Mongolské uhelné doly opět jedou na plný výkon

Ulánbátar - Mongolsko zažívá boom v těžbě uhlí, protože tamní stepi ukrývají miliony tun uhlí. Nerostné zásoby jsou pro mongolskou ekonomiku zásadní, díky nim totiž roste v dvouciferných číslech. To vše na úkor tradičního způsobu života tamních lidí.

Uprostřed mongolské poušti se ukrývá až 900 milionů tun uhlí. Důl Tavan Tolgoi byl dlouho největší nevyužívaný uhelný důl světa. Od loňska ale odtud každých deset minut odjíždí plně naložený náklaďák. „Plán pro minulý rok bylo vytěžit milion tun uhlí. Letos to mají být miliony tři. Příští rok by měla kapacita těžby vzrůst až na šest milionů! Je to hodně dobrý byznys,“ vysvětlil důlní inženýr Serjiin Bayarkhuu. 

Naprostá většina produkce přitom míří po místní hlavní silnici do asi 140 kilometrů vzdálené Číny. Její spotřeba uhlí je prakticky neomezená, což mongolskou ekonomiku živí. Jen loni povyskočila o 15 procent. „Čína je velký stát. Naštěstí je to náš soused a my s ní máme přátelský vztah. Za naše uhlí dostáváme taky stavební materiál a další důležité produkty,“ prohlásil guvernér provincie Umnugobi Bavuugiin Tuvshinbayar. 

V zemi investují Číňané, ovšem se svou pracovní silou 

Ekonomický růst se pak projevuje hlavně ve městech, která rychle rostou. Ale firmy, které tu staví, jsou většinou čínské a na stavbách zaměstnávají vlastní dělníky. Právě tato praxe štve místí lidi. „Mongolové by měli dostat práci v Mongolsku. To, že tu investují bohatí cizinci, by pro nás mělo být výhodou - ale bohužel to tak není,“ míní mongolský pokrývač Myadagmaagiin Zolzaya. 

Nahrávám video
Těžba uhlí v Mongolsku
Zdroj: ČT24

Číňani nabízí svou práci levněji než Mongolové a ti tím trpí. Žijí ve špatných podmínkách a jejich životní úroveň se nelepší. Ve městech nemají práci, na venkově zase nemají dost prostoru pro tradiční pastevectví. „Těžba uhlí nám to tu komplikuje. Bylo nás tu hodně, kvůli uhlí se ale musí pořád stěhovat a není to vůbec jednoduché,“ říká místní pastevec Damchaagiin Batiargal. 

Raketový růst ekonomiky tak nemá pro místní obyvatele tak pozitivní dopad, jak by si představovali. Naopak na mnoha místech v zemi se objevují silné protičínské nálady.

Mongolsko
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 17 mminutami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 1 hhodinou

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
před 15 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Video„Máme asi jinou kalkulačku.“ Šéf MOLu odmítl Babišova slova o vysokých maržích

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.
1. 4. 2026

VideoSituace na Blízkém východě může ovlivnit i ceny elektřiny, míní Vlček

V celé debatě o řešení rostoucích cen pohonných hmot chybí vládě cíl, myslí si bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). „To, že vláda tlačí na marže, je přirozená věc,“ konstatoval Vlček s tím, že prodejci pohonných hmot se dle něj zastropování marží velmi brání. Konflikt na Blízkém východě však může mít dalekosáhlé hospodářské důsledky, poznamenal Vlček v Interview ČT24. „Největším strašákem je dlouhotrvající, prohlubující a zvyšující se inflace – inflační šok, hospodářské šoky. Tam si osobně myslím, že by ten úkol měl být především prioritní,“ míní první místopředseda hnutí STAN. Vlček se také obává, že současná situace na Blízkém východě může mít do budoucna i negativní vliv na ceny elektrické energie. Pořad moderoval Daniel Takáč.
1. 4. 2026
Načítání...