Na G20 se prý diskutovalo o ochraně Itálie a Španělska před krizí

Cannes – Šéfové skupiny G20 první den summitu v Cannes diskutovalo o tom, jak ochránit velké země eurozóny jako Itálii a Španělsko před pádem do hluboké dluhové krize. Agentuře Reuters to řekl jeden z indických delegátů. Itálie se podle návrhu dokumentu ze summitu zavazuje od příštího roku urychleně snižovat zadluženost a dostat rozpočet do roku 2013 do „téměř vyrovnané bilance“. Hledání řešení dluhové krize v Evropě má podle amerického prezidenta Baracka Obamy summitu dominovat. Lídři zemí G20 prý také diskutovali o krizovém plánu pro případ odchodu Řecka z eurozóny.

„Na G20 se mluví o dopadech řecké krize a nyní se diskutuje o vybudování ochranné finanční zdi kolem zemí jako Itálie a Španělsko, které jsou velkými ekonomikami eurozóny,“ řekl místopředseda indické plánovací komise Montek Singh Ahluwalia.

Třetí a čtvrtá největší ekonomika měnové unie se v posledních měsících kvůli šíření dluhové krize eurozónou dostaly do potíží a výnosy jejich dluhopisů na trzích výrazně vzrostly. Investoři se obávají, že tyto země budou nuceny následovat Řecko, Irsko a Portugalsko a požádat o mezinárodní finanční pomoc.

Itálie, jejíž dluh je po Řecku nejvyšší v eurozóně, je pod tlakem, aby přijala strukturální reformy a uskutečnila výrazné škrty ve výdajích. Na summitu EU minulý týden Itálie slíbila, že do roku 2013 dosáhne vyrovnaného rozpočtu, v návrhu plánu G20 se ale mluví jen o „téměř vyrovnané bilanci“. V dokumentu se však píše, že fiskální cíle Itálie budou podpořeny „posílením fiskálních pravidel plynoucím jak z evropské legislativy, tak z ústavního dodatku o vyrovnaném rozpočtu“.

Itálie zřejmě v brzké době čekají krušné časy. „Itálie má velký problém co se týče refinancování svého vlastního dluhu. Během jednoho roku musí refinancovat dluhopisy ve výši až 300 miliard euro – to je ohromná suma dluhopisů, která dluhový trh zahltí a investoři to nemohou jen tak pohltit,“ varoval v rozhovoru pro ČT24 analytik společnosti Next Finance Martin Prokop.

Evropské dluhy – nejdůležitější téma schůzky G20

„Nejdůležitějším úkolem následujících dvou dnů je vyřešit finanční krizi v Evropě. Tady na G20 potřebujeme rozvinout myšlenku, jak záchranný plán plně a rozhodně implementovat,“ prohlásil na úvod schůzky zemí skupiny G20 americký prezident Barack Obama.

G20 rovněž zvažuje návrh Mezinárodního měnového fondu zavést novou úvěrovou linku na pomoc zemím ohroženým ekonomickými otřesy mimo jejich kontrolu. Podle informovaných zdrojů se má také diskutovat o tom, že by měnový fond nalil do globální ekonomiky miliardy dolarů prostřednictvím zvláštní alokace své měny SDR, takzvaných Zvláštních práv čerpání. To by mělo posílit finanční stabilitu, kterou podkopává nejistota kolem dluhové krize eurozóny.

Sarkozy: Evropa nemůže přijmout rozpad eurozóny

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy na summitu v Cannes upozornil, že z eura plyne zodpovědnost všem, kteří se na něm podílejí. Evropští lídři podle něj v žádném případě nemohou přijmout rozpad eurozóny, protože by to vedlo k rozpadu Evropy. Narážel tak na situaci v Řecku, které zvažuje referendum o záchranném plánu, na kterém se evropští lídři dohodli minulý týden. Nepřijetí plánu by podle některých politiků s sebou neslo odchod Řecka z eurozóny.

Nicolas Sarkozy

"Musíme bránit měnu. (…) Nemůžeme přijmout rozpad eura, to by znamenalo rozpad Evropy."

Představitelé USA, Číny a Ruska na summitu vyvinuli na evropské lídry tlak na urychlení kroků k zadržení dluhové krize. „Evropa by si měla pomoci sama. Evropská unie k tomu má vše potřebné – politickou autoritu, finanční zdroje a podporu řady zemí,“ zdůraznil ruský prezident Dmitrij Medvěděv. Kanadský premiér Stephen Harper řekl, že šéfové vlád diskutovali o krizovém plánu pro případ odchodu Řecka z eurozóny.

Zatím nicméně summit G20 žádné zvláštní překvapiní nepřinesl. Odborníci jsou k jeho závěrům spíše skeptičtí. „Summit G20 moc nového nepřinesl. (…) Jsou to takové kusé informace, nic zvláštního se nedohodlo,“ podotkl v rozhovoru pro ČT24 Prokop.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda projedná návrh o rok odložit používání geoportálu územního plánování

Návrh prodloužit o jeden rok přechodné období, v němž nebude povinné používat Národní geoportál územního plánování, projedná v pondělí vláda. Na programu má i dvojici novel měnící rozpočtové určení daní, které předložil Pardubický kraj, nebo opoziční návrh Starostů a nezávislých (STAN) na úpravu krácení odměn zastupitelů při hromadění funkcí.
před 46 mminutami

Tchaj-wanu je dle Vondráčka věnována nadstandardní pozornost. Vztahy se musí udržovat, říká Demetrashvili

Vláda zamítla předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) cestu speciálem na Tchaj-wan, kam měl jet s podnikatelskou delegací. Podle předsedy sněmovního zahraničního výboru Radka Vondráčka (ANO) je Tchaj-wanu věnována až nadstandardní pozornost. S tím nesouhlasí bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS), podle kterého má Vystrčil na cestu vládním speciálem nárok. Předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (Motoristé) nevidí důvod, proč by Vystrčil měl jet zrovna nyní. Podle poslankyně Kateriny Demetrashvili (Piráti) se diplomatické vztahy musí udržovat, tím spíš, když jsou dobré. Nedělní debatu vedl Martin Řezníček.
před 12 hhodinami

Bednář hájí vrácení důchodové hranice na 65 let. Budeme evropskou výjimkou, míní Pivoňka Vaňková

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali plánované změny v důchodovém systému. Člen senátního výboru pro sociální politiku Martin Bednář (ANO) obhajoval vládní změny zaměřené spíše na stávající důchodce než na ty budoucí a zdůraznil předvídatelnost důchodového systému. Podle místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Pavly Pivoňky Vaňkové (STAN) je důležité důchodový systém stabilizovat a připravit ho právě pro budoucí generace. Diskuzi moderovala Nina Ortová.
před 14 hhodinami

Česko má podle Havlíčka smluvně zajištěny dodávky leteckého paliva na celou sezonu

Česká republika má smluvně zajištěny dodávky leteckého paliva pro celou sezonu, řekl v diskusním pořadu televize CNN Prima News ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Zároveň ale nevyloučil, že některé aerolinky mohou kvůli nedostatku paliva v zahraničí rušit lety do Česka. Plynulé dodávky leteckého petroleje pro český trh v minulých dnech potvrdili i distributoři.
před 15 hhodinami

Nejméně dvě obchodní lodě zasáhla palba u znovu uzavřeného Hormuzského průlivu

Teherán v sobotu opět uzavřel Hormuzský průliv, důvodem je pokračující americká námořní blokáda jeho přístavů, uvedlo podle agentury AFP velitelství íránských ozbrojených sil. Následně se nejméně dvě obchodní lodě dostaly pod palbu, když se pokusily průlivem proplout, napsala agentura Reuters s odkazem na bezpečnostní zdroje. Teherán průliv dočasně otevřel v pátek. Americký prezident Donald Trump v noci na sobotu řekl, že blokádu ponechá, pokud nebude s Íránem uzavřena mírová dohoda.
18. 4. 2026Aktualizováno18. 4. 2026

USA o měsíc prodloužily výjimku na nákup sankcionované ruské ropy na tankerech

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek prodloužila výjimku, která zemím na přibližně jeden měsíc umožňuje nakupovat sankcionovanou ruskou ropu a ropné produkty naložené na tankerech. Stalo se tak dva dny poté, co prohlásila, že tak neplánuje učinit. V sobotu to napsala agentura Reuters, podle níž se vláda snaží udržet pod kontrolou světové ceny energií, které kvůli izraelsko-americké válce proti Íránu zahájené na konci února prudce vzrostly.
18. 4. 2026Aktualizováno18. 4. 2026

Ceny ropy prudce klesly, akcie posílily

Ceny ropy na světových trzích prudce klesly poté, co Írán oznámil, že Hormuzský průliv je zcela otevřen plavbě obchodních lodí. Klíčovou úžinou za normálních okolností proudí zhruba pětina světových dodávek ropy. Její blokáda ze strany Teheránu po americko-izraelském útoku na Írán vedla k citelnému zdražení, kdy ceny opakovaně překročily sto amerických dolarů za barel.
17. 4. 2026Aktualizováno17. 4. 2026

Soud zrušil vítěznou arbitráž Česka proti Synotu a zároveň zakázal další

Nizozemský soud zrušil arbitrážní rozhodnutí z roku 2023, podle kterého Česko uspělo ve sporu o 3,6 miliardy korun proti kyperským firmám ze skupiny Synot. Zároveň jim ale zakázal znovu vést proti Česku arbitráž, uvedlo ministerstvo financí, které považuje rozsudek za příznivý pro Česko. Spor s firmami WCV Capital Ventures Cyprus Limited a Channel Crossings Limited se týkal zrušení povolení pro provozování videoloterijních terminálů. Synot se seznamuje s rozhodnutím a konzultuje jej s právníky.
17. 4. 2026Aktualizováno17. 4. 2026
Načítání...