Na důchody a nemocenskou šlo o 30 miliard víc, než se vybralo

Praha – Krize letos pořádně ukrojila z peněz pro důchodce. Do konce listopadu vyplatila Česká správa sociálního zabezpečení na důchodech a dávkách nemocenského pojištění o 29,6 miliardy korun víc, než kolik vybrala na pojistném. Ještě ke konci srpna přitom takzvaný účet sociálního pojištění vykazoval jen třetinovou ztrátu. Loni na konci listopadu byl přitom na účtu kladný zůstatek ve výši 17,5 miliardy korun.

Deficit českého sociálního systému letos narostl hlavně kvůli propadu na příjmové straně. Kvůli rostoucí nezaměstnanosti se snížil počet plátců pojistného. Další pokles příjmů pak přineslo zavedení slev na pojistném pro firmy.

ČSSZ na pojistném na důchodové zabezpečení od ledna do konce listopadu vybrala 274 miliard korun, na důchody vyplatila 301 miliard. Na nemocenském pojištění vybrala přes 21 miliard a na nemocenské dávky vyplatila necelých 24 miliard. Za celý loňský rok stát na sociální dávky včetně důchodů vynaložil přes 400 miliard korun.

O peníze se důchodci bát nemusí

Přes nepříznivý trend vývoje příjmů pojistného důchodci a nemocní o peníze nepřijdou. Penze a dávky nemocenského pojištění totiž patří mezi takzvané mandatorní výdaje, které stát musí platit ze zákona.

„Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení jsou příjmy státního rozpočtu. Na výplatu dávek nemocenského pojištění a důchodů dostává Česká správa sociálního zabezpečení finanční prostředky na každý kalendářní rok fakticky nezávisle na tom, kolik peněz se v předchozím období vybere,“ řekla mluvčí ministerstva práce Štěpánka Filipová.

Zatímco příjmy z pojistného na důchodové pojištění se za prvních 11 měsíců oproti stejnému období loňského roku meziročně snížily jen asi o 8,4 miliardy, příjmy z nemocenského pojištění ve stejném období klesly z loňské vybrané částky 42,4 miliardy korun o polovinu na 21,3 miliardy korun. Kromě krize se totiž na snížení výběru peněz projevil pokles pojistných sazeb. Od letošního ledna činí pojistné místo dosavadních 4,4 procenta vyměřovacího základu jen 2,3 procenta.

Čekárna u lékaře
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 40 mminutami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 9 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
před 22 hhodinami

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...