Mohou si restaurace účtovat kuvér a další speciální poplatky?

Praha - Mnoho zákazníků restaurací dodnes netuší, co si představit pod pojmem kuvér, a už vůbec neví, jestli a jak by tato nabídka měla být zpoplatněna. To se ještě dá pochopit. Co je ovšem méně pochopitelné je fakt, že jasno v této problematika nemá ani řada provozovatelů různých kaváren hospod či pizzerií. A to buď z toho důvodu, že nejsou fundovaní ve svém oboru, nebo protože se prostě a jednoduše snaží ze svých hostů vytáhnout ještě nějakou tu korunu navíc. Do karet jim hraje zejména to, že lidé se většinou nevyznají v právních kličkách, neumí si správně vysvětlit odbornou terminologii a vlastně ani netuší, jaká mají jako zákazníci práva a povinnosti. Každý je fundovaný ve svém oboru, a proto není divu, že značná část spotřebitelů mlčky akceptuje to, co jim číšník nabulíkuje. Jak to tedy s kuvérem a dalšími podivnými poplatky v restauracích je? Mají restauratéři vůbec právo chtít po zákaznících za ně peníze?

Ve slovníku cizích slov se dočteme, že kuvér je poplatek za stolování, který je zahrnutý do ceny hlavního jídla a znamená volné použití například pečiva, hořčice, křenu a podobně. Jestliže je tedy kuvér účtován separátně, tak to není kuvér, ale samostatně poskytnuté zboží, které by tak mělo být i označeno na jídelním lístku. Pokud je kuvér účtován s hlavním jídlem, nesmí být samostatnou položkou a je vlastně zahrnutý do ceny hlavního jídla.

Podle odborníků v oblasti gastronomie se kuvérem zpravidla označuje třeba bylinkové máslo, česnekové máslo nebo jiné ingredience jako například  miska se škvarky a s cibulí k chlebu či pečivu, které si dá host předtím než mu přinesou jídlo. V takovém případě si lze částkou za kuvér účtovat, ale musí na to být zákazník předem upozorněn.

Význam pojmu „for services“

Někteří provozovatelé uvádějí ve svých jídelních lístcích také třeba poplatek10 procent „for services“, tedy za služby. Jinak řečeno to představuje spropitné pro personál. O tuto částku pak navýší účtovanou sumu a zákazník se nestačí divit. A jelikož neví, co si o tom má myslet, tak raději zaplatí a po nocích se trápí otázkou, jestli na to měli v restauraci nárok.

Účtovat si poplatek „for services“ je značně nestandardní, protože cena uvedená na jídelním lístku by měla být konečná, a to včetně daně s přidané hodnoty či jiných přirážek. Jestliže tedy někde na zadní straně jídelního lístku je drobným písmem uvedeno, že si účtují deset procent pro personál, je to silně neetické. Přesto je to ale právně v pořádku! Obecně totiž platí, že co nezakazuje zákon, je povoleno, a protože zákon nikomu nezakazuje účtovat si nějakou částku pro personál, zákazník ji musí v případě, že je uvedená v jídelním lístku, zaplatit.

Nezákonný je pouze postup, kdy restaurace účtují tyto poplatky například jen cizincům, a nikoliv Čechům. Taková praxe je v rozporu s antidiskriminačním zákonem a je protizákonná i v případě, že jsou na ni zákazníci upozorněni v jídelním lístku.

Obrana proti nečekaným poplatkům

Nejdůležitější ze všeho je prostudovat si jídelní lístek. Tam je totiž napsáno, co a za jakých podmínek dostaneme. Pokud nám nějaká informace chybí, je na místě se zeptat. Pokud se nám něco nelíbí, máme dvě možnosti: buď hned na začátku vznést námitku, že s něčím nesouhlasíme a odejít z restaurace, nebo zaplatit, pokud jsme až při placení zjistili, že jsou nám účtovány kupříkladu poplatky, se kterými nesouhlasíme nebo ve výši, která se nám zdá být nepřiměřená. Důležité totiž je, že objednáním jsme akceptovali podmínky, které ve svém jídelním lístku stanovil provozovatel restaurace. A pakliže nejsou protizákonné, měli bychom zaplatit.

Následně ale můžeme uplatnit reklamaci. Tady ale mnozí z nás pohoří na tom, že účtenku buď nemají, nebo ji mají neúplnou. Důležité je uvědomit si, že pro případný spor musíme mít takový doklad, který má všechny předepsané údaje. Mezi ty patří zejména označené toho, kdo doklad vystavil, tj. obchodní název firmy a identifikační číslo, datum kdy byla služba poskytnuta, cena zboží a označení toho, co bylo prodáno. Je na nás abychom si účtenku na místě zkontrolovali. Je to jediný doklad, který zákazníkovy umožňuje reklamovat prodané zboží nebo poskytnutou službu. S neúplným dokladem o zaplacení těžko můžeme nějaký spor vyhrát.

A ještě dodatek. Pokud se zákazník setká v restauraci s nějakým nekalým zacházením, tak by měl reklamaci uplatnit ihned na místě, nebo pokud se nedovolá spravedlnosti, na nejbližším Živnostenském úřadě, případně u Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...