Moskva - Ukrajina čerpala slevu na plyn výměnou za používání vojenské základny na Krymském poloostrově. S připojením Krymu k Rusku však podle mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova představa snížení ceny za plyn poskytnutá Ukrajině za základnu Černomořské flotily neexistuje. Rusku by tak Ukrajina měla zpětně zaplatit 11 miliard dolarů - Ukrajinci to berou jako trest za asociační dohodu s EU. Na druhou stranu i Rusko již čelí následkům svého konání - vybraní klienti už kartou v obchodě nezaplatí.
Moskva Ukrajině ruší slevu na plyn - trest za evropskou volbu
Ukrajina čerpala slevu na plyn výměnou za používání vojenské základny na Krymském poloostrově. Slevu ve výši 100 dolarů na tisíc metrů krychlových plynu obě země dojednaly v roce 2010 v ukrajinském Charkově.
„S připojením Krymu k Rusku již představa snížení ceny za plyn poskytnutá Ukrajině za základnu Černomořské flotily neexistuje. Flotila v současnosti již de iure nemá základnu na Ukrajině, ale na území ruského regionu,“ potvdil Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.
Podle ruského premiéra Dmitrije Medvěděva by Ukrajina měla Rusku v této souvislosti zaplatit zpět 11 miliard dolarů. Celkově však prý dluží až 16 miliard dolarů. Vedle zmíněných 11 miliard zahrnuje tato částka nedávnou půjčku tří miliard dolarů v podobě ruského nákupu eurobondů a dvě miliardy, které Kyjev dluží ruskému plynárenskému monopolu Gazprom.
Konec slevy za plyn jako trest za asociační dohodu
Podle premiéra Arsenije Jaceňuka zdvojnásobením ceny Rusko trestá Ukrajinu za její evropskou volbu. Ukrajina proto potřebuje urgentně vyřešit například spuštění zpětného toku plynu z EU na Ukrajinu.
Ukrajinský premiér Jaceňuk, který krátce před ruským oznámením podepsal v Bruselu politickou část asociační dohody s EU, zdůraznil, že Evropa musí řešit otázku energetické bezpečnosti a diverzifikace. „Rusko porušilo všechny dohody a smlouvy podepsané mezi Ukrajinou a Ruskem,“ poznamenal. Také pohrozil Rusku žalobami u mezinárodních soudů o „stovky miliard dolarů“ za zabavený ukrajinský majetek na anektovaném Krymu.
Plyn
Rusko tento měsíc již jednu slevu na plyn Ukrajině zrušilo. V tomto případě šlo o dodatečnou třicetiprocentní slevu na dodávky zemního plynu, kterou Gazprom poskytoval v rámci prosincové dohody. Gazprom ale 4. března oznámil, že se ji od příštího měsíce rozhodl zrušit.
Poté, co Ukrajina o obě slevy přijde, bude muset platit 480 dolarů za tisíc metrů krychlových plynu, naznačily listy Vedomosti a Kommersant. V Evropě by to byla jedna z nejvyšších cen.
Šéfa ukrajinské státní plynárenské společnosti Naftogaz Jevhena Bakulina navíc zadržela ukrajinská policie. Podle tamního ministra vnitra Arsena Avakova je podezřelý z toho, že připravil svým korupčním chováním stát o čtyři miliardy dolarů (takřka 80 miliard korun). Avakov na sociální síti Facebook upozornil, že rozsáhlý případ zřejmě zasáhne i další prominenty bývalého a nynějšího politického života.
Západ Rusku vyhlásil sankce - dopadají na vybrané klienty bank
Klienti bank, které patří lidem z úzkého okruhu Vladimira Putina, v pátek ráno zjistili, že jim nefungují jejich kreditní karty (týká se to těch, kteří využívají velké americké karetní společnosti Visa a MasterCard). Podle serveru iDNES se tento problém týká bank AKB Rossija, Sobinbankm, Investkapitalbank, SMP Bank a Finservis. Poradenské linky bankovních domů jsou přetížené telefonáty klientů, kteří jsou v zahraničí a karty jim nefungují.
Ruská centrální banka stojí na straně banky Rossija a slíbila, že ji v případě problémů pomůže. „Pokud to bude nutné, budou přijata příslušná opatření na podporu této úvěrové instituce a spolehlivou ochranu zájmů jejích vkladatelů a věřitelů,“ sdělila podle Reuters centrální banka v prohlášení.
Potíže pocítily podle agentury Interfax statisíce Rusů. Šéfka sněmovního výboru pro finanční trh Natalja Burykinová pohrozila organizacím Visa a MasterCard „vážnými sankcemi“ za to, že nerespektují ruské zákony.
Putin si u banky Rossija založí účet
Putin dnes na zasedání bezpečnostní rady prohlásil, že se rozhodl otevřít si účet v ruské bance Rossija, která byla zasažena americkými sankcemi. „Je to, pokud vím, průměrná banka, osobně jsem tam účet neměl. Ale v pondělí si ho určitě založím,“ řekl Putin.
Akcie padají - kvůli možným hospodářským sankcím
Ruské akcie dnes prudce oslabují kvůli hospodářským sankcím západních zemí. Americký prezident Barack Obama zvažuje sankce na klíčová odvětví ruské ekonomiky v případě eskalace konfliktu na Ukrajině. V takovém případě by se mohla přidat i Evropská unie.
Sakce, které se dotkly banky Rossija, vedly k prudkému poklesu akcií ruského bankovního sektoru. Výrazné ztráty však zaznamenaly také akcie podniků z jiných odvětví, včetně plynárenské společnosti Gazprom a ropné firmy Lukoil.
Německo se bojí sankcí - ohroženo by bylo 300 000 míst
Německé obchodní a průmyslové svazy mají jasno, zavedení hospodářských sankcí proti Moskvě by vážně poškodilo německou ekonomiku. Do ohrožení by se dostaly statisíce pracovních míst v německých firmách, které s Ruskem obchodují - podle předsedy Německo-ruské obchodní komory Michaela Harmse by v případě ekonomických sankcí bylo ohroženo na 300 000 pracovních míst. Zástupci průmyslu se také obávají, že v dlouhodobém horizontu by se Rusko mohlo začít při vývozu surovin více orientovat na Čínu než na Evropu.
„V Rusku podniká kolem 6 200 německých firem, některé z nich velmi intenzivně. Sankce by pro ně znamenaly opravdovou katastrofu,“ potvrdil předseda německého svazu obchodu BGA Anton Börner.
Rusko je pro Německo jedenáctým nejdůležitějším zahraničním trhem.