Moskva - Mezinárodní měnový fond má obavy z negativních dopadů dluhové krize v eurozóně na východní Evropu. Uvedl to dnes šéf fondu pro Evropu Antonio Borges. Vyzval rovněž východoevropské země k rázným opatřením, která by je před těmito dopady ochránila. Uvítal by také, kdyby se Evropská centrální banka rozhodla ke snížení úrokových sazeb.
„Pokud budou další problémy ve finančním sektoru v západní Evropě, bude to mít nepochybně následky v rozvíjející se Evropě,“ upozornil Borges během návštěvy v Moskvě. „Prioritou číslo jedna by mělo být změnit tyto země v odolnější,“ dodal.
Rozvíjející se evropské ekonomiky se v důsledku dluhové krize v eurozóně a zhoršujících se vyhlídek pro světovou ekonomiku potýkají s odlivem kapitálu a propady na finančních trzích. Odliv kapitálu je zčásti připisován tomu, že západní banky, které mají problémy kvůli svému napojení na řecký státní dluh, stahují finanční prostředky ze svých poboček ve východní Evropě.
Borges tento týden vyvolal rozruch svým prohlášením o tom, že by měnový fond mohl nakupovat španělské a italské státní dluhopisy, aby tak přispěl k řešení dluhové krize. Později však uvedl, že fond může půjčovat peníze vládám, ale nemůže sám nakupovat dluhopisy na trzích.
„Mezinárodní měnový fond nemá prostor pro nákupy na dluhopisovém trhu,“ potvrdil dnes Borges. „Uděláme však maximum k obnovení důvěry v bankovní sektor ve Španělsku a Itálii,“ dodal. Důvěru by podle něj mohl v případě správného využití podpořit také záchranný fond eurozóny (EFSF). „EFSF se nyní bude navyšovat. Myslíme, že je to velmi vhodné. Otázkou je, jak moc efektivně může být tento zdroj využíván,“ prohlásil Borges.
Měnový fond podle Borgese vidí rovněž prostor ke snížení úrokových sazeb Evropskou centrální bankou. Ta ve čtvrtek ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na 1,5 procenta, představila však opatření na podporu evropských bank.
