakcí se na facebokovém profilu Lidlu objevila i vyjádření lidí, kteří postup řetězce chválili a uváděli, že postoj řetězce v aféře je pro ně důvodem častěji v jeho obchodech nakupovat. Připojili se k nim i někteří členové vlády. „Letáky moc nemusím, ale kritizovat Lidl, že mají za modela černošského kluka, je mimo!“ uvedl na Twitteru ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Rozhodl jsem se, že si nové sportovní oblečení koupím v Lidlu. Normálně letákové akce nesleduji, ale tentokrát mě reklama docela zaujala,“ reagoval ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD).
Může za to rozvolněná atmosféra?
Podle odborníka na extremismus Miroslava Mareše z brněnské Masarykovy univerzity rasistické příspěvky souvisí s rozvolněnější atmosférou posledních let, kdy podobné názory pronikly do většinové společnosti.
„Jejich hlasatelé už nejsou ve společnosti tak ostrakizováni jako tomu bylo třeba před 20 lety,“ poznamenal. Souvislost také vidí s rozvojem sociálních sítí. Zároveň ale podotkl, že několik extremistických názorů na internetu neznamená, že vyjadřují názor celé populace.
Společnost podle něj mnoho způsobů boje proti podobným extremistům nemá. Část společnosti, která s těmito názory nesouhlasí, se může od nich distancovat. Právní nástroje se ale podle Mareše proti vlně extremistických výroků na internetu jeví čím dál víc jako bezzubé.
