Praha - Až 30 procent státních výdajů na nákup informačních technologií vyletí oknem bez užitku. Vyplývá to z analýzy společnosti Apogeo, která zkoumala zakázky za poslední tři roky. Nejčastějšími důvody plýtvání při nákupu IT technologií jsou podle ní nedostatečná analýza projektu, špatné zadání nebo chyby ve smlouvě. Podle soudního znalce v oblasti IT Ivana Janouška bývá obvyklým trikem firem snaha přesvědčit dodavatele o tom, že jedině oni mohou pokračovat v díle.
Například státní zemědělský intervenční fond platil ročně téměř půl miliardy korun jen za pronájem programů, přes které zemědělci čerpali evropské dotace. Lesy ČR pak dostaly od Antimonopolního úřadu milionovou pokutu za to, že při nákupu výpočetní techniky za 35 milionů korun neuchovaly žádnou dokumentaci. „To, že v minulosti docházelo k duplicitním nákupům v oblasti veřejné správy některých věcí v oblasti ICT je pravda. Ale musím říct, že se v některých oblastech začaly dělat posuny, že se začalo to klima měnit,“ objasňuje náměstek ministra financí Zdeněk Zajíček.
Kontrolní výbor Parlamentu uložil Ministerstvu financí zpracovat pravidla, podle kterých by se státní úřady při nákupu informačních technologií měly řídit. „Myslím si, že to je dobrý nástroj na to, aby se nám do budoucna takovéto věci nestávaly a abychom měli skutečně měřitelná kritéria pro to, co nakupujeme, kolik nás to stojí nejenom na pořízení systému, ale také na jeho budoucím provozu,“ je přesvědčen Zajíček.
„Já si myslím, že mustr je mustr, ale v zásadě pomoci můžou nejvíce odborníci, kteří posoudí jejich potřeby a na základě těch potřeb se ten systém dimenzuje v takovém rozsahu a v takové velikosti, jaký je potřeba. Samozřejmě, že dodavatelé mají vždycky snahu dodat ten nejmocnější, nejsilnější, protože jim jde o peníze, nikoliv o kvalitu toho informačního systému,“ vysvětluje Janoušek.
AUž dříve odborníci na IT technologie spočítali, že lepším hospodařením by stát mohl při nákupu nových programů ročně ušetřit ne miliony, ale miliardy korun.
